V památníku Terezín si lidé připomněli utrpení obětí tamní věznice a židovského ghetta během druhé světové války. Tryzny na Národním hřbitově se každý rok účastní stovky lidí. Kromě těch, kteří Terezínem prošli, i jejich blízcí, politici a diplomaté. Hlavní projev letos přednesl předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček (ANO). Hrůzy nacismu podle něj musíme stále připomínat a říkat o nich budoucím generacím.
„Nesmíme dopustit, aby se něco takového mohlo kdykoli opakovat. Nesmíme dopustit, aby tyto tragické události byly interpretované jinak. Je důležité, abychom si na příbězích hrdinů a obětí dokázali zachovat určité memento a to předávali našim dětem,“ řekl v projevu Vondráček.
Zdůraznil, že 73 let míru a moderní civilizace, ve které dnes žijeme, není samozřejmostí: „Druhá světová válka nám ukázala, že vždy budeme žít jednou nohou nad propastí.“ Varoval proto před antisemitismem, který ve světě stále přežívá. „Přežil hrůzy druhé světové války a nevymizel, lidstvo se neponaučilo. Proto se mezinárodní společenstí zasloužilo o to, že vznikl nezávislý stát Izrael. Můžeme být hrdí, že k jeho vzniku přispělo i Československo.“
Předseda Českého svazu bojovníků za svobodu Jaroslav Vodička zdůraznil, že věří v to, že demokracie bude i nadále pevnou pojistkou proti selhání politiků. „Chvíle piety jsou potřebným ohlédnutím za vším, co naši vlast, ale i další země v minulosti oslabovalo i posilovalo, co jim ubližovalo, ale na druhé straně bylo i vkladem pro budoucnost. Nesmíme dopustit zasévání zla, nenávisti, opovržení, neúcty, xenofobie,“ uvedl.
Vedle Vondráčka přijel do Terezína i vicepremiér Richard Brabec, několik ministrů, zástupci obou parlamentních komor, náboženských obcí a organizací připomínajících odkaz obětí druhé světové války. Památku obětí uctili také zástupci diplomatického sboru a řady obcí.
Rabíni poprvé nepřijeli, slaví Šavuot
Terezínská tryzna ale poprvé od války proběhla bez účasti židovských rabínů. Letos totiž připadla na svátek Šavuot, který je oslavou darování tóry Mojžíšovi na hoře Sinaj. Pravidla jsou při něm podobná jako na šabat. Židé nemají cestovat nebo používat elektřinu. Někteří zástupci českých židovských komunit ale přesto do Terezína dorazili.
Nacisté zavlekli mezi lety 1941 a 1945 do terezínského ghetta na 155 tisíc Židů z celé Evropy. Na 117 tisíc z nich se nedožilo osvobození. Věznicí gestapa v Malé pevnosti prošlo na 32 tisíc mužů a žen. V Terezíně jich zahynulo 2600, další tisíce potom v jiných nacistických táborech.
Od roku 1947 jejich památku připomíná Památník národního utrpení, později přejmenovaný na Památník Terezín. První expozice vnikla v roce 1949. V roce 1991 vzniklo Muzeum ghetta, které dokumentuje osudy Židů.
V roce 1997 k památníku přibyla expozice v Magdeburských kasárnách, kde je možné například vidět repliku ubikace v terezínském ghettu či exponáty věnované umění v něm.
