Konflikt rodičů nemůže být důvodem k dodatečnému odkladu povinné školní docházky, rozhodl Ústavní soud. Zastal se tak dívky, která po rozchodu rodičů nastoupila do dvou základních škol ve dvou městech. Poté se však na návrh matky musela dokonce vrátit do mateřské školy.
Dívka, která žije jeden týden u matky v Brně a druhý týden u otce v Olomouci, měla nastoupit do první třídy do dvou základních škol. Aby této situaci předešli, usilovali rodiče o výlučnou péči. Soud ale do dívčiny školní docházky nerozhodl, a proto matka žádala o její dodatečný odklad.
Už Městský soud v Brně návrhu matky nevyhověl s tím, že nevyjasněný vztah mezi rodiči a střídavá péče nejsou relevantními důvody k odkladu školní docházky. Navíc za situace, kdy ze znaleckých posudků vyplývá dostatečná připravenost a vyspělost dítěte. Poté ale matka přece jen dosáhla změny rozhodnutí u krajského soudu.
A právě na něj podal přidělený kolizní opatrovník dívky stížnost k Ústavnímu soudu. Ten rozhodl, že jí bylo upřeno právo na spravedlivý proces a vzdělání a neochránil její soukromí. Soudce zpravodaj Jaromír Jirsa zdůraznil, že soud nižší instance nepostupoval v souladu s nejlepším zájmem dítěte a nevzal vůbec při řízení v úvahu dívčin názor.
Nikdo se neptal dítěte, co chce
Soudce uvedl, že šestileté dítě je schopné vyjádřit se k tomu, zda si přeje chodit do školy. Připomněl také, že zahájení školní docházky pro něj představuje zásadní událost v životě. Návrat dívky do mateřské školy v průběhu školního roku jen z důvodu neshody rodičů bylo necitlivé, a soud jím porušil její ústavní právo na ochranu soukromí.
Dodatečný odklad školní docházky navíc nesplňoval podmínky stanovené školským zákonem. Lze ji odložit pouze při prokazatelném zjištění, že dítě výuku nezvládá pro tělesnou a duševní nevyspělost.
Odvolací soud se nyní bude zabývat především podmínkami výlučné péče jednoho z rodičů tak, aby dívka mohla navštěvovat základní školu v místě bydliště právě jednoho z nich.
