Stát letos odkoupí nádraží i vypíše tendry na rychlíky, slibuje Prachař

Praha – Za převod nádražních budov od Českých drah na státní Správu železniční dopravní cesty nezaplatí stát 12 miliard korun, které ČD požadují. Ministr dopravy Antonín Prachař (ANO) řekl v Otázkách Václava Moravce, že podle posudků připadá v úvahu cena 4 až 6 miliard. Českým drahám navíc hrozí i další oslabení pozice – již letos chce ministerstvo vypsat první tendry na zajištění dopravy na rychlíkových linkách. Při objednávkách vlaků na nich chce ministerstvo do budoucna blíže spolupracovat s kraji.

České dráhy chtěly z peněz získaných prodejem nádraží financovat obnovu vozového parku, zejména nákup netrakčních jednotek Railjet, ale nakonec se kvůli pořizování nových vlaků významně zadlužily. Loni měly téměř dvoumiliardovou ztrátu. Letos by se sice mohly peněz za nádraží dočkat, podle ministra dopravy však nepůjde o požadovaných 12 miliard, ale sotva o polovinu. „Bavíme se v rozmezí mezi 4 a 6 miliardami,“ řekl Antonín Prachař.

Zdůraznil přitom, že převod ještě není hotová věc, ministerstvo kvůli výhradám soukromých dopravců postupuje velmi opatrně. Například předseda představenstva RegioJetu Radim Jančura totiž hovoří o skryté státní podpoře drah. Prachařův úřad se proto obrátil i na Brusel. „Abychom se vyhnuli podezření, co se týká nedovolené podpory, odešel z ministerstva dopravy dopis do Evropské komise se žádostí o vyjádření, zda ano nebo ne a v jakém rozsahu,“ uvedl ministr.

Převod má proběhnout do konce roku, bude-li špatný, hrozí Jančura žalobou

Dráhy by ale o nádražní budovy měly přijít ještě letos. Antonín Prachař upozornil, že kvůli tomu, jak dlouho už stát transakci připravuje, již agentura Moody's snížila rating Českých drah. Vláda by se proto měla převodem zabývat v září a samotný převod proběhne do konce roku. Nádražní budovy ale budou jen první etapou převodu majetku původních státních drah, který po jejich rozdělení připadly akciovým Českým drahám, zpět na stát respektive jeho správce kolejí. Ve druhé etapě by měly následovat ještě pozemky pod budovami.

K tomu, aby byl převod nádraží schválen Evropskou komisí, nabádal ministerstvo dopravy Radim Jančura. Ten pohrozil, že v opačném případě zažaluje stát kvůli obdobnému převodu, který proběhl již v roce 2008. SŽDC při něm od Českých drah získala dopravní cestu, jejímž správcem je – tedy koleje, nástupiště a další součásti tzv. mrtvé dopravní cesty. ČD dostaly za infrastrukturu 12 miliard korun, podle Jančury to bylo výrazně více, než dostat měly. „Cíl je, aby České dráhy musely vrátit 7 miliard, což je cena vyšší, než byla opravdová tržní cena daného majetku,“ řekl Radim Jančura. Antonín Prachař jeho čísla zpochybnil, upozornil, že je možné provést audity různým způsobem – zatímco Jančura má tzv. výnosový posudek, stát hodnotil hodnotu převáděného majetku včetně vložených prostředků.

Jenže RegioJet ve svých repasovaných vozech plošinu nemá a za pronájem konkurenci už platit nechce. Za důstojné a bezpečné cestování považují vozíčkáři nízkopodlažní vozy vlaku LeoExpress.
Zdroj: ČT24/Jan Langer

Letos budou i soutěže na rychlíky, slibuje ministr

Radim Jančura ale dodal, že žalobu nepodá, když se další převody uskuteční „v souladu s evropským právem“, když stát začne řídit ČD z pozice vlastníka, a když začne vypisovat tendry na rychlíky. K tomu se ministerstvo dopravy podle Antonína Prachaře opravdu chystá. Do konce srpna reviduje původní harmonogram tendrů na rychlíkové a expresní linky, a pokud vláda schválí jeho novou podobu, vzápětí ho začne naplňovat. „Vážně diskutujeme o třech až pěti tratích, které bychom byli schopni do konce roku vypsat,“ poukázal ministr.

