Kancelář veřejného ochránce práv za poslední dva roky prošetřovala 142 stížností na práci orgánů sociálně-právní ochrany dětí a v 77 případech zjistila pochybení. Podle ombudsmanky Anny Šabatové byly nejčastějšími nedostatky nečinnost úřadu, zanedbání práce s rodinou nebo to, že orgán nevyčerpal všechny možnosti sociální práce před odebráním dítěte z rodiny, či třeba zbytečné rozdělení sourozenců. Ombudsmanka Anna Šabatová bude v 18:28 hostem Interview ČT24.
Ombudsmanka zjistila pochybení u 54 procent ze všech podnětů. Vedoucí oddělení rodiny, zdravotnictví a práce kanceláře Petra Šuplerová však upozornila, že to nelze brát obecně. „Nemonitorujeme práci orgánů sociálně-právní ochrany dětí v celé České republice. Neznáme tu kladnou část jeho práce, ale známe pouze tu část, kdy se na nás obracejí rodiče nebo jiné osoby zodpovědné za výchovu a nejsou s něčím spokojené,“ zdůraznila Šuplerová.
Ombudsmanka Šabatová doplnila, že orgány po upozornění uznaly pochybení téměř ve všech případech, a pokud to bylo možné, chybu napravily. Pokud by chybu neuznaly, může kancelář informovat nadřízený úřad. „Celkově spolupráci hodnotíme pozitivně,“ řekla Šabatová.
Ze 77 pochybení odhalila kancelář ve 22 procentech nečinnost úřadu. „Pracovníci nedělají to, co jim ukládá zákon, a neintervenují ve prospěch dítěte,“ uvedla Šabatová. Ve 21 procentech bylo chybou zanedbání práce s rodinou, kdy se úřad podle ombudsmanky nesnažil rodiče přimět k řešení vzájemných konfliktů a nenařídil jim využití odborné péče.
Celkem 11 procent pochybení tvořilo nevyčerpání všech možností sociální práce před odebráním dítěte z rodiny. „Je to poslední a krajní zásah do rodiny, jinak je potřeba rodinu podporovat,“ zdůraznila ombudsmanka.
Mezi další chyby patřilo překročení pravomocí, podle právničky kanceláře Kláry Ille je to třeba při omezení styku s rodiči, aniž by o tom rozhodl soud. „Týká se to například dětí v ústavním zařízení. Pokud se orgán sociálně-právní ochrany setká s takovou praxí v ústavech, musí zařízení upozornit, že je to nezákonná praxe,“ dodala Ille.
Za velmi problematické považuje ombudsmanka neodůvodněné rozdělování sourozenců, ke kterému obvykle dochází spíše z administrativních důvodů – jako je například omezená kapacita zařízení nebo pěstounů.
V šetřených případech OSPOD rozdělení nezabránil, ani následně nevyvinul aktivitu k opětovnému sloučení sourozenců. Podobně v případě jejich oddělení alespoň nezajistil pravidelný kontakt sourozenců a udržení jejich často již jediné existující rodinné vazby. Jiným případem je pasivita úřadu, kdy se aktivně nesnaží dostat dítě z ústavní výchovy zpátky do rodinné nebo pěstounské péče. Tyto případy se vyskytly ve 14 % pochybení.
Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD) se bude podněty zabývat, usiluje také o navýšení počtu sociálních pracovníků v krajích. „Pochybení považujeme za závažná, ale týká se to deseti procent celkových případů,“ dodala ministryně s tím, že značná část případů je tedy bez problémů.
