V Česku pokračuje Tříkrálová sbírka. Největší dobrovolnickou akci v zemi každoročně pořádá Charita České republiky. Koledníky můžou lidé potkat v ulicích měst až do 15. ledna. Páteční svátek Tří králů v Praze doplnil slavnostní průvod s velbloudy. Plzeň nachystala jízdy speciální tramvají.
Ulicemi českých měst se od začátku ledna prochází trojice v kostýmech králů Kašpara, Melichara a Baltazara a žehná domácnostem. Tříkrálový svátek je také spojen s pomocí potřebným. Charita sbírku pořádá už posedmnácté.
Lidé mohou koledníkům přispět do kasiček s logem Charity. Vybrané peníze letos podpoří především domovy, kde žijí matky s dětmi. Každá farnost, která sbírku provádí, má ale i své vlastní vybrané projekty. „Máme i zahraniční projekt nemocnice v Ugandě, kterou jsme postavili,“ dodal zástupce ředitele Arcidiecézní charity Praha Pavel Šimek.
Kardinál Duka pronese tříkrálové poselství
Z pražského Malostranského náměstí vyšel v 15:30 průvod v čele se třemi králi na velbloudech. Doprovodili je i trubači a bubeníci v historických kostýmech. Přes Karlův most došli na Staroměstské náměstí, kde králům požehná kardinál Dominik Duka a zazní i Česká mše vánoční Jana Jakuba Ryby. V centru města se konala i tříkrálová plavba otužilců Vltavou.
Průvod s velbloudy prošel i Příbramí, v Chomutově vyjeli králové na koních. V Olomouci se Kašpar, Melichar a Baltazar poklonili živému betlému a Plzeň připravila speciální tramvaj, v níž vystupují muzikanti.
Kristus ať požehná tomuto domu
Šestý leden připomíná návštěvu trojice mudrců, podle pozdější tradice králů, v Betlémě krátce po narození Ježíše Krista. V církevním kalendáři je tento den uveden jako slavnost Zjevení Páně, která připomíná i Ježíšův křest a zázrak, při němž proměnil vodu ve víno.
Podle křesťanské tradice se narozenému Ježíškovi přišli klanět „králové“. Nebyli to však žádní vládci, ale mudrcové a hvězdopravci, kteří z postavení hvězd vyčetli, že se narodí nový král Izraele.
Christus mansionem benedicat
V evangeliích se nemluví ani o králích ani o tom, kolik jich bylo. Poprvé tři mudrce zmínil až ve 3. století Origenés, který jejich počet odvodil z počtu darů. Mudrcové totiž Ježíškovi přinesli zlato, kadidlo a myrhu. Jako krále je označil v 6. století Caesarius z Arles. Jejich počet se v různých tradicích pohyboval od dvou až po dvanáct, pravděpodobně ani žádný z nich neměl tmavší pleť.
Svátek Tří králů provází mnohé lidové zvyky, ve střední Evropě především žehnání domů. Koledníci na dveře píší svěcenou křídou známý nápis K†M†B†, který je počeštěnou variantou nápisu C†M†B†. Jedná se o zkratku latinského „Christus mansionem benedicat“, tedy „Kristus žehnej tomuto domu“.
Jména dala mudrcům lidová vyprávění
Tradičně po nápisu následuje rok – aby požehnání platilo až do dalších Vánoc. Tři křížky připomínají Nejsvětější trojici, tedy Otce, Syna a Ducha svatého. Lidová vyprávění pak podle písmen přibližně v 7. století trojici mudrců pojmenovala jako Kašpar, Melichar a Baltazar.
Tři mudrcové sice nebyli svatořečeni, byli však uctíváni jako patroni poutníků a hříšníků. Jejich ostatky přivezla svatá Helena do Konstantinopole a později je darovala milánskému biskupovi. Když Milán dobyl v roce 1158 Fridrich Barbarossa, kolínský arcibiskup Rainald z Dasselu ostatky převezl do Kolína nad Rýnem. Tam jsou dodnes umístěné v relikviáři za hlavním oltářem katedrály svatého Petra.
