Do čela hnutí Starostové a nezávislí se vrátil Petr Gazdík. Neměl žádného protikandidáta. Jeho dosavadní pozici prvního místopředsedy potom zaujal Vít Rakušan. Vrcholné vedení starostové volili poté, co loni v prosinci rezignoval dosavadní předseda Martin Půta, kterého obvinila policie z korupce. Ten navíc poslední rok svoji funkci nevykonával a povinnosti přenesl na tehdejšího místopředsedu Gazdíka.
Petr Gazdík ve volbě předsedy dostal 133 ze 144 hlasů, tedy více než 92 procent. Bez problému byl zvolen i nový první místopředseda, kolínský starosta Vít Rakušan. Stejně jako Gazdík neměl ani on protikandidáta a získal dokonce 137 hlasů. Větší očekávání než volba nového vedení tak paradoxně vzbuzovali pozvaní předsedové jiných stran a hnutí.
Smlouva s TOP 09 skončí, co bude dál?
Starostové pozvali reprezentanty všech sněmovních stran kromě komunistů a Úsvitu. Hosté vystoupili ještě před volbou předsedy. Starostové a nezávislí jsou totiž lákavou politickou nevěstou pro velké strany. Příští rok skončí jejich smlouva s TOP 09 a z dosavadních prohlášení představitelů hnutí není jisté, že bude spolupráce pokračovat.
Čestný předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg ve svém projevu řekl, že vztah své strany se starosty považuje za vztah v rozvodovém řízení, ale doufá, že bude spolupráce pokračovat. Před spoluprací s jinými stranami starosty varoval. „Když je rozvod a žena je krásná, tak za ní jdou různí mlsní kocouři,“ uvedl.
Na kterých kandidátních listinách budou představitelé STAN na podzim 2017, by mohly ukázat i nadcházející krajské volby, kde budou starostové v koalici s TOP 09 kandidovat pouze ve dvou krajích. „I první místopředseda TOP 09 Marek Ženíšek řekl, že je dobře, že si to vyzkoušíme samostatně,“ podotkl předseda starostů.
Boj o ruku starostů? „Nemám ten pocit,“ říká Gazdík
Vstřícné byly ke Starostům a nezávislým ovšem i špičky dalších stran, které na sněmu vystoupily. „Pojďme společně hledat konstruktivní řešení a spojovat lidi dobré vůle,“ řekl starostům místopředseda KDU-ČSL Marian Jurečka. Zájem o spolupráci – v tomto případě ale až povolební – má také předseda ODS Petr Fiala.
Předseda hnutí ANO Andrej Babiš potom řekl, že obě hnutí mají společné úsilí o transparentní a nekorupční řízení. Líbí se mu, že starostové ze STAN řídí obce se „zdravým selským rozumem“ a dosahují přebytků v hospodaření. I on věří, že se STAN „po volbách může stát naším partnerem“.
Petr Gazdík ovšem řekl ČT, že zájem o podobnou spolupráci, jakou dosud starostové vykonávali s TOP 09, nevnímá. „Nemám ten pocit. Mám pocit, že všichni představitelé hlavních politických proudů v ČR ocenili, že nekonfliktní, slušná, pragmatická politika má smysl. Všichni dali najevo, že se s námi dobře spolupracuje,“ uvedl.
Daně na prvním místě
Hlavním tématem sněmu starostů však nebyly politické svazky, a dokonce ani volba nového předsedy. Především se připravují na podzimní volby. Půjdou do nich s heslem „překvapivě silní“. Jako staronový předseda STAN chce Gazdík prosadit posílení významu obcí a měst a jasně vymezit agendu státu a samosprávy. „My si myslíme, že současný systém způsobuje obrovskou korupci a obrovskou byrokracii,“ řekl.
Starostové ostatně využili přítomnosti ministra financí Andreje Babiše na svém sněmu a vyzvali ho ke změnám v příštupu státu k obcím. Chtějí, aby navrhl zvýšení podílu obcí na výnosu z daně z přidané hodnoty z 20,83 na 23,58 procenta – tedy stejné procento jako u daní z příjmu – a současně zrušení podílu na dani z hazardu.
Ministr financí změnu nevyloučil. „Teďka nemám kalkulačku, kolik jste si tam přidali, (…) ale určitě myslíme na vás,“ poznamenal. Podle místopředsedy STAN Stanislava Polčáka by zvýšení výnosu z DPH přidalo obcím sedm miliard korun. Naopak příjmy z hazardu, o které by obce přišly, letos podle Babiše činí zhruba pět miliard.
Konkrétně by například slezská Orlová vydělala na přísunu peněz z DPH na úkor těch z hazardu tři miliony korun ročně. Starosta (který však není ze STAN, nýbrž z ČSSD) již má představu, co by s nimi udělal. Peníze jsou potřeba na opravu kina.
Kromě daňových změn usilují STAN podle Petra Gazdíka také o snížení korupce, na komunální úrovni se potom chtějí zabývat problémy, které souvisejí se suchem. „Důležitým tématem bude voda. Mnohé obce a města se zbavily svých vodovodů a kanalizací. Do budoucna s přibývajícím suchem to může být problém,“ uvedl předseda hnutí.
Půta pozici ani neobhajoval
Letošní volba vedení strany je ale dočasná. Přichází po loňské rezignaci Martina Půty, jenž se stal předsedou STAN před dvěma lety. Gazdík se stal jeho nástupcem na rok, poté proběhne řádná volba celého vedení.
Martina Půta po většinu svého působení v čele hnutí čelil obvinění z korupce a od loňského jara funkci nevykonával. Zprvu však nechtěl formálně rezignovat, a tak až do prosince sice zůstal oficiálně předsedou, prakticky však přenechal vedení strany Petru Gazdíkovi, který před dvěma lety na vrcholný post nekandidoval a byl místopředsedou.
Nyní ale Petr Gazdík svoji předsednickou pozici znovu formalizoval. „Protože funkci jsem dosud vykonával jako první místopředseda, kolegové v krajích mě navrhli,“ uvedl. Předsedou STAN v minulosti již Gazdík byl v letech 2009 až 2014, kdy hnutí ve spojení s TOP 09 dvakrát dovedl do Poslanecké sněmovny.
