Ústavní soud neuvěřil Kopeckému, že nechtěl Romy v Aši vraždit

Ústavní soud odmítl stížnost neonacisty Tomáše Kopeckého, který v roce 2012 zapálil romskou ubytovnu v Aši. ČT to zjistila z justiční databáze. V ubytovně tehdy bylo osmnáct lidí včetně osmi dětí. Nikomu se nic nestalo, protože obyvatelé požár uhasili. Za rasově motivovaný pokus o vraždu a obecné ohrožení si Kopecký se spolupachatelem Michalem Poláčkem odpykává šest let a devět měsíců ve vězení.

Kopecký se ve své ústavní stížnosti bránil tím, že jeho jednání nesměřovalo k usmrcení obyvatel ubytovny, ale jen k jejich postrašení. S takovou argumentací se ale Ústavní soud neztotožnil.

„Obžalovaní byli v okamžiku útoku na ubytovnu smířeni i s alternativou, že usmrtí osoby nacházející se v přímo napadených místnostech. O takovém eventuálním úmyslu obžalovaných vypovídá zvolená noční doba spáchání útoku, výběr stranou stojícího objektu a zejména konkrétní kroky, které obžalovaní podnikli,“ ocitoval ve svém rozhodnutí Ústavní soud usnesení Nejvyššího soudu.

Ten loni odmítl Kopeckého dovolání. Podle Nejvyššího soudu totiž Kopecký musel vědět, že lidé přespávající v ubytovně mohou při požáru zemřít. „O tom, že osoba spící v pokoji, ve kterém je založen požár, je bezprostředně ohrožena na životě, a to nejen ohněm samotným, ale i agresivními toxickými zplodinami hoření, pochybnosti nevznikají,“ napsal loni ve svém rozhodnutí Nejvyšší soud.

Za mřížemi v Kynšperku

Tomáš Kopecký si v současnosti společně s dalším spolupachatelem Michalem Poláčkem odpykává za žhářský útok na romskou ubytovnu v Aši téměř sedmiletý trest ve věznici s ostrahou v Kynšperku nad Ohří. Kopecký byl odsouzen za několik trestných činů, tím nejzávažnějším z nich byl pokus o vraždu. Odsouzen byl však také za zločiny založení, podpory a propagace hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka a obecné ohrožení.

Žhářský útok se stal v únoru 2012, kdy Kopecký s Poláčkem vhodili do dvou bytů ubytovny zápalné lahve. Tam bylo tou dobou celkem osmnáct lidí včetně osmi dětí. Nikomu z nich se nic nestalo, protože obyvatelé požár uhasili.

Soudy dospěly k závěru, že Kopecký s Poláčkem skutek spáchali jako příznivci neonacistické a rasistické organizace Blood & Honour Division Bohemia a její militantní odnože Combat 18 Bohemia. Na činu se předem domluvili a útok vymysleli. Kopecký podle soudu natankoval u čerpací stanice benzin, pak si s Poláčkem po cestě k ubytovně opatřili skleněné lahve, vzali hadry na knoty a zhotovili dvě zápalné lahve.

Dvě rasistické organizace s kořeny v Británii

Blood & Honour vznikla v roce 1987 ve Velké Británii. Založil ji zpěvák skupiny Skrewdriver Ian Stuart Donaldson. Určena byla především k šíření neonacistické hudby a dalších propagačních materiálů. Její název je překladem německého hesla Blut und Ehre, které bylo užíváno mládežnickou organizací NSDAP Hitlerjugend. Organizace postupně expandovala do dalších států a oblastí, přičemž na národní či regionální úrovni vytvářela tzv. divize, které organizovaly zejména koncerty a obchod s neonacistickými propagačními materiály.

Combat 18 vznikla v roce 1992 ve Velké Británii jako násilnická neonacistická organizace. Číslice 1 a 8 označují první a osmé písmeno v abecedě, tedy A a H , což značí iniciály Adolfa Hitlera. Překlad tedy zní Boj Adolfa Hitlera. Organizace také expandovala z britských ostrovů do dalších států a stala se symbolickým i reálným vyjádřením násilné akce a ozbrojeného boje teroristickými prostředky ve jménu neonacistů. Propojila se organizací Blood & Honour a začala být pojímána jako její ozbrojené násilné křídlo.

Mezinárodní neonacistická organizace Blood & Honour/Combat 18 je tedy fúzí dvou neonacistických organizací hlásících se k idejím německého nacionálního socialismu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Malý a Raška z bývalého vedení IKEMu jsou vinni vydíráním kardiochirurgů

Bývalý náměstek ředitele IKEM Jiří Malý a někdejší šéf IT odboru Petr Raška jsou vinni v případu vydírání kardiochirurgů Jana Pirka a Ivana Netuky, zjistila ČT. Soudce právě čte verdikt.
09:21Aktualizovánopřed 3 mminutami

