Ústavní soud neuvěřil Kopeckému, že nechtěl Romy v Aši vraždit

Ústavní soud odmítl stížnost neonacisty Tomáše Kopeckého, který v roce 2012 zapálil romskou ubytovnu v Aši. ČT to zjistila z justiční databáze. V ubytovně tehdy bylo osmnáct lidí včetně osmi dětí. Nikomu se nic nestalo, protože obyvatelé požár uhasili. Za rasově motivovaný pokus o vraždu a obecné ohrožení si Kopecký se spolupachatelem Michalem Poláčkem odpykává šest let a devět měsíců ve vězení.

Kopecký se ve své ústavní stížnosti bránil tím, že jeho jednání nesměřovalo k usmrcení obyvatel ubytovny, ale jen k jejich postrašení. S takovou argumentací se ale Ústavní soud neztotožnil.

„Obžalovaní byli v okamžiku útoku na ubytovnu smířeni i s alternativou, že usmrtí osoby nacházející se v přímo napadených místnostech. O takovém eventuálním úmyslu obžalovaných vypovídá zvolená noční doba spáchání útoku, výběr stranou stojícího objektu a zejména konkrétní kroky, které obžalovaní podnikli,“ ocitoval ve svém rozhodnutí Ústavní soud usnesení Nejvyššího soudu.

Ten loni odmítl Kopeckého dovolání. Podle Nejvyššího soudu totiž Kopecký musel vědět, že lidé přespávající v ubytovně mohou při požáru zemřít. „O tom, že osoba spící v pokoji, ve kterém je založen požár, je bezprostředně ohrožena na životě, a to nejen ohněm samotným, ale i agresivními toxickými zplodinami hoření, pochybnosti nevznikají,“ napsal loni ve svém rozhodnutí Nejvyšší soud.

Za mřížemi v Kynšperku

Tomáš Kopecký si v současnosti společně s dalším spolupachatelem Michalem Poláčkem odpykává za žhářský útok na romskou ubytovnu v Aši téměř sedmiletý trest ve věznici s ostrahou v Kynšperku nad Ohří. Kopecký byl odsouzen za několik trestných činů, tím nejzávažnějším z nich byl pokus o vraždu. Odsouzen byl však také za zločiny založení, podpory a propagace hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka a obecné ohrožení.

Žhářský útok se stal v únoru 2012, kdy Kopecký s Poláčkem vhodili do dvou bytů ubytovny zápalné lahve. Tam bylo tou dobou celkem osmnáct lidí včetně osmi dětí. Nikomu z nich se nic nestalo, protože obyvatelé požár uhasili.

Soudy dospěly k závěru, že Kopecký s Poláčkem skutek spáchali jako příznivci neonacistické a rasistické organizace Blood & Honour Division Bohemia a její militantní odnože Combat 18 Bohemia. Na činu se předem domluvili a útok vymysleli. Kopecký podle soudu natankoval u čerpací stanice benzin, pak si s Poláčkem po cestě k ubytovně opatřili skleněné lahve, vzali hadry na knoty a zhotovili dvě zápalné lahve.

Dvě rasistické organizace s kořeny v Británii

Blood & Honour vznikla v roce 1987 ve Velké Británii. Založil ji zpěvák skupiny Skrewdriver Ian Stuart Donaldson. Určena byla především k šíření neonacistické hudby a dalších propagačních materiálů. Její název je překladem německého hesla Blut und Ehre, které bylo užíváno mládežnickou organizací NSDAP Hitlerjugend. Organizace postupně expandovala do dalších států a oblastí, přičemž na národní či regionální úrovni vytvářela tzv. divize, které organizovaly zejména koncerty a obchod s neonacistickými propagačními materiály.

Combat 18 vznikla v roce 1992 ve Velké Británii jako násilnická neonacistická organizace. Číslice 1 a 8 označují první a osmé písmeno v abecedě, tedy A a H , což značí iniciály Adolfa Hitlera. Překlad tedy zní Boj Adolfa Hitlera. Organizace také expandovala z britských ostrovů do dalších států a stala se symbolickým i reálným vyjádřením násilné akce a ozbrojeného boje teroristickými prostředky ve jménu neonacistů. Propojila se organizací Blood & Honour a začala být pojímána jako její ozbrojené násilné křídlo.

Mezinárodní neonacistická organizace Blood & Honour/Combat 18 je tedy fúzí dvou neonacistických organizací hlásících se k idejím německého nacionálního socialismu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 49 mminutami

VideoSpráva železnic opravila železniční zastávku, ke které roky nejezdí vlaky

Správa železnic opravila za půl milionu nádraží v Kostelci u Heřmanova Městce včetně perónu pro osobní dopravu. Na trati ale řadu let nejezdí žádné osobní vlaky a podle kraje ani v budoucnu jezdit nebudou. Zastávku nutně nepotřebuje ani starostka Kostelce u Heřmanova Městce Eva Jiráková (nestr). Od centra obce je vzdálená skoro kilometr. „My jednu zastávku máme. Na Písníku je zastávka, a tahle zastávka je trošku stranou,“ sdělila Jiráková. Správa železnic hájí rekonstrukci tím, že projekt vznikl v době, kdy ještě na trati provoz byl.
před 5 hhodinami

Klempíř odvolal šéfku Národní galerie Knastovou

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) ve čtvrtek odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Odborná veřejnost ji kritizovala kvůli stylu komunikace či minimalistickému výstavnímu programu. Podle ministra galerie potřebuje výraznější odborný rozvoj a ambici posunout se mezi přední evropské instituce. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková. Podle Deníku N hodlá ministerstvo v příštích měsících vypsat výběrové řízení na ředitele NGP.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 6 hhodinami

Pavel: Babiš by na summitu asi dokázal lépe vysvětlit, proč Česko neplní závazky

Je zřejmě pravda, že premiér Andrej Babiš (ANO) by dokázal lépe vysvětlit důvody, proč Česko neplní své závazky k NATO, řekl prezident Petr Pavel k české účasti na červencovém summitu Severoatlantické aliance (NATO). Uvedl také, že o tom, že by na summit měl jet Babiš spolu s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé), nikoli on jako prezident, se dozvěděl ve středu z médií. Očekává, že s premiérem bude o věci ještě hovořit.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Podívejte se, kolik kde přibylo aut a jak pomohly obchvaty

Intenzita dopravy na českých dálnicích se za posledních pět let zvýšila o dvanáct procent, denně po nich projede v průměru 34 400 vozidel. Nejvytíženějším úsekem je dálnice D1 mezi Chodovem a Průhonicemi, kde loni projelo za 24 hodin průměrně 106 976 aut, o třetinu více než v roce 2020. Data rovněž ukazují, že nové úseky dálnice D35 nebo obchvaty měst jako Jaroměř či Otrokovice výrazně odvádějí ze sídel tranzitní dopravu. Vyplývá to z předběžných výsledků celostátního sčítání dopravy, o kterých informovalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Marže čerpacích stanic se snižují, říká ministerstvo financí

Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku americko-izraelského útoku na Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před vypuknutím konfliktu a po něm stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...