Praha - Změna stanov ODS, která měla zeštíhlit výkonnou radu strany a omezit vliv regionů v ní, má před kongresem ODS velmi nejisté vyhlídky. Návrh totiž odmítá několik krajských organizací a j e proto pravděpodobné, že předseda ODS Petr Nečas změnu ve stranických orgánech na nadcházejícím kongresu neprosadí a možná ani nebude jeho tématem. O změně stanov zřejmě vedení ODS povede debatu i na pondělní výkonné radě strany.
Z vyjádření krajských lídrů ODS naopak vyplývá, že Nečas by na kongresu mohl uspět s požadavkem, aby jeho tým zůstal v čele ODS až do podzimu 2012, a prodloužil si tak o několik měsíců dvouletý mandát. Změna stanov, kterou připravila stranická komise ODS, měla být jedním z hlavních témat letošního nevolebního kongresu ODS. Odmítá ji ale vedení několika vlivných regionů. Stanovy nechce měnit Praha, střední Čechy, ani například jihočeská ODS. Jihomoravští občanští demokraté jsou jen pro některé navržené body, změnu výkonné rady a stranických orgánů ale také odmítají.
Severomoravská ODS ke změně stanov nemá vyhraněný postoj, bez širokého konsenzu ale nechce pravidla fungování ODS měnit. V nynější podobě chce stanovy ponechat ODS na Vysočině. Liberecká ODS si dovede představit zeštíhlení výkonné rady, chce ale, aby každý kraj měl v tomto orgánu jednoho zástupce.
Rada o 20 lidech
Výkonnou radu, která dosud byla klíčovým rozhodovacím orgánem strany a představovala její širší vedení, by mělo podle návrhu stranické komise nově tvořit zhruba dvacet lidí - členové grémia a deset členů volených kongresem. Nyní je ve výkonné radě asi padesát lidí. Zástupce regionů sice volí kongres, krajské organizace ale mají přidělen určitý počet členů výkonné rady, za každých 1000 členů registrovaných v regionu jednoho.
Podle návrhu změny stanov by kongres vybíral členy výkonné rady bez ohledu na to, z jakého regionu pocházejí. Na početnosti členské základny v kraji by vůbec nezáleželo. Zatímco v dnešní výkonné radě mají regionální skupiny významný vliv, v novém širším vedení ODS by o něj prakticky přišly. Návrh změny stanov nicméně počítá s tím, že řada dnešních pravomocí výkonné rady by přešla na nově vytvořený republikový sněm. Ten by měl mít asi 80 až 100 členů a scházel by se nejméně dvakrát ročně. Regiony by v něm měly své zástupce.
