Vít Rakušan je novým předsedou hnutí Starostové a nezávislí. Neměl protikandidáta a na republikovém sněmu dostal 93,9 procenta. V kandidátském projevu řekl, že by chtěl STAN dovést k vítěství v krajských volbách. O ambici volby vyhrát hovořil také končící předseda Petr Gazdík. Rakušan by rád se STAN uspěl i ve sněmovních volbách v roce 2021 – a dostal hnutí do vlády.
„Nebudu říkat, že jsem to nečekal, ale přesto děkuju za obrovské množství hlasů, které jste mi dali,“ řekl Vít Rakušan po zvolení. Podle něj vysoká podpora ukazuje, že je hnutí jednotné.
Dosavadní předseda Petr Gazdík mu pak předal zabalený stan. „Prosím, abys oň dobře pečoval, aby se neušpinil a abys ho zvětšoval,“ popřál novému předsedovi STAN.
Republikový sněm zvolil také místopředsedy STAN. Prvním místopředsedou delegáti zvolili poslance Jana Farského, který rovněž neměl protikandidáta a získal přes 92 procent hlasů. Řadovými místopředsedy pak jsou Věra Kovářová, Radim Sršeň a také Petr Gazdík, který se tak z vedení hnutí úplně neporoučí.
Jediný kandidát na předsedu
Vít Rakušan byl jediným kandidátem na nového předsedu STAN, dosavadní lídr Gazdík se koncem minulého roku rozhodl, že skončí. Žádný protikandidát se nepřihlásil ani předem, ani přímo na sjezdu a drtivá většina delegátů volila Rakušana. Dosavadní místopředseda, který je zároveň starostou Kolína, středočeským zastupitelem a poslancem, dostal 93,9 procenta hlasů. Již předem Rakušan avizoval, že pokud bude zvolen, z postu starosty odstoupí.
Ve svém kandidátském projevu hovořil Rakušan o ambici vyhrát krajské volby. „Je potřeba, abychom neměli jenom jednoho veleúspěšného hejtmana, kterým je Martin Půta v Libereckém kraji, ale abychom měli i další hejtmany. Je potřeba, abychom měli ambici ne se krajských voleb zúčastnit, ale v krajských volbách zvítězit,“ řekl. Současně by podle něj měli Starostové dále posílit v Senátu, uzmout občanským demokratům post předsedy a nakonec zacílit na sněmovní volby v roce 2021.
„Hnutí STAN má usilovat o to, aby bylo příští vládní silou, aby bylo součástí silné prodemokratické vlády, která bude jednoznačně obhajovat liberální demokracii v ČR, a vlády, která se konečně, po letech marketingových konjunkturálních výstupů hnutí ANO, bude zabývat reálnými problémy lidí,“ plánuje.
Na sněmu také představil své programové vize, které by chtěl transformovat do politického programu STAN. Česko podle něj „nevyužívá potenciálu lidského, potenciálu ekonomického“. Chce proto připravit reformy školství, státní správy, sociálního systému, životního prostředí a daní. Po volbě se zmínil také o tom, že by se Starostové mohli pokusit dát volební právo již šestnáctiletým. Ti by podle Rakušana mohli volit v komunálních volbách.
O prioritách STAN hovořil také kandidát na prvního místopředsedu Jan Farský. Nejdůležitější je podle něj vzdělanost a vzdělání, které považuje za nejlépe investované peníze i odpověď na bezpečnost České republiky a její růst. Za velkou výzvu označil zmenšování meziregionálních rozdílů.
Také Gazdík doufá v úspěch v krajských volbách
Dva roky po neúspěšném pokusu o volební koalici KDU-ČSL a STAN skončili oba jeho protagonisté. Pavel Bělobrádek skončil v čele lidovců před dvěma týdny a Petr Gazdík jej následuje nyní.
