Renomovaní tuzemští vědci se vracejí ze zahraničí zpět domů stále častěji. Ještě před pěti lety se podle sociologů vraceli pouze výjimečně, a to kvůli rodině. Dnes jsou to desítky odborníků ročně, které lákají velká centra a evropské peníze.
Špičkové odborníky láká zpět do vlasti například vědecké centrum ELI v Dolních Břežanech, kde se rozjedou nejvýkonnější lasery světa. Ze Spojených států se kvůli němu vrací například Martin Přeček. Pracuje na projektu, který by mohl přinést zlepšení například v radioterapii.
Podobně jako on by v mezinárodním výzkumném centru mělo pracovat 200 dalších vědců. „Pro české vědce je to velké lákadlo. Mám spoustu kolegů, kteří se vrátili ze zahraničí,“ dodává Přeček. První zaměstnanci se do Břežan začali stěhovat už letos v červenci. Laserová budova by měla být zkolaudovaná na podzim a pak začne montáž výzkumných technologií, která bude trvat do podzimu 2017.
Ve druhé polovině roku 2017 by se měl do centra instalovat také unikátní laserový systém, který vyvíjí americko-evropské konsorcium vedené firmou National Energetics společně se zástupci Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR. Takzvaný 10-PW laserový systém bude jedním ze čtyř velkých laserů v ELI. V plném provozu by centrum mělo být od roku 2018.
Jihomoravský kraj láká na granty
Vědci ale míří i na jižní Moravu, která láká zase na granty. Mohou si díky nim vytvořit vlastní týmy, což by v zahraničí trvalo déle. V první fázi se přihlásilo 63 odborníků, kterým bylo uděleno 27 grantů. V druhé už bylo žadatelů 122 a přidělených grantů 26. Na vědu tak zatím šlo 8,5 milionů eur, což je přes 230 milionů korun.
V zahraničí je nyní zhruba 2000 českých vědců. Podpůrné programy, které je lákají zpět, mají podle sociologů smysl. Zkušení vědci totiž obohacují český výzkum o nové postupy, spolupracují také s renomovanými zahraničními pracovišti i firmami. „Přinesou si s sebou všechny svoje známosti a kontakty. Pro takové lidi je mnohem snazší zprostředkovávat třeba nějaké další spolupráce, což prospívá kvalitě výzkumu,“ domnívá se ředitel Sociologického ústavu akademie věd ČR Tomáš Kostelecký.
Z Cambridge se vrátila i Zuzana Holubcová, která jako první na světě natočila, co se děje v ženském vajíčku před umělým oplodněním. Její výzkum, který znamená zlom v umělém oplodnění, ocenila i britská královna. Svoje uplatnění na českém trhu zatím hledá. Ráda by propojila výzkum s praxí.
