Praha - „Táta je rád, že jste přišli, protože miloval svoje kolegy, přátele a řekl bych i nepřátele,“ tak poděkoval všem, kteří se přišli s prognostikem a hrdinou listopadových událostí roku 1989 rozloučit, jeho syn, novinář Martin Komárek. Naposledy se s ním rozloučil i prezident Miloš Zeman, podle něhož měl Valtr Komárek vždy vlastní názor. „Žádná politická strana by neměla zneužívat zesnulého Komárka ke své propagaci,“ řekl prezident ve své smuteční řeči. Čestný předseda a prognostik minulý týden ve věku dvaaosmdesáti let podlehl komplikacím po operaci plic.
Při příchodu na obřad Zeman řekl, že Komárkovou předností byla laskavost a pochopení pro názorové oponenty. „V posledních letech svého života se stal i čestným předsedou sociální demokracie, ale i tam si uchovával svůj vlastní názor, který mnohdy nadřazoval nad stranické direktivy. Proto nemůže být tváří jakékoli politické strany a žádná strana by ho neměla zneužívat k propagačním agitkám. Byl svůj, a proto je nás všech,“ řekl v projevu Zeman.
- Miloš Zeman o Komárkovi: „Byl to člověk, který měl neobyčejnou laskavost, která u nás politiků, včetně mě, bohužel chybí.“ Komárek podle něj dokázal své názorové oponenty buď přesvědčit svými argumenty, nebo se nechal přesvědčit sám. „Což je také záviděníhodná vlastnost,“ dodal Zeman.
- „Vzpomínám si na slova z Goethova Fausta: Jen ten je hoden svobody a žití, kdo rve se o ně den co den. Valtr Komárek byl hoden svobody a žití.“
- „Podařil se mu zázrak. Podařilo se mu v poušti probíhající normalizace vykřesat oázu, ostrov pozitivní deviace - Prognostický ústav.“
Podle předsedy Senátu Milana Štěcha byl Komárek vizionář. „Já si myslím, že řada jeho představ bohužel nebyla naplněna. A kdyby aspoň část byla, tak se v naší zemi drtivé většině občanů žije lépe,“ řekl Štěch při příchodu.
Martin Komárek o svém otci: „S námi tu zůstávají tvoje obrázky a básničky“
„Táta je hodnej člověk, ale my všichni víme, že je také frajer, bojovník a polemik. My všichni jsme ho měli rádi, máme ho rádi, ale taky jsme se s ním hádali. I já jsem se s ním hádal a teď vím, že skoro ve všem měl pravdu…“
„Já jsme mu vždycky říkával, my věřící jsme na tom hůř než vy ateisti, protože vy budete po smrti příjemně překvapeni,“ uvedl Martin Komárek. Svému otci také vzkázal: "Táto, vím, že mu (bohu) máš co říct, ale, prosím tě, pusť ho někdy taky ke slovu. On taky má co říct."
Pohřbu někdejšího čestného předsedy ČSSD se zúčastnila řada hostů. Mezi nimi předseda ČSSD Bohuslav Sobotka, právník a politik Zdeněk Jičínský, ekonom Jiří Rusnok, bývalý ministr zdravotnictví Ivan David, poslanec Jaroslav Foldyna, někdejší ministr průmyslu Milan Urban či hradní kancléř Vratislav Mynář.
Prezident Zeman Valtra Komárka v nemocnici Na Homolce navštívil ještě před dvěma týdny, a byl tak posledním z předních politiků, který se s ním sešel. Chtěli tak učinit i vrcholní činitelé sociální demokracie, kterým to ale již nedovolil Komárkův zdravotní stav.
Někdejší ředitel Prognostického ústavu svými názory často budil nadšené ovace i ostrý nesouhlas. Na konci roku 1989 se stal mimořádně populární osobností, opravdovým tribunem lidu. Absolvoval desítky mítinků, na kterých vydržel mluvit celé hodiny. „Za premiéra Komárka bude koruna jak marka,“ volali v revolučních dnech mnozí na náměstích. Ještě na počátku prosince 1989 byl podle průzkumů Komárek kandidátem na prezidenta číslo jedna. Ve stejné době se nakonec stal místopředsedou první nekomunistické vlády Mariána Čalfy - vlády národního porozumění, která zemi dovedla ke svobodným volbám v červnu 1990.
Přežil hrůzy války, komunistům uvěřil…
Život autora desítek vědeckých knih a odborných statí byl plný zvratů a peripetií. Narodil se 10. srpna 1930 v Hodoníně, rodiče zahynuli v koncentračním táboře, on sám podobnému osudu unikl jen o vlásek. Jako opuštěné židovské dítě byl vychován cizími lidmi, kteří mu prý dali „první i poslední“ a pro jeho záchranu před přízrakem plynových komor riskovali své životy. Po prožitých válečných útrapách věřil ve správnost nastolené cesty a vstoupil do komunistické strany. Z nadšení socialismem ho pak prý vyléčil studijní pobyt v poválečném Sovětském svazu. Členem komunistické strany ale zůstal až do ledna 1990.
Pozornost často budil svým působením na Kubě, kde byl v šedesátých letech minulého století poradcem Ernesta Che Guevary. Po návratu do Československa se s nadějí zapojil do přípravy ekonomické reformy Pražského jara, zhroucení obrodného procesu v roce 1968 nesl velmi těžce. Normalizaci pak strávil spíše v ústraní. Nový impuls přišel v roce 1984, kdy dostal na starost Kabinet prognóz ČSAV. Z něj později vznikl Prognostický ústav, jehož byl Komárek ředitelem v letech 1986 až 1992.
- Podle jeho bývalého kolegy z prognostického ústavu Jana Mládka byl renesanční osobnost s obrovským záběrem znalostí. „Valtr byl velkorysý člověk, který byl vlídný vůči lidem, kteří vůči němu zas tak vlídní nebyli,“ uvedl.
Ekonomem až do posledního okamžiku
Do skupiny, kterou kolem sebe Komárek v ústavu soustředil, patřili například Václav Klaus, Vladimír Dlouhý, Karel Dyba, Tomáš Ježek či Miloslav Ransdorf. Všichni se pak také po pádu totality výrazně angažovali v nových politických rolích. Komárek se stal poslancem a postupně vstoupil do řad ČSSD, která ho jmenovala čestným předsedou. Velmi ostře se vymezoval proti ekonomické reformě Václava Klause, s ekonomickými názory vystupoval až do poslední chvíle.
