Terezín loni navštěvovali převážně studenti. Míří tam i cizinci, hlavně Němci a Američané

Návštěvnost Památníku Terezín loni dál rostla na téměř 297 tisíc lidí. Meziročně to je zruba o deset tisíc návštěvníků více. Polovinu tvořili děti a studenti ze školních skupin. Podíl českých turistů je asi pětina. Z cizinců Terezín navštěvují nejčastěji Němci, kterých v posledních letech lehce ubývá. Následují Američané, kterých naopak loni přibylo asi o 10 procent.

Polovinu z těch, kteří loni navštívili Památník Terezín, tvořili děti a studenti ze školních skupin. Podíl českých turistů roste jen velmi pozvolna na současných zhruba 20 procent. Památník patří mezi nejnavštěvovanější místa v Ústeckém kraji.

V roce 2017 si jej prohlédlo 286 964 osob, loni 296 749. Například v roce 2012 to bylo 230 tisíc návštěvníků.  Z cizinců jezdí do Terezína nadále nejvíc Němců, i když v posledních letech těchto turistů nepatrně ubývá. „Pak hned jsou lidé z USA, u této skupiny byl loni nárůst zhruba deset procent,“ uvedl mluvčí památníku Tomáš Rieger.

Většina lidí jezdí nadále do Terezína pouze na půldenní nebo jednodenní výlet. Památník se snaží přilákat do města turisty také na návštěvu výstav, koncertů, divadelních představení a dalších akcí.

„Přestože je svou povahou Památník Terezín výrazně specifickým muzeem, registrujeme i my probíhající změnu od koncentrace na sbírkový předmět k lepšímu cílení na návštěvníka a jeho potřeby. Snažíme se našim návštěvníkům lépe naslouchat a více s nimi komunikovat, především prostřednictvím sociálních sítí,“ uvedl Rieger.

  • O zřízení terezínského Památníku národního utrpení rozhodla vláda v roce 1947, později byl přejmenován na Památník Terezín. Jediná instituce svého druhu v České republice vznikla oficiálně 6. května 1947 a první expozice pak v roce 1949.
  • V roce 1991 vzniklo Muzeum ghetta, které dokumentuje osudy Židů. V roce 1997 k památníku přibyla expozice v Magdeburských kasárnách, kde je možné například vidět repliku ubikace v terezínském ghettu či exponáty věnované umění v něm.
  • Nacisté zavlekli mezi lety 1941 a 1945 do terezínského ghetta na 155 tisíc Židů z celé Evropy. Na 117 tisíc z nich se osvobození nedožilo. Věznicí gestapa v Malé pevnosti prošlo na 32 tisíc mužů a žen. V Terezíně jich zahynulo 2600, další tisíce potom v jiných nacistických táborech.

Tradičně nejnavštěvovanější akcí je Terezínská tryzna, kam každoročně přijede zhruba čtyři tisíce osob. Letos se na národním hřbitově uskuteční 19. května. Ještě předtím se bude konat pieta v Den holokaustu 2. května a ve stejný den se položí věnce v Malé pevnosti u příležitosti výročí poslední popravy. Pietní akt je v plánu také 27. června u příležitosti výročí popravy Milady Horákové.

K 75. výročí likvidace takzvaného Terezínského rodinného tábora v koncentračním táboře Auschwitz (Osvětim) chystá památník dokumentárně-historickou výstavu. Vystavovat se budou také práce žáků a studentů zaslané v rámci Memoriálu Hany Greenfieldové.

Zájem o Terezín mají nadále kromě badatelů také filmaři. „Natáčejí především dokumentární snímky,“ uvedl Rieger. Náklady na provoz Památníku Terezín, který zaměstnává zhruba 129 lidí, loni činily zhruba sto milionů korun. Letos zahájí památník rekonstrukci nové ubytovny pro vzdělávací aktivity. „Čeká nás rekonstrukce sociálních zařízení na parkovištích, plánujeme dokončit dlouhodobou opravu pevnostního zdiva Malé pevnosti, pokračuje také postupná oprava střech s výměnou krytin,“ uvedl mluvčí.

Památník se musel dvakrát vypořádávat s následky ničivých povodní, a to v roce 2002 a pak v roce 2013, to už škody nebyly tak velké díky protipovodňovým opatřením. Pevnost Terezín založil v roce 1780 Josef II. na obranu proti Prusům. Za druhé světové války ji zneužili nacisté, kteří v pevnosti zřídili židovské ghetto a koncentrační tábor.

