Terezín loni navštěvovali převážně studenti. Míří tam i cizinci, hlavně Němci a Američané

Návštěvnost Památníku Terezín loni dál rostla na téměř 297 tisíc lidí. Meziročně to je zruba o deset tisíc návštěvníků více. Polovinu tvořili děti a studenti ze školních skupin. Podíl českých turistů je asi pětina. Z cizinců Terezín navštěvují nejčastěji Němci, kterých v posledních letech lehce ubývá. Následují Američané, kterých naopak loni přibylo asi o 10 procent.

Polovinu z těch, kteří loni navštívili Památník Terezín, tvořili děti a studenti ze školních skupin. Podíl českých turistů roste jen velmi pozvolna na současných zhruba 20 procent. Památník patří mezi nejnavštěvovanější místa v Ústeckém kraji.

V roce 2017 si jej prohlédlo 286 964 osob, loni 296 749. Například v roce 2012 to bylo 230 tisíc návštěvníků.  Z cizinců jezdí do Terezína nadále nejvíc Němců, i když v posledních letech těchto turistů nepatrně ubývá. „Pak hned jsou lidé z USA, u této skupiny byl loni nárůst zhruba deset procent,“ uvedl mluvčí památníku Tomáš Rieger.

Většina lidí jezdí nadále do Terezína pouze na půldenní nebo jednodenní výlet. Památník se snaží přilákat do města turisty také na návštěvu výstav, koncertů, divadelních představení a dalších akcí.

„Přestože je svou povahou Památník Terezín výrazně specifickým muzeem, registrujeme i my probíhající změnu od koncentrace na sbírkový předmět k lepšímu cílení na návštěvníka a jeho potřeby. Snažíme se našim návštěvníkům lépe naslouchat a více s nimi komunikovat, především prostřednictvím sociálních sítí,“ uvedl Rieger.

  • O zřízení terezínského Památníku národního utrpení rozhodla vláda v roce 1947, později byl přejmenován na Památník Terezín. Jediná instituce svého druhu v České republice vznikla oficiálně 6. května 1947 a první expozice pak v roce 1949.
  • V roce 1991 vzniklo Muzeum ghetta, které dokumentuje osudy Židů. V roce 1997 k památníku přibyla expozice v Magdeburských kasárnách, kde je možné například vidět repliku ubikace v terezínském ghettu či exponáty věnované umění v něm.
  • Nacisté zavlekli mezi lety 1941 a 1945 do terezínského ghetta na 155 tisíc Židů z celé Evropy. Na 117 tisíc z nich se osvobození nedožilo. Věznicí gestapa v Malé pevnosti prošlo na 32 tisíc mužů a žen. V Terezíně jich zahynulo 2600, další tisíce potom v jiných nacistických táborech.

Tradičně nejnavštěvovanější akcí je Terezínská tryzna, kam každoročně přijede zhruba čtyři tisíce osob. Letos se na národním hřbitově uskuteční 19. května. Ještě předtím se bude konat pieta v Den holokaustu 2. května a ve stejný den se položí věnce v Malé pevnosti u příležitosti výročí poslední popravy. Pietní akt je v plánu také 27. června u příležitosti výročí popravy Milady Horákové.

K 75. výročí likvidace takzvaného Terezínského rodinného tábora v koncentračním táboře Auschwitz (Osvětim) chystá památník dokumentárně-historickou výstavu. Vystavovat se budou také práce žáků a studentů zaslané v rámci Memoriálu Hany Greenfieldové.

Zájem o Terezín mají nadále kromě badatelů také filmaři. „Natáčejí především dokumentární snímky,“ uvedl Rieger. Náklady na provoz Památníku Terezín, který zaměstnává zhruba 129 lidí, loni činily zhruba sto milionů korun. Letos zahájí památník rekonstrukci nové ubytovny pro vzdělávací aktivity. „Čeká nás rekonstrukce sociálních zařízení na parkovištích, plánujeme dokončit dlouhodobou opravu pevnostního zdiva Malé pevnosti, pokračuje také postupná oprava střech s výměnou krytin,“ uvedl mluvčí.

Památník se musel dvakrát vypořádávat s následky ničivých povodní, a to v roce 2002 a pak v roce 2013, to už škody nebyly tak velké díky protipovodňovým opatřením. Pevnost Terezín založil v roce 1780 Josef II. na obranu proti Prusům. Za druhé světové války ji zneužili nacisté, kteří v pevnosti zřídili židovské ghetto a koncentrační tábor.

