Ústavní soud se zastal bechtěreviků, kteří kvůli covidu nemohli do lázní jako samoplátci

Ústavní soud (ÚS) uznal stížnost Klubu bechtěreviků, jehož členové loni nemohli v souvislosti s omezeními kvůli covidu využít lázní jako samoplátci. Péči mohli čerpat pouze ze zdravotního pojištění, na což mají nárok jednou za rok. Efekt léčby je však kratší, a proto si klienti hradí péči v mezidobí sami. Klub upozornil na to, že u členů, kteří nemohli péči jako samoplátci využít, se zdravotní stav zhoršoval. Bechtěrevova nemoc je chronické kloubní zánětlivé onemocnění především obratlů. Projevuje se bolestmi a ztuhlostí páteře, která se postupně stává méně ohebnou.

Stížnost směřovala proti loňskému usnesení Nejvyššího správního soudu (NSS), u kterého Klub bechtěreviků napadl části opatření obecné povahy, kterými ministerstvo zdravotnictví v roce 2021 omezilo v souvislosti s pandemií covidu provoz poskytovatelů lázeňské a rehabilitační péče. NSS ale návrh odmítl s odůvodněním, že je podaný osobou zjevně neoprávněnou.

Soudce zpravodaj Josef Fiala v úterý u ÚS uvedl, že usnesením NSS bylo porušeno právo stěžovatele na soudní ochranu zaručenou Listinou základních práv a svobod. Proto jeho usnesení zrušil.

Fiala uvedl, že návrh je oprávněn podat ten, kdo byl krácen na svých právech. Podle soudu opatření sice zakázalo provoz péče lázním jako jedné straně vztahu a nemířil přímo na stranu druhou v podobě pacientů, avšak zákaz se jich reálně dotkl. ÚS konstatoval, že zákaz poskytování lázeňské léčebné rehabilitační péče pro pacienty vede k tomu, že takovou péči nemohou využívat, protože není nikdo, kdo by jim ji nabídl a poskytl.

Neexistovala alternativa, stěžoval si klub

Podle ÚS se už v dřívějších případech ukázalo, že hranice pro vymezení adresátů opatření obecné povahy je velmi tenká a naprostou většinu zákazů je možné formulovat tak, aby byl zákaz uložen jen jedné straně, avšak dopad měl i na stranu druhou.

Soud tak považuje za nutné připustit aktivní procesní legitimaci všem stranám právního vztahu, nejen té, které byla uložena povinnost, nýbrž i té, které bylo v důsledku uložení povinnosti odňato právo se něčeho domáhat.

Klub ve stížnosti namítal, že regulace provozu lázní dopadla na jeho členy, omezenou službu v podobě lázeňské péče nebylo možné získat jiným způsobem a zároveň neexistovala alternativa. Upozornil na to, že služba byla nezbytná pro udržení zdravotního stavu jeho členů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Umělé zasněžování těší lyžaře, méně ekology

Technický sníh se v Česku poprvé použil před šedesáti lety. Od té doby zachraňuje umělé zasněžování skiareálům sezonu, ekologové před jeho využíváním spíše varují, protože je velmi náročné na spotřebu vody. Kvůli změnám klimatu se ale přirozené sněhové pokrývky nedostává.
před 2 hhodinami

Na hejtmana Karlovarského kraje navrhl klub ANO Kubise

Hejtmanem Karlovarského kraje se po Janě Mračkové Vildumetzové (ANO), která odstoupila, stane Petr Kubis (ANO). Složí funkci starosty Sokolova. Na novém hejtmanovi se dohodl klub ANO v zastupitelstvu Karlovarského kraje, definitivně schválen by měl být v prosinci. Novou radní se stane Michala Málková (ANO), starostka Pramenů na Chebsku.
19:41Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Schodek státního rozpočtu by mohl být vyšší, řekla Schillerová

