Tři kandidáti na prezidenta neuvedli na oficiálních stránkách přehled s informacemi o osobách, které jim daly peněžitý dar na kampaň. Podle zákona tak měli učinit do půlnoci. Oznámil to Jan Outlý z Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a hnutí. O koho konkrétně jde, neuvedl. Nejvíc podle oficiálních údajů dosud utratil Jiří Drahoš.
Kandidáti museli do pondělní půlnoci zveřejnit informace o peněžitých darech i bezúplatných plněních. U fyzických osob bylo potřeba uvést jméno, příjmení, datum narození a obec trvalého pobytu, u právnických osob název, IČO a sídlo.
Podle informací na oficiálních webech kandidátů nezveřejnili včas informace o peněžitých darech Pavel Fischer, Marek Hilšer a Miloš Zeman. Podle manažera Fischerovy kampaně Jiřího Jirkovského byl důvodem „obrovský nápor“ příspěvků, které nestihli zpracovat. „Byli jsme s úřadem v komunikaci a slíbili jsme, že během úterý doplníme všechny údaje,“ řekl.
Přehled v plném rozsahu uvedli včas čtyři kandidáti. Pátý měl informace o dárcích v poznámce, což ale podle Outlého zřejmě nebude chyba. Michal Horáček neuvedl nic, protože si kampaň platí sám a žádné dary nepřijímal.
„Kandidáti si neuvědomili, že to, co mají na volebních účtech, neobsahuje povinné informace podle zákona,“ poznamenal k darům Outlý. „U bezúplatných plnění osm z devíti kandidátů mělo nějaké informace, devátý neměl zveřejněno nic. Jeden z těch osmi neuvedl informace v rozsahu, jak vyžaduje zákon,“ dodal.
Úřad k půlnoci zadokumentoval registrované internetové stránky s účty a nyní udělá podrobnější analýzu. V případě podezření může zahájit správní řízení, které může skončit pokutou. Může také zvolit formu příkazu se sankcí, proti které může dotyčný podat rozpor, čímž se věc dostane do správního řízení. Sankce je od 20 000 do 300 000 korun.
Kandidáti nemohli utratit víc než 40 milionů
Nejvíc peněž utratil za volební kampaň Jiří Drahoš. Podle jeho mluvčí Kateřiny Procházkové jde přibližně o 34 milionů korun, tuto sumu dostal jako finanční dary. Nepeněžité plnění bylo za 1,9 milionu korun. „Určitě utratíme všechno. Pokud se dostanu do druhého kola, obávám se, že to ani nebude stačit, ale budeme pracovat s tím, co máme,“ říká kandidát.
Zemana stála podle jeho webu kampaň na nepeněžitých plněních 17 milionů. Na účet dostal 4,5 milionu. Z darů ale nebyly zaplaceny žádné náklady. Většinu reklamy zaplatila Strana práv občanů, spolek Přátelé Miloše Zemana nebo společnost Euro - Agency. Organizace Transparency International uvedla, že vzhledem k množství billboardů a on-line reklamy musela stát kampaň desítky milionů. Označila ji proto za neprůhlednou, a to i proto, že se o Zemanových sponzorech není možné nic dozvědět.
Michal Horáček ke konci prosince vyčíslil náklady na kampaň na 29,4 milionu korun, dary nepřijímal a na jeho účet ani nešlo peníze vkládat. Nepeněžitá plnění měla hodnotu asi 380 000. „Dary jsem dostal spíš v podobě úsměvů, krásných dopisů, takových projevů obyčejné lidské přízně, ale ty deklarovat nebudu, ty si nechám v sobě,“ sdělil.
Mirek Topolánek vykázal dary za 9,4 milionu korun a bezúplatná plnění za dalších 1,3 milionu. I když kandidaturu oznámil jako poslední, vybral druhou nejvyšší částku, a podle všeho to stále není dost. „Určitě nám něco bude chybět, o tom jsme přesvědčeni,“ řekl.
Vratislav Kulhánek, který měl peníze především od zakladatele strany Pavla Sehnala, utratil kolem sedmi milionů. „Až na jednu výjimku sto tisíc od jednoho mého kamaráda šlo všechno z účtu pana Sehnala, víceméně jako zprostředkovaně ODA,“ informoval.
Pavel Fischer uvedl příjmy ve výši sedm milionů korun (včetně statisícových příspěvků ze zahraničí), výdaje byly 5,5 milionu. „Reklamy venku, on-line nebo v novinách,“ vyjmenovává. Na bezúplatném plnění jeho tým vyúčtoval 1,3 milionu korun především v rámci podpory dobrovolníků.
Jiří Hynek a Marek Hilšer nedali za kampaň ani půl milionu. „Předpokládám, že vyčerpáme všechno, a jestliže nějaká částka zbyde, tak ji věnujeme na charitu, jen nejsem rozhodnut na kterou,“ říká Hynek. „Šlo o dary kolem deseti tisíc, ale i dvou stokorun, takže kampaň byla opravdu financována z peněz občanů,“ doplňuje Hilšer.
Nejméně utratil Pavel Hannig. Dostal dary za 50 tisíc korun, nepeněžitá plnění měla hodnotu téměř sto tisíc. „Peníze mně posílají obyčejní lidé, kteří si ukrojí padesát korun ze svého malého platu nebo důchodu,“ konstatuje Hannig. Zákonem stanovený limit na kampaň byl 40 milionů korun.
První kolo prezidentských voleb proběhne 12. a 13. ledna, případné druhé kolo 26. a 27. ledna. V úterý nejpozději mají lidem dorazit do schránek hlasovací lístky. Pokud někomu nepřijdou, budou k dispozici přímo ve volební místnosti. V úterý, tři dny před začátkem voleb, začíná také platit zákaz zveřejňování výsledků předvolebních průzkumů.
Voličské průkazy si je možné vyzvednout do středy. Žádosti už ale mohou lidé podávat pouze osobně, a to na úřadě svého trvalého bydliště. S průkazem pak lze hlasovat ve kterékoliv ze zhruba patnácti tisíc volebních místností včetně zahraničí. 11. leden je pak důležitý pro prezidentské kandidáty. Mají poslední možnost vzdát se kandidatury.
