Rakousko výrazně omezí příjem žadatelů o azyl. Letos jich má být 37 500 a do poloviny roku 2019 celkem nejvýše 127 500. Rozhodnutí padlo na jednání vlády s hejtmany spolkových zemí. V Rakousku loni požádalo o azyl asi 90 tisíc lidí, což je jen zlomek ze stovek tisíc běženců, kteří zemí prošli do Německa a severských států.
Rakousko se dlouho bránilo limitům, teď příjem žadatelů o azyl výrazně omezí
Kancléř Werner Faymann, který se podobně jako vláda v Německu dlouho bránil stanovení jakýchkoli limitů, označil stanovená čísla za „normativ“, zatímco podle vicekancléře Reinholda Mitterlehnera jde o „horní hranici“. Co však bude následovat v případě překročení uvedeného limitu, zůstává otevřené. Kancléř zároveň uvedl, že svým krokem chce jeho vláda také burcovat Evropu.
Migranti na srbsko-makedonské hranici
„Nemůžeme v Rakousku přijmout všechny žadatele o azyl,“ zdůraznil Faymann v souvislosti s důvody, které vedly k rozhodnutí omezit příjem žadatelů o azyl a k výrazné změně dosavadní politiky Vídně. Dojednaný postup přitom označil za „nouzové řešení“ a „plán B“. „Velké množství uprchlíků přetěžuje náš systém,“ podpořil předsedu vlády vicekancléř.
Dohodnutá horní hranice pro letošek činí 37 500 žadatelů, pro příští rok 35 000 a pro rok 2018 jen 30 000. Od ledna do konce června 2019 se pak počítá s přijetím dalších 25 000 lidí.
Pokud jde o postup při případném překročení stanovených limitů, není vláda zatím schopna říci, jak se bude postupovat. Chce si nechat vypracovat dva právní znalecké posudky, z nichž pak bude vycházet. Uvažuje se například o vytvoření zvláštních zón v pohraničí, kde by čekali lidé, kteří přijdou po naplnění limitu pro příjem žadatelů. Kancléř se zmínil o výrazném posílení kontrol na hranicích a Mitterlehner o možném zvýšení počtu zamítnutí žádostí.
GALERIE
Rakousko omezí příjem žadatelů o azyl
Podle lidovecké ministryně vnitra Johanny Miklové-Leitnerové bude letošní hranice 37 500 žádostí o azyl ve skutečnosti znamenat brzkou „stopku“. Předpokládá totiž, že tento limit bude naplněn už před létem. Ministryně také dala najevo, že je s výsledky jednání vcelku spokojená. „Bylo rozhodnuto o všem, co je podle mne pro budoucnost naší země důležité,“ konstatovala. Miklová-Leitnerová už v pátek prohlásila, že Rakousko nebude do země vpouštět běžence, kteří tam nemají v úmyslu požádat o azyl, ale chtějí zemí jen projít.
Výsledky schůzky ostře kritizovala část sociálnědemokratické strany (SPÖ). Například vídeňská radní Sonja Wehselyová napsala, že stanovení horní hranice je „v diametrálním rozporu s lidským právem na azyl“, což je podle ní patrně také důvod, proč v návrhu chybí konkrétní opatření, jak horní limit prosadit. „Jsem si jistá, že to ukáže i ústavněprávní přezkoumání. I do budoucna musí platit, že lidem, kteří jsou na útěku před válkou a terorem, se musí u nás v Rakousku dostat ochrany a bezpečnosti,“ uvedla politička.
Berlín vídeňské rozhodnutí nekomentuje
První reakce z Berlína na rozhodnutí Vídně jsou spíše zdrženlivé. „Je to rozhodnutí rakouské vlády, které nemám v úmyslu komentovat,“ řekl mluvčí kancléřky Angely Merkelové Steffen Seibert. Nicméně dodal, že „německá vláda nadále dává přednost společnému evropskému řešení, které míří na příčiny migrace s cílem významně a výrazně snížit počet uprchlíků“.
Srbsko začalo od pondělka omezovat přejezd přes své území migrantům, kteří mají v úmyslu žádat o azyl v jiných zemích než v Rakousku nebo Německu.