Původní harmonogram rychlíkových tendrů, který sestavilo ministerstvo ještě za Pavla Dobeše, počítal s tím, že dnes již budou vyhodnocené nejméně tři tendry a úspěšní dopravci začnou od letošního prosince jezdit například z Ostravy přes Opavu do Olomouce nebo z Liberce do Pardubic i Ústí nad Labem.

Nahrávám video
Otázky Václava Moravce s Antonínem Prachařem
Zdroj: ČT24

Nový jízdní řád: Zaniknou noční rychlíky?

Ještě než se podaří vybrat první dopravce ze soutěží, začne však platit nový železniční jízdní řád. V něm bude ministerstvo objednávat rychlíky a mezistátní expresy výhradně u Českých drah, kraje své spěšné a osobní vlaky většinou také u nich. Právě kraje již zveřejnily první návrhy jízdních řádů, které již vzbudily ohlas – kromě hrozícího zániku legendárního expresu Vindobona se má také zhoršit noční spojení Prahy s Moravou po zániku jednoho z letošních tří nočních rychlíků na Slovensko. Již minulou neděli zrušily České dráhy ranní vlak z Ostravska do Prahy a večerní v opačném směru a pár večerních spojů škrtl i RegioJet. Plánovaný zánik rychlíku tak situaci ještě zhorší. Antonín Prachař ale upozornil, že návrh grafikonu není definitivní. „Byly kritiky ze strany občanů, že rušíme noční vlaky mezi Moravou, Olomoucí a Prahou. Mohu říct, že jsme našli další dva páry vlaků, aby mohly jezdit,“ naznačil.

Do budoucna by měl být provoz vlaků, které objednává ministerstvo dopravy, více propojen s regionální dopravou. Prachař upozornil na vznik komise „abychom se podívali na jízdní řády a našli tam lepší vazby“.

Noční rychlík s vozy z Prahy do Krakova, Varšavy a Humenného
Zdroj: ČT24/Milan Dolejší

Návrhy jízdního řádu 2014/2015

Návrhy jízdních řádů na tratích, které vedou na jejich území, zveřejnila část krajů. V tabulkách jsou i dálkové vlaky. Cestující, kteří mají k návrhům výhrady, si mohou zhruba do poloviny července postěžovat buď prostřednictvím svých radnic, které budou zasílat připomínky, v některých případech i přímo e-mailem společnostem, které dopravu organizují, popř. ministerstvu dopravy. Ministerstvo objednává rychlíky a mezistátní vlaky kategorií expres a Eurocity (kromě spojů Regiojetu na Slovensko), kraje osobní a spěšné vlaky. Vlaky, které jezdí po trase Praha–Ostrava, jedou výhradně podle uvážení dopravců.

Zveřejněné návrhy v jednotlivých krajích:

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Česko končí s repatriačními lety z Blízkého východu, oznámilo ministerstvo

Česko končí s repatriačními lety z Blízkého východu pro lidi, kterým návrat domů zkomplikovala íránská válka. Čtvrteční dvanáctý repatriační let byl poslední, oznámilo v podvečer ministerstvo zahraničních věcí (MZV). Celkem se těmito spoji z konfliktem zasažených oblastí vrátilo více než 1500 českých občanů, doplnil resort. Repatriační lety armádními letouny a letadly společnosti Smartwings stát spustil poté, co Izrael a USA koncem února vojensky napadly Írán.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Autům z Číny vjezd zakázán. Firmy či armáda se obávají možné špionáže

Společnost Orlen Unipetrol zakázala čínským autům vjezd do svých čtyř tuzemských areálů. Důvodem je obava z kybernetických a špionážních hrozeb. Také některé tuzemské úřady před čínskými vozidly varují. Moderní auta jsou neustále připojená k internetu a mapují pomocí senzorů i kamer svět kolem sebe. Například usnadňují řidiči parkování, nebo hlídají bezpečnost posádky. Tyto užitečné funkce se však můžou potenciálně proměnit v nástroj špionáže.
před 7 hhodinami

