Svobodní: Máme ambici stát se nejsilnější pravicovou stranou

Praha – Mezi všemi „osvědčenými koňmi“ se na vítězné listině hlasování do eurovoleb vyjímá jeden nováček - Strana svobodných občanů. Jednoho zástupce v europarlamentu jí zajistilo těsné překročení pětiprocentní hranice. Na předvolebních plakátech slibovali, že si „posvítí na euronesmysly“. Jaké ideje tedy Svobodní hájí a za jakou politiku se budou v Evropském parlamentu bít?

Stranu svobodných občanů založil v roce 2009 Petr Mach, který blízce spolupracoval s Václavem Klausem. U vzniku stáli i spisovatel Benjamin Kuras nebo Jiří Payne. Strana se hlásí k pravici a politologové ji často přirovnávají k nové ODS, možná i proto, že má v jejích řadách několik sympatizantů. Nicméně sám exprezident Václav Klaus podle svých slov v letošních eurovolbách podpořil občanské demokraty.

Členové Svobodných se hlásí k pravici a nezastírají svůj skeptický postoj vůči Evropské unii, který přivítala např. obdobně smýšlející britská strana UKIP. Strana nevynechala jediné parlamentní volby, dokonce ani ty do místních a krajských zastupitelství - v eurovolbách v roce 2009 získala 1,26 procenta hlasů a v loňských předčasných parlamentních volbách zůstala pod tříprocentní hranicí (2,46 procenta). Teprve až křeslo v současných eurovolbách se dá ale považovat za první výrazný úspěch.

  • „Nezklameme naše voliče, kteří nám věřili v tom, že jsme strana jiná. Jsme strana, která usiluje o omezení politické moci, a jde nám o to, abychom zvýšili svobodu občanů v České republice,“ uvedl předseda Mach po úspěchu v eurovolbách.

Integrace evropských států - krok do slepé uličky

Svobodní spatřují filozofii své politiky v uctívání českých tradic. Strana preferuje návrat k předsocialistickým právním tradicím a právní reformu. Schvaluje politiku NATO a spatřuje v ní budoucí řešení Evropy. Naproti tomu se však netají svou nechutí k Evropské unii. Stávající pokus o integraci evropských států totiž považují za krok do slepé uličky.

Unesená Evropa podle Svobodných
Zdroj: ČT24/Svobodní.cz

Evropský parlament nebo Evropská rada se prý snaží zakrýt fakt, že odstraňuje svobodné hodnoty, demokracii, důstojnost člověka i názorovou pluralitu. To platí i o odpovědnosti politiků vůči občanům. Stejně tak strana nesouhlasí s údajným prosazováním vnitřního trhu, který podléhá jednotné regulaci a je uzavřený do sebe. Hospodářská spolupráce států nevyžaduje politickou integraci, míní strana. Jediné východisko spatřuje v dobrovolné spolupráci států.

Další výhrada k Evropské unii spočívá ve svévolném vměšování do záležitostí jiného státu. „Evropa potřebuje obrat k demokracii spočívající v návratu moci svrchovaným státům, se kterými se občané mohou identifikovat,“ uvádějí politici ve svém programu. Svobodní tedy navrhují hlasování o vystoupení Česka z Evropské unie, v němž by přirozeně hlasovali pro.  

Podporovatelé z řad veřejně známých osobností

  • zpěvák Ivan Mládek
  • ekonom Pavel Kohout
  • bývalý ředitel Národní galerie Milan Knížák
  • bývalý tajemník prezidenta ČR Ladislav Jakl
  • spisovatel Benjamin Kuras

Kam po eurovolbách?

Svobodní striktně odmítají přijetí jednotné měny euro a slibují, že se jakkoliv zasadí o to, aby se mu Česká republika vyhnula, podobně jako Velká Británie nebo Dánsko.

Navzdory toužebnému výstupu z Unie chtějí podpořit volné cestování a volný obchod, stejně tak setrvání v Schengenském prostoru. Zvedají ruku pro dobrovolnou spolupráci států, zároveň ale odmítají „nesmyslné nařizování věcí shora“ nebo byrokracii. Tzv. euronesmysly se ostatně staly heslem jejich předvolební kampaně.

Proti těm se Svobodní vymezují nejvíc. Evropské směrnice údajně ničí české cukrovary, nutí Čechy vyrábět elektřinu ze solárních panelů a naftu z řepky. „Kvůli nim musíme zdaňovat dětské plenky vysokou sazbou DPH. Tyto regulace nás všechny stojí miliardy korun a likvidují pracovní místa a celá odvětví,“ prohlašují. „Proto budeme svými hlasy bránit všem nesmyslným nápadům z Bruselu,“ slibují voličům. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 5 hhodinami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 12 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Sněmovna vyzvala Pavla ke jmenování ministrů. Postoj Hradu nezměnila

Sněmovna vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby jmenoval ministry podle návrhů premiéra. Výzva se týká čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka, kterého Pavel kvůli jeho postojům a výrokům odmítl jmenovat ministrem životního prostředí. Hrad vzal usnesení na vědomí, sněmovna má ke stanovisku právo, nemůže ale prý prezidentovi ukládat povinnosti. Názor prezidenta dokument nezměnil, poznamenal Hrad.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026
Načítání...