Až sto tisíc za nástup. Řada měst má problém obsadit odborné pozice na úřadech

Některá města hledají odborné pracovníky na úřady i několik let. Nabízejí náborové příspěvky až 100 tisíc korun, přesto se jim některé pozice nedaří obsadit. Jde například o místa na stavebních či investičních odborech nebo v sociální péči o ohrožené děti. Oslovené radnice jako důvody uvádějí mimo jiné tabulkové platy, kvalifikační požadavky a obavy uchazečů z odpovědnosti spojené s výkonem úřední práce.
před 2 hhodinami

VideoVysoké školy jsou černou dírou na peníze, musí být efektivnější, soudí Krejčí

Vysoké školy by měly začít peníze, které mají, využívat efektivněji, řekl v Interview ČT24 místopředseda sněmovního školského výboru Miroslav Krejčí (za Motoristy). Reagoval tak na stížnosti univerzit, že prostředky chystané pro ně vládou na roky 2027 a 2028 nestačí. Cestu vidí poslanec například ve větším využití elektronických či IT technologií ve výuce. Vysoké školy považuje za černou díru, do které ministerstvo „lije“ desítky miliard korun a nemá žádnou pravomoc ohledně využití těchto prostředků. V pořadu moderovaném Danielem Takáčem též bývalý šéf CERMATu kritizoval stav, kdy podle něj vychází ze základních škol „třetina negramotných dětí“. Za to Krejčí kritizuje hlavně školní inspekci. Řekl také, že v pondělí budou vládní strany projednávat na koaliční radě novelu o asistentech pedagoga. Jejich současný počet 30 tisíc považuje za nadměrný, za ideální by prý bral stav, kdy nebudou potřeba.
před 3 hhodinami

VideoSalmonelóza dál trápí Újezd nad Lesy, část nemocných znovu hospitalizovali

Dlouhých čtrnáct dnů už zápasí především děti z pražského Újezdu nad Lesy se salmonelózou. Aktuálně je pacientů podle hygieniků necelých pět set. V několika případech se stav nemocných dokonce po čase zhoršil natolik, že je museli znovu hospitalizovat. Celkem skončilo v nemocnici 99 pacientů. Opakované zhoršení stavu je náročné pro malé stonající i pro jejich rodiče. Přestože šetření stále trvá, ohledně možných příčin nákazy už je jasno. Vše ukazuje na školní jídelnu. Podle hygieniků podávala oběd s nedostatečně tepelně upravenými vejci, která navíc byla prošlá. Ředitel školy Libor Skala už vybral jejího nového vedoucího, do školy nastoupila i nová sociální pedagožka.
před 13 hhodinami

VideoČást vakcín proti chřipce dorazí se zpožděním

Část vakcín pro nastupující chřipkovou sezónu letos dorazí se zpožděním. Výrobci pracovali déle na úpravě očkovacích látek, aby odpovídaly aktuálním variantám viru. Ordinace mají teď přes půl milionu dávek, zbytek bude k dispozici do listopadu. Letos je objednávka vakcín o patnáct procent vyšší. O něco později letos dle epidemiologů „nastoupí“ i samotná chřipková sezóna. Té loňské podlehlo tři a půl tisíce lidí – převážně seniorů. Zájem o očkování proti chřipce mírně vzrostl. Pohyboval se ale jen lehce nad sedmi procenty. Ministerstvo zdravotnictví chce zvýšit také proočkovanost u nemocničních zdravotníků. Pokud se už v této sezóně zvedne na 15 procent u sester, respektive 33 procent u lékařů plošně, dostanou zdravotnická zařízení bonusy od pojišťoven.
před 13 hhodinami

Změna plánu. Vláda resorty průmyslu a pro místní rozvoj nakonec nesloučí

Vláda podle vicepremiéra Karla Havlíčka (ANO) nebude slučovat ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) s resortem průmyslu a obchodu (MPO). Druhý zmíněný úřad se ale přejmenuje na ministerstvo hospodářství. To kritizuje opozice, podle níž kabinet upouští od slibu, který měl přinést úspory.
před 13 hhodinami

Dražší jsou energie, nájmy i nemovitosti. Inflace v září zrychlila

Zdražování v Česku zrychluje. Meziročně spotřebitelské ceny v září rostly o 2,5 procenta. Víc stojí hlavně pohonné hmoty. Zářijová cena nafty atakovala hranici padesáti korun za litr. Ten přitom stál před rokem zhruba 33 korun. Dlouhodobě rostou také náklady na bydlení. Kromě energií jde i o nájmy. Rychle zdražují i nemovitosti – byty, domy i pozemky. Naopak potraviny v září stále ještě zlevňovaly, což pomohlo inflaci zpomalit. Podle odborníků se však tento trend může otočit.
před 13 hhodinami

Česko dostalo první platbu z unijního obranného nástroje SAFE, jde o stamiliony eur

Česká republika v úterý obdržela první platbu z unijního obranného nástroje SAFE. Konkrétně získala 309 milionů eur (přes 7,5 miliardy korun), tedy patnáct procent z celkově přidělených dvou miliard eur, oznámila Evropská komise (EK). Peníze z obranného úvěru mají směřovat na tanky Leopard 2 A8 a vozy Tatra T-815. Z půjčky má být také financována možnost vojenského využití dálnice D11.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.