Velvyslanec USA při NATO sepsul Česko kvůli výdajům na obranu, Babiš se ohradil

Velvyslanec USA při NATO Matthew Whitaker zkritizoval na síti X Česko za nedostačující výdaje na obranu, příspěvek sdílela v českém překladu také americká ambasáda v Praze. Whitaker sdílel článek, v němž se píše, že tuzemský rozpočet na letošek nedosahuje závazku na obranu v rámci NATO. Podle velvyslance musí všichni spojenci nést svůj díl odpovědnosti „bez výmluv a výjimek“. Premiér Andrej Babiš (ANO) následně ve sněmovně slíbil, že Česko závazky bude plnit. Později napsal, že obranné výdaje tuzemska letos dvě procenta HDP přesáhnou.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoNATO vám dá úkol a čeká, že ho splníte, říká Žáček

„Byli jsme ležérní v naplňování těch dvou procent a mysleli jsme si, že nám to projde,“ hodnotí člen sněmovního výboru pro obranu Pavel Žáček (ODS) letité nedodržování závazků vůči NATO ohledně výdajů na obranu ze strany Česka, které je členem Severoatlantické aliance již rovných 27 let. Zároveň poslanec připomněl, že aktuální závazek už není dvě procenta HDP, ale tři a půl. „NATO vám dá úkol a čeká, že ho splníte,“ zdůraznil. V Interview ČT24 odpovídal na otázky Daniela Takáče mimo jiné ohledně funkčnosti a schopností NATO, pozice Česka v rámci Aliance, výdajů na obranu či hospodaření s nimi za minulých vlád.
před 8 hhodinami

Poslanci podpořili zákon o účetnictví, interpelovali premiéra i ministry

Poslanci na čtvrteční schůzi v prvním čtení podpořili návrh zákona o účetnictví, který má kromě jiného zjednodušit podnikům a podnikatelům odpisy. Návrh předložila po volbách ještě bývalá vláda Petra Fialy (ODS). Sněmovna podpořila také novelu, která má veřejnosti zpřístupnit víc údajů o dopravě. V úvodu schůze zákonodárci schválili pravidla, podle nichž budou poslanecké kluby dostávat ze sněmovního rozpočtu peníze na svůj provoz. Odpoledne v dolní komoře probíhaly ústní interpelace na členy vlády.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Paliva výrazně zdražila, dle ministerstva prodejci situaci nezneužívají

Cena nafty v Česku za týden podle společnosti CCS stoupla o 5,79 koruny. Od konce února, kdy začala válka na Blízkém východě, stoupla o 7,79 koruny, jen za poslední den se zvýšila o šedesátník. Benzin zdražuje také, ale ne tak výrazně. Podle ministerstva financí se zatím neukazuje, že by prodejci pohonných hmot zneužívali konfliktu v Íránu k nepřiměřenému zvyšování marží.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Válka v Íránu letos energie neprodraží, řekl šéf ČEZu ČT

Generální ředitel společnosti ČEZ Daniel Beneš v rozhovoru s redaktorkou ČT Terezou Gleichovou rozebíral možné dopady aktuálního konfliktu na Blízkém východě na ceny energií, hospodaření firmy či rozvoj energetických kapacit Česka. Věnoval se i problematice pronájmu LNG terminálu v Nizozemsku. K vládním plánům na zestátnění výroby Skupiny ČEZ se nicméně blíže vyjádřit nechtěl.
před 13 hhodinami

ČEZu loni klesl čistý zisk meziročně o 1,7 miliardy korun

Energetická skupina ČEZ v loňském roce vydělala 27,4 miliardy korun. Čistý zisk tak meziročně klesl o 1,7 miliardy korun, tedy na 5,8 procenta. Hlavní příčinou poklesu byly vyšší odpisy. Mírně klesly rovněž zisk před zdaněním a odpisy (EBITDA), provozní výnosy i zisk očištěný o mimořádné vlivy, který je rozhodující pro dividendu. Vyplývá to z údajů, které ČEZ ve čtvrtek zveřejnil. S provozem svých uhelných zdrojů počítá do roku 2030.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami
Načítání...