Rakousko nebude do země vpouštět běžence, kteří tu nemají v úmyslu požádat o azyl, ale chtějí zemí jen projít. Podle ministryně vnitra Johanny Miklové-Leitnerové chce Vídeň opatření uplatňovat od konce příštího týdne. V Rakousku loni požádalo o azyl asi 90 tisíc lidí, což je ale jen zlomek ze stovek tisíc běženců, kteří zemí prošli do Německa a severských států.
Rakousko podle ministryně čelí obtížné situaci na své západní hranici s Bavorskem, kde německé úřady odmítají vpustit běžence, kteří míří do jiných zemí než do Německa. „Denně německá strana posílá zpět 200 až 300 běženců. Od konce příštího týdne je proto budeme zastavovat přímo na našich jižních hranicích,“ řekla ministryně.
Vládní Rakouská lidová strana (ÖVP), jejíž členkou je i Miklová-Leitnerová, navrhla akční plán, jehož součástí je například maximální počet běženců, které je země schopná přijmout. Součástí plánu je i návrh na vytvoření takzvaných čekacích zón na jižních hranicích. O návrzích bude v nadcházejícím týdnu jednat vláda se spolkovými zeměmi.
„Pokud na evropské a celostátní úrovni nepřijmeme žádná opatření, bude příliv uprchlíků pokračovat. Musíme proto v roce 2016 počítat se 120 000 žádostmi. Každý ví, že to není možné,“ dodala s tím, že je potřeba stanovit strop. Následně bude země postupovat jako Švédsko. To azylové žádosti nadále přijímá, ale nezpracovává je. „Jen tohle postačilo ke snížení počtu žádostí o azyl,“ dodala.
Na otázku, zda takové počínání nepovede k nahromadění běženců na hranicích, odpověděla, že chystaná opatření mnohé migranty od cesty odradí. „A ti, kteří se ocitnou nad stropem, budou ubytováni v takzvaných tranzitních či nárazníkových zónách,“ řekla s tím, že do země ale vpuštěni nebudou.
Přísnější přístup Vídně k běžencům není překvapivou zprávou. Mluvčí rakouského ministerstva vnitra Karl-Heinz Grundböck v pondělí uvedl, že vstup do Rakouska a tranzit nemohou brát migranti jako něco automatického. Úřady již nyní v některých případech, jako jsou chybějící dokumenty či nevěrohodné informace, běžence od hranic vracejí do Slovinska. Letos se to už týkalo několika stovek lidí.
Pokud uzavře hranice Rakousko, tak my také, varuje Slovinsko
Pokud Rakousko skutečně přijímání běženců omezí, sáhne k podobnému opatření podle slovinského ministerstva vnitra také Lublaň. Země tak chce prý zabránit, aby se na jeho území běženci hromadili.
Už ve čtvrtek premiér Miro Cerar po setkání s německou kancléřkou Angelou Merkelovou uvedl, že Slovinsko v případě nutnosti migrační proud na své hranici s Chorvatskem zastaví. „Nemůžeme dopustit, aby se ve Slovinsku ocitly během několika dní desetitisíce uprchlíků, o které se nebudeme moci postarat,“ uvedl. Cerar vyzval rovněž ke zvýšení hraničních kontrol „na druhé linii“ mezi Řeckem a Makedonií.
Migranti, které dovezli na berlínské kancléřství, se vracejí do Landshutu
Většina běženců, které okresní rada bavorského Landshutu Peter Dreier ve čtvrtek na protest proti politice Angely Merkelové dopravil ke kancléřství v Berlíně, se vydala na cestu zpátky do Bavorska. Nenaplnila se totiž jejich očekávání, že v německé metropoli jim úřady nabídnou byty.
Z 31 uprchlíků chtějí v metropoli zůstat jen dva, ostatní se rozhodli vrátit do Landshutu. Běženci uvedli, že jim představitelé okresu slíbili, že v Berlíně dostanou byty, vedení metropole jim však nabídlo pouze místa v ubytovnách podobného druhu, v jakých žijí v Bavorsku. Migranti se cítí být podvedeni a zneužiti k Dreierovým politickým účelům.
Podle Dreiera si spolková vláda neuvědomuje, že Bavorsko je uprchlíky přetíženo. Vypravením autobusu ke kancléřství prý chtěl docílit, aby Merkelová na vlastní kůži pocítila dopad uprchlické krize.
Německý Bornheim zakázal mužským běžencům vstup do bazénu
Vstup do městského bazénu zakázal mužům z místní uprchlické ubytovny západoněmecký Bornheim. Město k tomuto opatření sáhlo poté, co si návštěvnice a pracovníci plaveckého stadionu stěžovali na časté slovní obtěžování ze strany mužských azylantů.
„Říkám zcela jasně, že o našem respektu k rovnosti mezi muži a ženami nebudeme v Německu diskutovat,“ prohlásil Markus Schnapka ze sociálního úřadu města nedaleko Bonnu. Uvedl také, že v případě zmíněných případů problematického chování se nejednalo o trestné činy.
Schnapka uprchlickou ubytovnu navštívil a běžence s důvody zákazu seznámil. Řekl také, že jakmile město od sociální služby dostane vyrozumění, že běženci zásady chování k ženám chápou, zákaz bude zrušen. Dodal, že město nechce tímto opatřením dlouhodobě trestat nevinné.
V Německu se v současné době diskutuje o chování některých mužů z řad běženců a přistěhovalců. Důvodem jsou silvestrovské události v Kolíně nad Rýnem, kde dav mladých mužů v centru města obkličoval ženy, sexuálně je napadal a okrádal. Podle svědků i policie byli pachatelé převážně arabského a severoafrického původu. K podobným útokům došlo v menší míře také v Hamburku, Stuttgartu, Düsseldorfu, Mnichově či Norimberku.
