Přečtením obžaloby začal u pražského městského soudu proces se soudcem pražského vrchního soudu Ivanem Elischerem. Ten se ostře ohradil proti obžalobě, podle níž za úplatky zmanipuloval několik odvolacích řízení. Popřel obvinění, že práci jeho senátu ovlivnily peníze nebo jakýkoliv člověk. Zkritizoval postup a údajnou podjatost policie. Uvedl, že ho uráží, že správnost rozhodování vrchního soudu hodnotili „policejní kapitáni bez právního vzdělání“. Údajný organizátor korupce Nguyen Quoc Hung pak v hlavním líčení vypověděl, že se s Elischerem zná, ale že s obžalobou nesouhlasí a že nikomu peníze nedával.
Uráží mě, že jsem hodnocen nevzdělanými v právu, ohradil se soudce Elischer proti obžalobě
„Nikdy jsem nepřijal peníze, abych rozhodoval nezákonně. Ostatní obžalované kromě pana Hunga neznám, nikdy jsem se s nimi nesetkal, vietnamsky neumím,“ řekl Elischer u pražského městského soudu.
Devětapadesátiletý muž tvrdí, že rozhodoval vždy nestranně a spravedlivě. Kolegovi Ľubomírovi Klimáčkovi, který v jejich senátu rozděloval případy, si podle vlastních slov nikdy neřekl o přidělení konkrétní věci. „Trvám na tom, že nikoho z členů senátu jsem nikdy neovlivňoval v jeho rozhodnutí. Všechna rozhodnutí byla výsledkem diskuse,“ uvedl Elischer.
Důrazně se také ohradil proti tomu, že by ho Hung naváděl k trestné činnosti nebo mu ji nějakým způsobem organizoval. „S panem Hungem si vykáme. Kdyby to měla být osoba tak blízká, že by mě měla korumpovat, tak by to asi vypadalo trochu jinak,“ doplnil.
Elischer vyzdvihl, že prověrka všech jeho spisů, kterou nařídil předseda vrchního soudu, nezjistila nic mimořádného. Podivil se také nad tím, že státní zástupci nenapadli jeho rozsudky dovoláním nebo jinými mimořádnými prostředky, pokud měli indicie, že rozhodnutí nejsou v pořádku.
Podle něj to neudělali, protože by se dozvěděli, že rozhodování jeho senátu bylo správné. Ohledně obstarávání informací pro Hunga Elischer připustil, že to skutečně dělal, nicméně podotkl, že „v mnoha případech šlo o veřejné informace“. „Rozhodně jsem to nečinil, abych mu nebo komukoliv poskytl nějakou výhodu,“ zdůraznil. „Bral jsem to tak, že pan Hung má známé ve Vietnamu a že se zajímá o jejich osud,“ vysvětlil.
Elischer zkritizoval práci Národní centrály proti organizovanému zločinu i státního zastupitelství. Podle něj „se nedá říct, že by znaly právo“. „Vždy byla uplatňována jedna vůdčí idea: obviněnému nic nepovolit, ničemu nevyhovět, vše zamítnout, maximálně porušovat jeho práva na obhajobu,“ řekl.
Jeho stíhání se podle Elischera hodilo Lence Bradáčové
Postěžoval si mimo jiné na to, že policie mu vyčlenila pouhé tři dny k nastudování jeho trestního spisu, který měl v té době přes sedm tisíc stran. „Nevím, kde je právo na fér proces,“ poznamenal.
V souvislosti s policisty použil soudce vrchního soudu i rčení „blahoslavení chudí duchem“. Obvinil je z toho, že mu při domovní prohlídce „zašantročili“ mobilní telefon, který podle něj obsahoval důkazy v jeho prospěch.
Zmínil také, že jeho stíhání se „velmi hodilo“ pražské vrchní státní zástupkyni Lence Bradáčové, která podle něj „vede soukromou válku“ s pražským vrchním soudem.
Elischer zcela odmítl motiv naznačený obžalobou – totiž že chtěl korupcí řešit svou ekonomickou situaci a uspokojit svou zálibu v cestování. Popřel, že peníze, které policie našla u něj v kanceláři, pocházely z trestné činnosti. Uvedl, že u sebe vždy míval větší množství hotovosti, protože nedůvěřuje bankám. Poukázal také na to, že vydělával 110 tisíc korun měsíčně. „Je o mně všeobecně známo, že jsem abstinent a nekuřák. Jedinou mou zálibou je běh, a to je velmi levná zábava,“ řekl.
Elischerovi hrozí za zneužití pravomoci, přijímání úplatků, neoprávněný přístup do počítačového systému a za nadržování až 12 let vězení a také trest propadnutí majetku.
Tresty nižší i vyšší
Obžaloba viní devětapadesátiletého Elischera v šesti různých bodech ze zneužívání soudcovské pravomoci v letech 2013 až 2018. K této činnosti ho podle vyšetřovatelů naváděl Nguyen Quoc Hung, který ve dvou zadokumentovaných případech také podle obžaloby zorganizoval předání úplatku.
