Turecko oficiálně požádalo Česko o vydání zatčeného kurdského politika a bývalého vůdce strany syrských Kurdů Sáliha Muslima. V turecké televizi NTV to řekl vicepremiér a zároveň mluvčí vlády Bekir Bozdag. Zhruba dvě stovky podporovatelů kurdského politika demonstrovaly v Praze před sídlem ministerstva vnitra.
Sáliha Muslima zadržela česká policie v noci na neděli v Praze na základě zatykače vydaného tureckou vládou. Ankara muže viní z napojení na kurdské separatisty v Turecku, před dvěma týdny ho zařadila na seznam nejhledanějších teroristů.
Pražský městský soud potvrdil, že zadrženým cizincem je Sálih Muslim. O vzetí kurdského politika do předběžné vazby bude v úterý rozhodovat soudce Jaroslav Pytloun, který loni řešil například přípustnost vydání údajného ruského hackera Jevgenije Nikulina. Nyní bude rozhodovat o tom, zda Muslima propustí na svobodu, nebo ho pošle do vazby, kde by sedmašedesátiletý cizinec čekal na vydávací řízení.
Návrh pražského městského státního zastupitelství na vzetí Muslima do předběžné vazby dorazil k soudu v pondělí odpoledne. Návrh se opírá o zatýkací rozkaz, který na státního příslušníka Sýrie vydal Nejvyšší soud v Ankaře.
Muslim byl do loňska ve vedení syrské kurdské Strany demokratické unie (PYD). Ta je podle Turecka součástí turecké Strany kurdských pracujících, kterou Ankara řadí k teroristickým organizacím. „Jejich takzvaný lídr byl zadržen v Česku. Doufám, že nám ho vydají. Poté se ocitne v rukou spravedlnosti,“ řekl turecký prezident Recep Tayyip Erdogan.
„Turecko očekává, že bude Muslim – který je vůdcem teroristické skupiny a stále aktivně osnuje teroristické útoky proti Turecku – vydán do Turecka na základě právních podmínek platných mezi oběma zeměmi,“ uvedl vicepremiér Bozdag.
Pokud turecké žádosti soud vyhoví, musí Turci do 40 dnů od zadržení podat žádost o vydání, jinak bude muž propuštěn. Policie musí muže předat soudu do 48 hodin od zadržení. Soud pak musí do 24 hodin rozhodnout.
Podle tureckého velvyslance v Praze Ahmeta Bigaliho by propuštění Muslima mohlo mít negativní vliv na česko-turecké vztahy. Turecko podle něj respektuje nezávislost českých soudů, zdůraznil však, že podle Ankary je zadržený muž podezřelý z terorismu. Jak konkrétně by vztahy obou zemí mohly být poškozeny, diplomat neuvedl.
Protesty budou pokračovat i v úterý
Na podporu zadrženého kurdského politika demonstrovali v pondělí v Praze před sídlem ministerstva vnitra zhruba dvě stovky lidí. Požadovali informace a jeho propuštění. Kurdský lékař a podnikatel Yekta Uzunoglu, který se případem zabývá, řekl, že příznivci kurdského politika chtějí vědět, kde je muž ve vazbě.
„Nevíme, kde se ten člověk nachází, kdo má o něm rozhodovat. Když jsem vyčerpal možnost být informován ze strany soudů, oba říkají, že s tím nemají nic společného, tak se chceme zeptat ministerstva vnitra, kde ten člověk je,“ uvedl Uzunoglu, který kvůli kauze přicestoval ze Švýcarska.
Podporovatelé zadrženého muže prošli centrem Prahy a zastavili se před ministerstvem vnitra. V různých jazycích volali po jeho osvobození, skandovali také hesla proti tureckému prezidentovi Erdoganovi. Někteří z nich měli kurdské vlajky a vlajky syrské Strany demokratické unie, kterou Muslim vedl.
V protestu pokračovali i potom, co k nim krátce promluvil ministr vnitra v demisi Lubomír Metnar (za ANO). Řekl jim jen, že není seznámen s okolnostmi případu a že rozhodnout musí soud. Na průběh protestu dohlíželi policisté.
Protože demonstrující dál neví, co se zadrženým je, plánují podle Uzunogla v úterý v protestech pokračovat před ministerstvem spravedlnosti. V pondělí odpoledne se demonstranti již oficiálně rozešli.
Propuštění žádá strana i němečtí Kurdové
Zadržení svého bývalého spolupředsedy odsoudila Strana demokratické unie. „Česká vláda by měla Sáliha Muslima okamžitě propustit a omluvit se za toto nelegální a nemorální chování,“ uvedla. Podle ní Muslim „sehrál významnou úlohu v revolučním procesu v Sýrii, zejména v diplomatické oblasti proti teroristickému IS.“
Sálih Muslim byl podle ní ústřední osobou v jednání o politickém řešení v Sýrii a demokratických projektech na severu země. „Snaží se ochránit svět od teroru podporovaného vládou AKP,“ stojí v prohlášení s odkazem na tureckou vládní Stranu spravedlnosti a rozvoje (AKP). Kromě toho v prohlášení také vyzvali Kurdy žijící v Evropě k „demokratickým akcím“.
Proti Muslimovu zadržení protestovala také vlivná Kurdská obec v Německu. „Sálihovi Muslimovi vděčíme za to, že se Islámský stát nemohl v Sýrii dál rozšiřovat a mohl být pomocí kurdských jednotek rozhodujícím způsobem poražen,“ řekl předseda organizace Ali Ertan Toprak. Podle něj Muslim „výrazně přispěl k tomu, že je Evropa dnes bezpečnější“.
