Praha – Soudcovská unie podpořila dohodu s vládou na doplacení části mezd soudcům a žalobcům. Situace vznikla chybným výpočtem platové základny ze strany ministerstva práce, stát by měl na dorovnání platů vydat 1,2 miliardy korun. Části nároků by se soudci měli podle dohody vzdát, rozhodnutí republikové rady pro ně ale není závazné. Jak ale zjistila ČT, žalobu je připraveno stáhnout zhruba 90 % soudců. Soudcovská unie pak těm soudcům, kteří se rozhodnou na dohodu nepřistoupit, slibuje podporu.
„Republiková rada Soudcovské unie vyjádřila podporu uzavírání dohod o narovnání,“ konstatovala po jednání prezidentka unie Daniela Zemanová. Zároveň zdůraznila, že uzavření dohody je záležitost individuální, nikdo z řad sudích k tomu nemůže být nucen nebo být postihován, když k ní nepřistoupí. Uzavírání tedy v budoucnu má být věcí osobních rozhodnutí.
Na řadě soudů se tak jednotlivé případy objeví. Třeba Krajský soud v Ostravě má včetně pobočky v Olomouci 147 soudců, z toho osmdesát jedna z nich stát žalovalo kvůli doplacení mzdy. Mluvčí soudu Dalibor Zecha uvedl, že v současnosti ví o jednom soudci, který na dohodu nepřistoupí. Dost možná tak bude ve sporu pokračovat.
Nedávné setkání předsedy Nejvyššího soudu Pavla Šámala s kolegy z okresních, krajských a vrchních soudů ukázalo, že soudci z valné většiny dohodu přijmout chtějí. Důležitým prvkem při rozhodování je prý udržení důvěry občanů k soudní moci. Výrazný příklon k dohodě projevili soudci Městského soudu v Praze. „Ta vstřícnost je dominantní. Že významná většina kolegů, ať už žaloby podali, nebo ne, tak že tu dohodu oceňuje,“ řekl předseda tohoto městského soudu Libor Vávra.
O většinu nároků soudci přijdou
Dohoda s vládou z minulého týdne stanovuje narovnání ztráty peněz za roky 2012 až 2014, o které přišli kvůli nesprávně stanovené platové základně. V konečném důsledku ušetří stát něco kolem čtyř miliard, které by musel vyplatit v případě, že by soudci a státní zástupci na dohodu nepřistoupili.
Podle Soudcovské unie jde o kompromis, kterým se soudci vědomě vzdávají větší části oprávněných nároků. „Tento přístup je výrazem jejich společenské odpovědnosti a solidarity, a též důvěry, že úspory finančních prostředků i energie všech zúčastněných budou využity při řešení koncepčních otázek v soudnictví,“ stojí v prohlášení.
Rychetský vítá rovnoprávnou komunikaci
Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský dnes ocenil, že spor o platy soudců přinesl jako vedlejší efekt i zlepšení komunikace mezi zástupci justice a výkonné moci. „Rozhodně vítám, že se podařilo, řekl bych dokonce po dlouhé době, tím nemyslím dobu týdnů nebo měsíců, navázat velmi rovnoprávnou komunikaci mezi představiteli soudcovského stavu a ministerstvem spravedlnosti a výkonnou mocí na straně druhé,“ řekl Rychetský. Vztahy podle něj dříve nebývaly optimální.
Sám Ústavní soud přitom ještě není zcela ze hry v případě řešení platů. Ještě pořád existuje možnost, že předseda Okresního soudu Brno-venkov Petr Jirsa podá stížnost proti verdiktu Nejvyššího soudu. Jirsa tento týden uvedl, že se ještě nerozhodl, zda stížnost podá.
Na Slovensku zaměstnanci soudů stávkují
Vyšší platy požadují také zaměstnanci slovenských soudů. Do jednodenní výstražné stávky, která se koná poprvé v historii země, se podle odborů zapojilo zhruba 90 procent pracovníků. Podle informací zpravodaje ČT Davida Miřejovského se dokonce na některých okresních soudech stávky zúčastnili všichni zaměstnanci. Ovšem nepatří mezi ně samotní soudci, kterým podobný krok zakazuje ústava. Pokud stát na protesty pracovníků justice nezareaguje, hrozí prodloužením stávky.
Závěr Nejvyššího soudu a obsah dohody se soudci
- Ministerstvo práce a sociálních věcí používalo údaj o průměrné hrubé měsíční mzdě od ČSÚ při stanovení platové základny soudců a představitelů státní moci. Podle verdiktu Nejvyššího soudu však mělo ministerstvo správně vycházet z jiného údaje, který mzdy fyzických osob přepočítává na plné úvazky. Dosud používaný údaj totiž zahrnuje zkrácené úvazky, které průměr stlačují níž.
- Zástupci vlády a justice dospěli 6. února ve sporu o platy soudců a státních zástupců k dohodě. Podle nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana soudci a státní zástupci v podstatě opomenou doplatek platů, co se týče trojnásobného koeficientu, stát na druhou stranu doplatí rozdíl v platové základně. Státní rozpočet by to mělo stát zhruba 1,2 miliardy korun.
