Česko během prezidentské volby zažilo dosud nejmasivnější nárůst šíření dezinformací. Nejenom přes sociální sítě, ale také přes e-maily. Právě elektronickou poštou si hlavně starší lidé mezi sebou lživé informace přeposílali po desítkách. Důležitou roli zde hraje to, že takový e-mail dostanou od svého známého nebo člena rodiny. Mnozí sice takovou zprávu hned smažou, na řadu lidí ale může působit naopak důležitě, protože nepřišla z anonymního zdroje.
Fenoménu dezinformačních e-mailů se nedávno věnovali reportéři pořadu 168 hodin. Autor reportáže Jan Novák dostal po jejím odvysílání od diváků zhruba 150 až 200 e-mailů, které mezi lidmi kolují. „Témata jsou poměrně pestrá. Je to od kritiky nebo lživých informací o Evropské unii po migrační krizi,“ řekl v Událostech, komentářích.
Dezinformační e-maily většinou reagují na aktuální témata. Nejvíc jich tak lidé dostávali v době prezidentské volby, nyní je často jejich předmětem referendum o vystoupení České republiky z Evropské unie. Často chodí seniorům, protože mívají u voleb poměrně vysokou účast.
Toto se v televizi nedozvíte
A do jaké míry jsou zprávy v e-mailech pravdivé? „Některé jsou ze sto procent naprosté lži patrné na první pohled. V některých jsou například výroky politiků nebo známých osobností, které jsou ale dávány do jiného kontextu, případně jsou těmto osobám přisuzovány, aniž by jim patřily. Některé zprávy jsou z devadesáti procent pravdivé, akorát někde v textu může být záměrná lež,“ popisuje Novák.
Zaujmout adresáta se e-maily snaží pomocí chytlavých upozornění v předmětu zprávy. Jako příklad Novák uvedl spojení: Toto se v televizi nedozvíte, Rychle prohlédnout, než to stáhnou nebo Co nám zamlčují. Pokud jsou e-maily cíleny na seniory, odpovídá tomu navíc i jejich vzhled.
„Z našeho pohledu e-maily vypadají zastarale nebo budou třeba až nehezké – velké písmo, hodně barev. To všechno je forma, která na seniory působí, která jim přijde zajímavá, není tam nějaká grafika, která by rozptylovala jejich pozornost, nejsou tam videa, která by je rušila,“ řekla v Událostech, komentářích psycholožka a spoluautorka dokumentu Šmejdi Romana Mazalová.
E-mail od kamaráda působí důvěryhodně
Především starší lidé navíc nejsou na sociálních sítích příliš aktivní a e-mail je tak pro ně často hlavní komunikační kanál. Toho také autoři těchto zpráv využívají. Seniory zaujmou chytlavým předmětem a roli hraje i to, od koho lidé zprávu dostanou.
„Když e-mail se lživou informací přijde od někoho, koho znají, ať už to je bývalý spolužák, někdo z rodiny, ze známých, tak tomu dávají větší důvěryhodnost. To je na tom velice důležité,“ upozornil Novák.
Souhlasí s ním i Mazalová: „E-mail je pro seniory něco nového. Něco, s čím nemají takovou zkušenost, a zároveň je pro ně fascinující, že v podstatě v jedné vteřině jsou schopní komunikovat s celým světem a nejsou v sociální izolovanosti… Obzvlášť e-mail od kamaráda není od neznámého člověka, a proto tomu přikládají větší výraz, zajímá je to,“ konstatuje psycholožka.
Do jaké míry se lidé nechávají těmito e-maily ovlivnit, je velmi individuální. Mnozí je po přečtení rovnou smažou, jiní zprávu přepošlou dál. Mazalová proto upozornila na tendence označovat v této souvislosti seniory za skupinu se sníženým kritickým myšlením.
Na mladé přes YouTube
„Nikdo neříká, že neexistují dezinformace cílené na jiné skupiny. Pokud bych měla použít analogii, tak velmi zajímavý je fenomén youtuberingu, který je cílený na mladou generaci. Tam můžete úplně stejně vidět, že informace, které jsou tam podávány, děti přijímají nekriticky, nevyhodnocují kvalitu obsahů,“ podotkla psycholožka.
Kde takové zprávy vznikají nebo kdo je jejich původní autor, je především u e-mailů většinou nedohledatelné. První skupina cíleně vytváří dezinformace. „Můžeme se ovšem domnívat, že existuje i skupina lidí, kteří tomu skutečně věří a e-maily píšou se záměrem pomoci společnosti nebo šířit nějakou pravdu, která je podle nich reálná,“ poznamenala Mazalová.
Při rozpoznávání lživých zpráv je proto důležité zapojovat kritické myšlení. Češi to ale podle Mazalové dělají jen velmi málo. V dnešní době je přitom tato schopnost čím dál důležitější.
„Jsme zvyklí následovat a poslouchat autority… Z mého pohledu bych proto raději obětovala neskutečné množství hodin chemie, fyziky a já nevím jakých předmětů, které děti do dvou let po odchodu ze školy zapomenou, ve prospěch reálně obrovsky důležitých předmětů, jako je kritické myšlení,“ uzavřela psycholožka.