Podle dostupných údajů zavlekli nacisté do Terezína 155 tisíc Židů z celé Evropy, z nichž 118 tisíc nepřežilo. O zřízení Památníku národního utrpení rozhodla vláda v roce 1947, později byl přejmenován na Památník Terezín.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoČeští pacienti se k inovativním lékům dostávají pomaleji než dřív

O půl roku se v průběhu posledních dvou let prodloužilo čekání pacientů na inovativní lék, ukázala analýza Evropské federace farmaceutického průmyslu. Přístup k němu nemají všichni, a ti, kteří ano, musí pojišťovnu pravidelně žádat o úhradu. „Včasný přístup k inovativní léčbě zabraňuje vyšším nákladům v průběhu rozvinutí nemoci,“ říká ekonom Aleš Rod. Zástupci výrobců teď s ministerstvem jednají o reformě takzvané centrové léčby – aby se moderní přípravky dostaly včas k co největšímu množství pacientů.
před 6 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
před 7 hhodinami

VideoPolitické spektrum: Moravské zemské hnutí, Česká párty, Mourek

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 23. května přijali Pavel Trčala (Moravské zemské hnutí), Václav Musílek (Česká párty) a Petr Špringr (Mourek). Debatu moderoval Bohumil Klepetko.
před 12 hhodinami

VideoPlaga s Pospíšilem probrali chystané změny v zákoně o vysokých školách

Rada vysokých škol odmítá návrh na změnu systému řízení. Navrhovaný model – včetně zavedení nové univerzitní rady – podle ní prakticky likviduje nezávislou akademickou samosprávu a je krokem k politizaci vysokých škol. Podle ministra školství Roberta Plagy (za ANO) ale návrh dává pojistky v tom, že nebude přímá politická možnost ovlivňovat vysoké školy. Zdůraznil ale, že podle něj není akademická svoboda absolutní moc akademických senátů, jak ji prý chápe Rada vysokých škol. Předseda České konference rektorů a rektor VŠCHT v Praze Milan Pospíšil připustil, že nějaká změna nastat musí, neboť zákon je prý přežitý. Poznamenal, že současné návrhy nejsou konečné. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 13 hhodinami

Učitelů byl nedostatek, poslali nás všechny učit, vzpomíná vědkyně

Hydrobioložka Zdeňka Žáková prožila dětství poznamenané druhou světovou válkou. Ještě než se po studiích na brněnské přírodovědecké fakultě mohla věnovat vědecké práci, musela nastoupit na místo učitelky ve Zdounkách u Kroměříže. Později našla zaměstnání v brněnském výzkumném ústavu vodohospodářském, kde se věnovala přírodnímu čištění odpadních vod. Své vzpomínky zachytila v rodinné kronice.
před 13 hhodinami

Mladík obviněný z vraždy dívky v Pardubicích je ve vazbě

Soud v Ústí nad Orlicí v sobotu poslal do vazby mladíka, který je obviněný z vraždy dívky u střední školy v Pardubicích. Hrozí mu až deset let vězení, řekl soudce Jiří Procházka. Obviněný u soudu vypovídal, ale jeho vyjádření není veřejné, dodal. Na vazební jednání dohlíželi i těžkooděnci se samopaly.
před 14 hhodinami

NATO by mělo po ruských provokacích dle Pavla „vycenit zuby“

Severoatlantická aliance by měla tvrději a rozhodněji reagovat na provokace, kterých se dopouští Rusko na východním křídle Aliance, uvedl podle britského listu The Guardian prezident Petr Pavel. Moskva je činí opakovaně, NATO by proto mělo „vycenit zuby“, cituje hlavu státu list. Drony se v tomto týdnu ve vzdušných prostorech pobaltských států objevily hned několikrát.
před 14 hhodinami

Pouť do Brna připomněla odsun Němců. Někteří smíření nechtějí, řekl Vystrčil

Lidé na Brněnsku se v sobotu vydali z Pohořelic do Brna na pochod dlouhý asi třicet kilometrů, zvaný Pouť smíření. Letos byla připomínka pochodu smrti Němců vyhnaných z Brna na konci května 1945 mimořádná tím, že se v tomto druhém největším českém městě souběžně konají Sudetoněmecké dny. V jejich 76leté tradici je to poprvé, kdy se nepořádají v Německu, ale v Česku. Účastníci se však setkali i s odporem, který na akci nepřímo kritizoval předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Památník pochodu smrti dokonce někdo pomaloval hákovými kříži.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami
Načítání...