Kurdové už svolali demonstrace za propuštění Muslima v Dánsku, Norsku, Kanadě nebo Británii, protesty zaznamenaly také české zastupitelské úřady v Británii, Francii, Norsku, Dánsku a Kanadě. „Na našich ambasádách jsou hlášeny různé demonstrace a protestní akce kurdských organizací, které protestují proti zadržení dotyčného muže v Praze,“ řekla mluvčí ministerstva zahraničí Michaela Lagronová.
„Předpokládali jsme, že by mohlo docházet k demonstracím před našimi zastupitelskými úřady v cizině, proto jsme preventivně požádali v několika zemích o pořádkové síly. Zatím nemáme signalizován žádný incident a už vůbec ne násilný incident. Když, tak to jsou pokojní občané, kteřé dávají najevo podporu Kurdům obecně,“ uvedl ministr zahraničních věcí v demisi Martin Stropnický (ANO).
Handlovat nebudeme, ujistil Stropnický
Stropnický také v pondělí ujistil, že Česká republika bude v případě turecké žádosti o vydání zadrženého kurdského politika Sáliha Muslima postupovat standardně, férově a podle zákona, což hodlá v úterý telefonicky sdělit i svému tureckému kolegovi Mevlütovi Çavusogluovi.
Ministr zahraničních věcí zároveň odmítl byť i jen spekulovat o možnosti, že by Praha uvažovala o možnosti vyměnit dva české občany nyní vězněné v Turecku právě za Muslima. Turecký soud loni poslal na více než šest let Markétu Všelichovou a Miroslava Farkase do vězení za spolupráci se syrskými Kurdy.
„Určitě nebudeme po telefonu s prominutím handlovat. U nás fungují jasná pravidla, jsme právní stát a rozhoduje to soud. V důsledku to může ještě rozhodnout ministr spravedlnosti. Ale to je vše,“ řekl Stropnický. Verdikt českého soudu o Muslimovi by přitom podle něj mohl padnout už v úterý.
Také turecký velvyslanec v Praze v pondělí odmítl, že by turecká žádost o vydání Muslima mohla souviset s případem dvojice Čechů, kteří byli loni v Turecku odsouzeni za spolupráci za spolupráci se syrskými Kurdy.
Turecko stranu považuje za odnož teroristické PKK
Strana demokratické unie (PYD) je přední kurdskou politickou silou na severu Sýrie. Sálih Muslim si v ní zachovává velký vliv, přestože loni z jejího vedení odstoupil. Ankara považuje PYD za odnož zakázané Strany kurdských pracujících (PKK), která vede v jihovýchodním Turecku už přes 30 let ozbrojený boj za autonomní Kurdistán. Za teroristickou organizaci považují PKK i Evropská unie a Spojené státy.
PYD má ozbrojené křídlo, milice Lidové obranné jednotky (YPG), které se podílely v Sýrii na porážce teroristické organizace Islámský stát. USA je považují za své spojence v tomto boji. V roce 2016 YPG v Praze otevřely své evropské zastoupení. České ministerstvo zahraniční k tomu tehdy uvedlo, že Česko takzvaný syrský Kurdistán ani žádnou jeho politickou reprezentaci neuznává. Pražská kancelář YPG ještě téhož roku svou činnost ukončila.
Turecké úřady vydaly zatykač na Muslima a 47 dalších vysoce postavených činitelů PYD v listopadu 2016. Začátkem února zařadily Muslima na seznam nejhledanějších osob. Za jeho dopadení byla vypsána odměna čtyři miliony tureckých lir, což v přepočtu činí téměř 22 milionů korun.
Rodák z vesnice nedaleko severosyrského města Kobani studoval v 70. letech istanbulskou technickou univerzitu, kde se také poprvé zapojil do kurdského hnutí pod vedením Mustafa Barzáního. Po získání diplomu chemického inženýra v roce 1977 se ale Sálih Muslim nejprve zaměřil na profesní kariéru, řadu let pracoval Saúdské Arábii, začátkem 90. let si pak otevřel vlastní projekční firmu v Aleppu.
V roce 1998 vstoupil do syrské odnože v Iráku založené Demokratické strany Kurdistánu, po pěti letech ji ale zklamaný opustil. Vstoupil do nově založené Strany demokratické unie (PYD) úzce napojené na tureckou Stranu kurdských pracujících (PKK) a v roce 2010 stanul v jejím čele. Nedlouho poté ho syrské bezpečnostní složky zatkly, po propuštění uprchl do iráckého Kurdistánu, do Sýrie se vrátil krátce po vypuknutí občanské války. Pod jeho vedením se PYD stala vedoucím představitelem syrských Kurdů.
Turecko na Sáliha Muslima vydalo zatykač v listopadu 2016 spolu s dalšími desítkami osob, a to v rámci vyšetřování pumového atentátu, při kterém v únoru téhož roku v Ankaře zemřelo 29 lidí. Muslim ale jakékoli zapojení své strany i její ozbrojené složky, milic nazývaných Lidové obranné jednotky (YPG), odmítl. Postavení ve vedení PYD letos sedmašedesátiletý politik opustil na sjezdu strany loni v září, i nadále má ale mezi členy vliv.
