Změnou stanov, která umožňuje Andreji Babišovi rozhodovat o složení kandidátek na všech úrovních, vykročilo hnutí ANO k vůdcovskému a autoritářskému způsobu řízení. Po skončení volebního sněmu babišovců se na tom shodují šéfové sněmovních stran – a jedním dechem dodávají, že oni k posilování předsednické role nepřikročí.
V ANO sílí vůdcovský princip, zní po sněmu od politických soupeřů
Změnu stanov schválil celostátní sněm hnutí ANO na úvod druhého jednacího dne a významně posílil pravomoci staronového předsedy Andreje Babiše. Ten teď bude moct libovolně měnit kandidátní listiny pro volby na všech úrovních – kandidáty bude moct škrtat, doplňovat i přeskupovat. Až dosud měl tuto pravomoc pouze výbor hnutí, ve kterém zasedají členové předsednictva a předsedové krajských organizací.
Podle místopředsedkyně hnutí Jaroslavy Pokorné Jermanové má Babiš tuto pravomoc „ve výjimečných a odůvodněných případech“, vyšší moc v rukou předsedy si prý navíc vyžádala sama stranická základna. Političtí rivalové v nadcházejících sněmovních volbách ale zásah sněmu ve prospěch Babiše kritizují – a jedním z prvních byl předseda koaliční sociální demokracie Bohuslav Sobotka.
Sobotka: Sílí autoritářské rysy
Změnou stanov podle něj hnutí odbouralo vnitřní pojistku, kterou by měly demokratické strany mít. „Hnutí ANO se posouvá k hnutí postavenému na vůdcovském principu a má velmi silné autoritářské rysy,“ prohlásil v Otázkách Václava Moravce. „Pro budoucnost to vytváří určité riziko, protože pokud Andreji Babišovi vadí veřejnoprávní média, parlament, možná mu začne vadit i demokratický systém.“
Babiš se proti Sobotkovým slovům ohradil. „Je to směšné. Jsme stále označováni za hnutí jednoho muže, že já jsem diktátor a všechno diktuju. Ať mi někdo řekne, co jsme jako hnutí udělali nedemokratického,“ prohlásil. Možnost samostatně zasahovat do kandidátek je podle něj potřebná, protože předseda nese zodpovědnost.
Sobotka ovšem nebyl jediný, kdo se nad novou sílou šéfa hnutí ANO podivoval. Stejně jako on odmítl hypotetickou možnost práva zasahovat do kandidátních listin i předseda komunistů Vojtěch Filip. „KSČM je demokratická strana, kde rozhodují kolektivní orgány.“
Podle lídra křesťanských demokratů Pavla Bělobrádka dostal vůdcovský princip v „rodinné firmě“ ANO institucionální podobu. „De facto jde o zmocnění pro Andreje Babiše, aby diktoval podobu kandidátek. Takže jestliže už dříve řekl, že by se nejraději obešel bez koaličních partnerů a parlamentních diskusí, teď si prosadil, že se obejde i bez vnitrostranické demokracie a primárních voleb v ANO,“ uvedl. A odmítavě se ke kroku ANO postavily i strany napravo od středu.
Gazdík: Tak trochu Severní Korea
„Jestli teď bude ANO rozhodovat podle toho, kdo je předsedovi víc sympatický, nebo jestli na něj někdo něco donesl předsedovi, tak se z toho stane tak trochu Severní Korea,“ řekl v České televizi šéf Starostů a nezávislých Petr Gazdík. Změnu stanov ANO považuje za nebezpečnou, může se podle něj stát, že hnutí nebude svého předsedu kontrolovat. „Já bych si nepřál, abych takovou pravomoc měl.“
Také podle šéfa opoziční TOP 09 Miroslava Kalouska se o hnutí ANO dá jen těžko mluvit jako o demokratické straně, pokud je rozhodování bez jakýchkoliv brzd a pojistek svěřeno jedinému vůdci.
A podle předsedy ODS Petra Fialy je ANO od počátku koncipováno jako projekt jednoho muže, Andreje Babiše. „Nyní se pouze rozhodlo, že změnou stanov tento vůdcovský způsob řízení formálně posílí,“ sdělil Fiala, který podobné změny ve své straně rovněž odmítá.