V prvním případě Elischer podle státního zástupce Vladimíra Pazourka inkasoval jeden milion korun, ve druhém si prý s Nguyen Quoc Hungem s dalším obžalovaným Nguyen Tan Thanhem rozdělil částku 670 tisíc korun.
V obou zmíněných případech Elischer údajně dokázal jakožto předseda odvolacího senátu snížit tresty vězení celkem pěti Vietnamcům obžalovaným z drogové kriminality. U další obžalované prý z dohody sešlo, protože žena neměla peníze.
Obžaloba také zmiňuje případ, kdy Elischerův senát zvýšil o rok a čtvrt tresty vězení ženě a muži vietnamské národnosti – podle obžaloby proto, že odmítli Elischerovu nabídku na snížení trestu a soudce se jim společně s Nguyen Quoc Hungem rozhodl pomstít. V další kauze prý Elischer vlastnoručně sepsal a podepsal za jiného obžalovaného dodatek k odvolání, kterým mu dopomohl ke snížení doby vyhoštění.
Údaje soudce vyzrazoval roky
Elischer podle vyšetřovatelů páchal trestnou činnost nejméně od května 2016. Zprostředkovatelem korupce byl údajně Hung Quoc Nguyen, kterému soudce podle policistů už ale přinejmenším od roku 2013 poskytoval údaje z trestních kauz, které měl buď na starosti sám, nebo které řešili jeho kolegové. Vyšetřovatelé z Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) uvedli, že Nguyena a Elischera pojily „velmi blízké a nadstandardní vztahy“.
Předseda soudního senátu se podle NCOZ s mužem scházel i v kanceláři v budově vrchního soudu. Nguyen na soudce „aktivně a cíleně“ působil, přičemž „intervenoval pouze u obžalovaných, kteří byli schopni za tyto služby poskytnout finanční plnění“. Nguyen pak osobně předával soudci peníze. Elischer podle policejní centrály předal Nguyenovi informace o desítkách obviněných, obžalovaných i odsouzených, zejména pro jakou trestnou činnost jsou stíhaní, od kdy jsou ve vazbě a kde.
Pochybnost o nestrannosti
Z rozhodnutí ministra spravedlnosti byl Elischer dočasně zproštěn výkonu soudcovské funkce, a to až do pravomocného skončení trestního stíhání. Po tu dobu pobírá polovinu platu. Loni v listopadu se obrátil se stížností na Ústavní soud (ÚS). Je totiž přesvědčený, že ho policie v kanceláři odposlouchávala po určitý čas bez povolení soudu. V ústavní stížnosti napadá i to, že mu detektivové zabavili utajené protokoly o hlasování v jeho soudním senátu. ÚS zatím nerozhodl.
V Elischerově trestní kauze původně pražský městský soud usiloval o to, aby ji nemusel rozhodovat. Podle předsedkyně senátu by měl věc řešit soud, který nespadá do obvodu pražského vrchního soudu, a u kterého tak nebudou přicházet v úvahu objektivní pochybnosti o jeho nestrannosti. Nejvyšší soud ale rozhodl, že případ pražský soud bude řešit, ovšem případné odvolání poputuje k Vrchnímu soudu v Olomouci.
Působení na pražském vrchním soudu začalo v roce 2013
Elischer přišel na pražský vrchní soud v roce 2013, specializoval se na řešení závažných drogových kauz a stal se členem odvolacího senátu v těchto procesech. Zabýval se například kauzou skupiny, která ve velkém pěstovala marihuanu v areálu bývalé textilní továrny v Liberci. Šéfové gangu, Jiří Limburský a Quang Nguyen Anh, kteří financovali nákup vybavení, zajišťovali personální obsazení pěstírny, kontrolovali pracovní nasazení pěstitelů a zajišťovali prodej drogy, byli v dubnu 2016 odsouzeni na deset let vězení.
Elischer se narodil 31. července 1960, po vystudování pražské právnické fakulty působil jako prokurátor a později státní zástupce v Olomouci. V minulosti byl také členem KSČ. Před 15 lety byl jmenován soudcem, působil na Krajském soudu v Ústí nad Labem, kde se například zabýval případem vraždy pětiletého chlapce, kterou potrestal 24 a 20 lety vězení. Rozhodoval také kauzu zkrachovalé ústecké Universal banky, kdy v září 2008 soud zprostil většinu z bývalých bankéřů, manažerů banky a podnikatelů obžaloby ze stamilionového podvodu.
Letos v lednu dostal Elischer od svého nadřízeného výtku za to, že účinkoval jako herec v inscenovaném pořadu Nebezpečné vztahy na TV Barrandov, kde představoval podnikatele nakaženého virem HIV. Elischer kvůli trestnímu stíhání za korupci nesmí soudit a dříve k věci uvedl, že vzhledem k tomu se věnuje věcem, které mu zákon umožňuje, což je podle něj i umělecká činnost. Elischerovi nadřízení se však domnívají, že jeho účinkování v Nebezpečných vztazích do této kategorie nespadá. Elischer výhrady uznal a zavázal se, že se do budoucna podobných aktivit vyvaruje.