Podle dostupných údajů zavlekli nacisté do Terezína 155 tisíc Židů z celé Evropy, z nichž 118 tisíc nepřežilo. O zřízení Památníku národního utrpení rozhodla vláda v roce 1947, později byl přejmenován na Památník Terezín.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Zemědělský fond: EU proplatila květnové dotace firmám z Agrofertu

Evropská unie proplatila všechny peníze, které Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) poskytl letos v květnu firmám z holdingu Agrofert, potvrdila na dotaz ČTK mluvčí fondu Eva Češpiva. Fond v květnu poskytl koncernu 204 milionů korun, dosud ale nebylo jasné, zda je Unie zpětně proplatí. Posuzovala, zda premiér Andrej Babiš (ANO) vložením Agrofertu do svěřenského fondu vyhověl pravidlům zakazujícím střet zájmů. Evropská komise ale sdělila, že platby se vztahují k žádostem podaným ještě před jmenováním Babiše premiérem.
15:07Aktualizovánopřed 1 hhodinou

ŽivěČást pomoci v bydlení převezmou od obcí nově úřady práce, schválil Senát

Podporu v bydlení by měly začít nově vyřizovat i úřady práce. Převzít mají část úkolů kolem pomoci lidem v bytové nouzi od obcí, schválil Senát. Ten také ve středu souhlasil, že důchodci, kteří si před rokem 2023 založili penzijní spoření a rozhodnou se ho ukončit, tak budou moci učinit bez hrozby sankce. Předlohu ještě dostane k podpisu prezident. Senátoři také rozhodli, že lidé s invalidním důchodem třetího stupně, kteří pracují, by mohli mít stejně dlouhou nemocenskou jako ostatní pracovníci. V prvním čtení horní komora rovněž odmítla již čtvrtý pokus o zakotvení práva platit hotovostí v ústavě.
10:00Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Sněmovna opět nedokončila schvalování stavební novely

Dolní komora ve středu opět nedokončila schvalování stavební novely. Opozici rozhořčilo vystoupení vicepremiéra Karla Havlíčka, který ji vinil z toho, že při vládním působení v minulém volebním období zničila obdobný stavební zákon přijatý za minulé vlády Andreje Babiše (oba ANO). Předtím poslanci schválili vládní návrh na růst rodičovského příspěvku na 400 tisíc korun od příštího roku. Sněmovna také podpořila novelu o výraznějším růstu státních plateb do zdravotnictví za děti, důchodce nebo nezaměstnané v příštím roce.
09:01Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ústavní soud zrušil starší verdikt o vazbě Jiřikovského, ten ve vězení zůstává

Ústavní soud (ÚS) zrušil usnesení soudu nižšího stupně o vazbě Tomáše Jiřikovského z bitcoinové kauzy, bylo porušeno jeho právo. V další části ÚS stížnost odmítl. Pro Jiřikovského se ale nic nemění, za mřížemi zůstává. Jiřikovský je ve vazbě od loňského srpna. Obviněný je mimo jiné z legalizace výnosů z trestné činnosti, hrozí mu až třicet let vězení.
13:57Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Čtvrtinu Česka tvoří historická kulturní krajina. Vědci ji poprvé zmapovali

Vinohrady, rybníky, pole brambor i pšenice. To všechno jsou stopy historické krajiny, která dodnes formuje vnímání, podobu a využívání Česka. Vědci teď vytvořili mapu tohoto dědictví předků.
před 9 hhodinami

Sněmovna schválila růst rodičovského příspěvku

Rodičovský příspěvek zřejmě vzroste od příštího roku o 50 tisíc korun na 400 tisíc korun, v případě narození dvojčat a vícerčat jde o dvojnásobek částky. Vládní novelu schválila sněmovna hlasy 158 ze 162 přítomných poslanců, proti nebyl nikdo. Opoziční STAN, Piráti a KDU-ČSL neprosadili žádný ze čtveřice návrhů na zavedení valorizace rodičovské. Předlohu, kterou dolní komora upravila také takzvanou superdávku, dostane k posouzení Senát.
před 9 hhodinami

ÚS: Část zákona o platech státních zástupců byla neústavní

Část zákona o platech státních zástupců, která do délky započitatelné praxe potřebné pro postup do vyšší platové třídy nezahrnovala dobu rodičovské a mateřské, byla neústavní. Rozhodlo o tom plénum Ústavního soudu na návrh Obvodního soudu pro Prahu 1. Ustanovení platilo do konce loňského září, současný zákon už rodičovskou a mateřskou do délky praxe započítává.
před 9 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů probrali výdaje na obranu a summit NATO

Lídři 32 zemí na summitu NATO debatují mimo jiné o plnění závazků o výdajích na obranu. Premiér Andrej Babiš (ANO) před odletem do Ankary slíbil, že Česko v příštím roce dá na obranu dvě procenta HDP, letos to podle něj vláda nestihne. Prezident Petr Pavel ocenil, že Babišův kabinet chce závazky vůči NATO naplnit. Na středečním zasedání Severoatlantické rady chce nicméně slyšet argumenty premiéra, kterými zdůvodní, proč letos Česko dvouprocentní hranici výdajů na obranu nesplní. Téma v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou rozebrali místopředseda Senátu Ladislav Václavec (za ANO), poslankyně a bývalá ministryně obrany Jana Černochová (ODS), náměstek ministra obrany Radovan Vích (SPD), poslankyně Michaela Šebelová (STAN), senátor Róbert Šlachta (Přísaha, klub ANO) a poslanec Ivan Bartoš (Piráti).
před 11 hhodinami

Evropský pohled