Skutečný schodek státního rozpočtu by nakonec mohl být v příštím roce vyšší než zatím předpokládaných 286 miliard korun, připustila v rozhovoru pro ČT místopředsedkyně ANO Alena Schillerová. Její hnutí tvrdí, že ve výdajích návrhu rozpočtu, který připravila vláda v demisi Petra Fialy (ODS), může reálně chybět minimálně 85 miliard korun. Končící kabinet to ale odmítá.
před 2 hhodinami

Příští sněmovní volby to může být bez SPOLU, připustil šéf TOP 09

V příštích sněmovních volbách bude TOP 09 připravena kandidovat samostatně, připustil v pořadu Týden v politice nový předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel v rozhovoru s reportérem ČT Martinem Šnajdrem. V uplynulém volebním období byla strana jako součást koalice SPOLU zastoupena ve vládě. Po letošních volbách do Poslanecké sněmovny odchází strany této koalice do opozice.
17:30Aktualizovánopřed 4 hhodinami

„Výrazná osobnost a bojovník za svobodu.“ Lidé se rozloučili s kardinálem Dukou

V katedrále svatého Víta na Pražském hradě se lidé naposledy rozloučili s kardinálem Dominikem Dukou. Rakev se zesnulým kardinálem byla po církevních obřadech uložena do arcibiskupské hrobky. Posledního rozloučení se účastnil prezident Petr Pavel i jeho předchůdci Miloš Zeman a Václav Klaus. Přijely také církevní delegace ze sousedních zemí. Podle arcibiskupa Jana Graubnera byl Duka výraznou osobností a bojovníkem za pravdu a svobodu.
10:00Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Byl to zásadní okamžik mého života, vzpomíná na 17. listopad herec Potměšil

„Něco, po čem jsme toužili, mluvili o tom v rodině nebo se svými vrstevníky (…), tak se najednou začalo skutečně naplňovat. Tím, že se lidé domluvili a sešli, i když to bylo svým způsobem zakázané nebo limitované,“ popsal v Událostech, komentářích moderovaných Martinem Řezníčkem herec Jan Potměšil, jak vzpomíná na události 17. listopadu 1989. „Mám pocit, že to byl zásadní okamžik mého života,“ dodal. Potměšil poté jezdil po regionech, kde hovořil o tom, co se v Praze dělo. Při jedné z cest 8. prosince 1989 při automobilové nehodě málem přišel o život. Po dvou měsících se pak probudil z kómatu v úplně jiném režimu. „Ať už byl kolem mě kdokoliv, tak jsem se ptal, jak to pokračuje, jak se daří a podobně,“ přiblížil.
před 11 hhodinami

Města oživují vánoční výzdobu. Chystají světelná bludiště nebo fotopointy

Řada českých měst chystá novou podobu vánoční výzdoby. Přicházejí s dlouhodobě využitelnými světelnými dekoracemi a nápaditými interaktivními instalacemi. A to přesto, že rozpočty v mnoha případech zůstávají stejné jako loni. Podle ředitelky příspěvkové organizace Brána Jihlavy Soni Krátké se tak daří s výdaji pracovat efektivněji. Část výzdoby město využije celoročně nebo v dalších letech a díky tomu pak může každý rok nakupovat nové prvky.
před 12 hhodinami

Na konci září žilo v Česku legálně 1,1 milionu cizinců, jejich počet vzrostl

Na konci září žilo v Česku legálně 1 107 403 cizinců, oproti červnu jich přibylo asi 16 tisíc, meziročně pak více než 28 tisíc. Nejvíce bylo Ukrajinců, s odstupem následovali Slováci, Vietnamci a Rusové. Ministerstvo vnitra to uvedlo ve zprávě o migraci za třetí čtvrtletí. Cizinci v současnosti podle resortu tvoří asi 10,2 procenta populace. Nejvíce jich žije v Praze, nejméně ve Zlínském kraji.
před 14 hhodinami
Načítání...