Praha - V pátek 18. března se chystají sociální demokraté na sjezdu v Brně zvolit svého nového předsedu. O čelní pozici ve straně se utkají úřadující předseda Bohuslav Sobotka a hejtman Jihomoravského kraje Michal Hašek. Pro přiblížení ideových pozic obou kandidátů je oslovilo s 10 otázkami 14 osobností veřejného života, které soudí, že sjezd je šancí pro obrodu ČSSD. Pomineme-li charakter i rétoriku otázek, získává nepochybně občan z odpovědí obou uchazečů o předsednictví obrázek o něco sofistikovanější, než jakého se mu dostává z instantních mediálních proklamací či rutinních politicky účelových výpadů, které běžně vídá a které veskrze pomíjejí jakékoli náznaky tvůrčího řešení. Michal Hašek hovoří ve svých odpovědích třeba o zastrašování veřejnosti ze strany pravice, propadání české populace do chudoby, úbytku demokracie nebo o dvou ekonomikách - pro bohaté a pro ty ostatní.
Sociální demokracie v Haškově pohledu přistoupila na hru pravice, kterou charakterizuje principem „čím hůře, tím lépe“. Pravice budí v lidech „koncentraci strachů“, které pak na lidi působí účinněji než racionální argumenty. „Sociální demokracie by se proto podle mne měla méně soustředit na pokusy o racionální argumentaci v diskursu s iracionálními a v mnoha případech i záměrně vylhanými tezemi pravice a místo nich se zaměřit na vlastní paradigmata,“ tvrdí Hašek s vědomím, že takový postup může v současné hysterické atmosféře nést nemalé riziko, že „na člověku nezůstane nit suchá“.
Michal Hašek se přiznává ke snaze oslovit střední vrstvy a centristické voliče, k čemuž přidává zajímavý argument. Valná část střední vrstvy v Česku totiž podle něj žije „na takové životní úrovni, která by v některých západních zemích už dávno znamenala propad pod hranici chudoby“. Kandidát na předsedu ČSSD předesílá, že si tito lidé dříve či později uvědomí, že v důsledku politiky „reforem“ současné vlády „mají blíž k propadu do chudoby než k zázračnému zbohatnutí“. ČSSD má být připravena je oslovit a postavit se za jejich zájmy. Vládní strany podle něj zvítezily ve volbách díky zastrašování a nyní ničí stát pod sebou, „…neboť (vláda) žije s jakýmsi pocitem 'po nás potopa'“.
Michal Hašek:
„Politiku usilující o okamžité výsledky a první příčky v žebříčcích oblíbenosti musíme nahradit jasnými a pevně stanovenými cíli a návratem k tvůrčímu myšlení. Je to nezbytné, vždyť veřejné proklamace mnoha politiků dnes veřejnost po právu vnímá jako urážku své inteligence.“
Bohatí a ti ostatní
Poměrně zajímavě se jeví Haškova teorie dvou ekonomik, k níž sahá při reflexi důsledků hospodářské krize. První ekonomiku přisuzuje vzdělané a ekonomicky prefosionální elitě s vazbami na průmysl a finančnictví, jejíž výdělky rostou díky politice pravicové vlády bez ohledu na krizi. Do protikladu dává Hašek ekonomiku všech ostatních, která se propadá stále hlouběji. Charakterizuje ji rostoucí nezaměstnanost a zadluženost, stejně jako růst cen bydlení, potravin, léků a podobně. Neoliberální vláda prý si podle Haškových slov hledí první jmenované ekonomiky, stav té druhé ale bude určovat politickou situaci. „Chceme se proto vedle středních vrstev zaměřit i na obranu zájmů živnostníků a malých firem, neboť věřím, že zajistit lidem práci, nejlepší možné vzdělání a udržet sociální soudržnost je základní prioritou sociální demokracie a klíčovým předpokladem konkurenceschopné a prosperující české ekonomiky,“ píše ve své stati Hašek.
