Poslanci ve sněmovně debatovali o migrační krizi. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) hned v úvodu řekl, že uprchlíci nejsou organizovaná armáda. Evropská unie musí pomoci těm, kteří prchají před válkou, přistěhovalecká politika ale také musí mít svá pravidla a limity. Bez posílení vnějších hranic podle něj Evropa migrační krizi nezvládne. Souhlasí s ním i TOP 09. Podle ODS ale Sobotka vůbec neřekl, jak bude vláda reagovat na aktuální události.
„Nemůžeme se tvářit, že se nás migrační krize netýká,“ řekl poslancům premiér. Předpokladem úspěšné integrace a udržení bezpečnosti je ale podle něj „výrazná redukce, regulace a kontrola stávající migrační vlny“. Hlavním úkolem je proto posílení vnějších hranic Unie. Sobotka dodal, že Evropa nemůže pomáhat za cenu vlastního ohrožení.
Premiér se ale postavil proti návrhům, aby Česko vystoupilo z Evropské unie nebo bylo oploceno. Opět se naopak vyslovil pro posílení vnější schengenské hranice, zřízení funkčních hotspotů nebo pro funkční návratovou politiku a spolupráci se státy sousedícími s EU, zejména s Tureckem.
TOP 09: Ti, kdo nepřijmou naše hodnoty, v Evropě nemohou zůstat
Znovu zmínil i úvahu o posílení hraniční linie Bulharsko - Makedonie, pokud by se nepodařilo střežit hranici v Řecku a Turecku. Pokud by nefungovalo ani toto záložní řešení, budou se podle premiéra zřejmě zavírat hranice zemí střední a jihovýchodní Evropy. Skutečnost, že jednotné evropské řešení dosud není funkční, pak podle Sobotky přerůstá v ohrožení Schengenu.
Stejný názor na řešení migrační krize má i TOP 09. Evropa podle strany musí trvat na dodržování zákonů a pravidel. „V Evropě nemohou zůstat ti, kteří nebudou dodržovat naše zákony, nepřijmou naše hodnoty a zvyklosti,“ uvedla místopředsedkyně Helena Langšádlová. Místopředseda Marek Ženíšek považuje za důležité nalézt racionální řešení, „které ale zároveň neovlivní možnost cestovat, pracovat a vyvážet zboží v rámci Schengenu“.
Bývalý předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg ale od vlády postrádá plán, jak integrovat ty, kteří chtějí v Česku zůstat. Ostatní opoziční poslance ale Sobotka svým projevem nepotěšil. „Mluvíte jako bruselský politik, nic faktického,“ reagoval Zdeněk Ondráček (KSČM). Podobně se vyjádřili i zástupci ODS a Úsvitu.
Úsvit: Migrační krize má všechny znaky invaze
Předseda ODS Petr Fiala řekl, že se z premiérova projevu nedozvěděl, jak bude vláda reagovat na aktuální věci. Zmínil se například o německém nebo rakouském stropu pro přijímání uprchlíků: „To je přece i výzva pro Českou republiku, aby na to nějak reagovala… Obávám se, že vláda žádné řešení nemá. To je velmi nebezpečné, protože imigrační krize se nadále vyostřuje.“
Šéf frakce Úsvitu Marek Černoch zase soudí, že migrační krize má všechny znaky invaze. Zároveň uvedl, že Úsvit nechce uzavřít Českou republiku: „Požadujeme pouze striktní kontrolu na hranicích.“
Diskusi o migraci poslanci nedokončili, bude pokračovat v úterý 26. ledna. Podle předsedy sněmovního evropského výboru Ondřeje Benešíka (KDU-ČSL) by poslanci měli jednat především o tom, co má dále dělat vláda. „Co mělo být vysvětleno, vysvětleno bylo. Co jsme nestihli, bylo dát silný mandát vládě, aby v této linii pokračovala,“ řekl v rozhovoru pro ČT.
Do debaty se zatím přihlásily na dvě desítky zákonodárců. Dosud se ale nikdo z nich nedostal na řadu, poslanci diskutovali jen prostřednictvím krátkých faktických poznámek. Před úterním pokračováním jednání se proto poslanecké kluby pokusí dohodnout na jeho další formě, aby případně získalo nějaký řád.
O azyl v Česku loni nejvíc žádali Ukrajinci
V Česku loni požádalo o azyl 1525 cizinců, což je o 369 víc než v roce 2014. Největší část žadatelů tvoří dlouhodobě Ukrajinci. Loni podali 694 žádostí. Druhou nejpočetnější skupinou byli se 134 žádostmi občané Sýrie. Třetí byli se 128 žádostmi občané Kuby.
Azyl loni v Česku získalo 71 lidí, dalších 399 dostalo doplňkovou ochranu, která se na rozdíl od azylu uděluje na předem stanovenou dobu. Převážně ji získávají lidé, kteří nedostali azyl, ale v případě návratu domů jim nyní hrozí nebezpečí. V 893 případech úřady azyl neudělily nebo řízení zastavily. Dalších 660 žádostí ještě čekalo na vyřízení.
V letech 2010 až 2013 se pohyboval počet žadatelů pod tisícovkou, dříve ale nebylo výjimkou ani několik tisíc. Extrémní byl rok 2001 s více než 18 tisíci žádostmi. Nejvíce jich bylo z Ukrajiny (4413), Moldavska (2548), Rumunska (1847) nebo Vietnamu (1525). Azyl ale nakonec získalo jen 83 lidí, převážně z Běloruska, Íránu, Jugoslávie, Afghánistánu a Kazachstánu.