Ve svém posledním projevu na úvod sněmu ale Gazdík předpověděl hnutí, které spoluzakládal, velkou budoucnost. Když se rozhodl, že v čele formace skončí, prosadil zkrácení funkčního období dosavadního vedení, což zdůvodnil tím, že chce dát novému předsedovi dost času k přípravě na krajské volby. Shodně s Vítem Rakušanem si Gazdík myslí, že mají Starostové šanci volby vyhrát.
„Je to o tom, abychom mákli, předsednictvo a nový předseda mákli a poslední starosta malé vísky nebo registrovaný příznivce se do voleb zapojil. Můžeme v krajských volbách překreslit politickou mapu,“ řekl.
V projevu také varoval před unáhleným zavedením celostátního referenda, podle Gazdíka se přímou demokracii „národ musí naučit na komunálních úrovni, na komunálních referendech“ a varoval před ohýbáním demokracie. Ujistil však, že senátní klub STAN, který je v současnosti spolu s ODS nejsilnější, tomu bude bránit. „Nedopustí, abychom se posunuli na východ, aby byla naše demokracie ohnuta, abychom se posunuli tam, kde bylo Československo v roce 1947 nebo 1948,“ řekl Petr Gazdík.
STAN jako žádaná nevěsta
Na sjezd nejmenšího politického subjektu zastoupeného v Poslanecké sněmovně přijeli se zdravicí i zástupci dalších stran a zejména předsedové TOP 09 a KDU-ČSL ve svých projevech apelovali na budoucí spolupráci se Starosty.
Šéf TOP 09 Jiří Pospíšil připomněl, že STAN kandiduje s jeho stranou společně do Evropského parlamentu. „Doufám, že i do budoucna se pokusíme o společné projekty – projekty dvou rovných, silných subjektů, které se respektují, ctí, které se mají lidsky rády a které se dohodnou v zájmu této země,“ řekl.
Předseda KDU-ČSL Marek Výborný pak apeloval na spolupráci v krajských volbách. „V řadě krajů už naše strany spolupracují a v mnoha dalších se možná objeví ke spolupráci příležitost. Za sebe říkám, že jsem připraven takovou spolupráci podporovat,“ řekl Starostům.
O krajských volbách se zmínila i místopředsedkyně ODS Alexandra Udženija. „V tuto chvíli není důležité, jestli se naše potenciální spolupráce bude odvíjet předtím nebo potom. Důležité bude postavit politickou, hodnotovou a myšlenkovou hráz proti marketingové politice bez výsledků,“ uvedla ve svém projevu.
O spolupráci hovořil i předseda Pirátů Ivan Bartoš, který se s delegáty spojil z Ostravy. Míní, že si některé strany, které soutěží o tentýž elektorát, v politickém boji „vzájemně okopávají kotníky“. „Ve spolupráci a zdravé konkurenci je příležitost obrátit vývoj v České republice zpět k liberální demokracii,“ poznamenal.
Gazdík nemizí docela
Mandát dosavadního vedení Starostů měl původně skončit až v roce 2020, celostátní výbor STAN ale na Gazdíkův návrh v polovině prosince rozhodl, že volební bude už letošní sněm. Podle Gazdíka potřebuje hnutí, které založil, nový impulz. Zároveň ale někdejší starosta Suché Lozi neodchází z čela STAN úplně. Úspěšně kandidoval na místopředsedu, v čemž jej podpořil i Vít Rakušan.
Ujistil přitom, že nebude hnutí, které spoluzaložil a dlouho vedl, po odchodu z čela škodit. „Mým úkolem bude krýt panu předsedovi záda a postupně předat zkušenosti.“
Z postu předsedy navíc neodchází Petr Gazdík poprvé. Předsednickou funkci již jednou složil – v roce 2014. Nahradil ho liberecký hejtman Martin Půta, který přestoupil ze sesterského hnutí Starostové pro Liberecký kraj. Po několika měsících byl ale Půta obviněn v kauze údajné korupce při přípravě rekonstrukce kostela v Liberci a pozastavil výkon funkce. V dalších měsících ji místo něj opět vykonával Gazdík, který se nakonec v prosinci 2015 znovu stal předsedou.
