Plzeň – Krajský soud v Plzni potvrdil červencové předběžné opatření klatovského okresního soudu, jež zakázal Hnutí Duha organizování aktivit při blokádě kácení kůrovcem napadených stromů v lokalitě Na Ztraceném nedaleko Modravy na Šumavě. Krajský soud rozhodoval o odvolání Hnutí Duha, verdikt je konečný. Podle správy parku tak soud potvrdil, že blokáda byla nezákonná. Správci parku se nyní chtějí soudně domáhat na Hnutí Duha náhrady škody ve výši přes 176 000 korun, které museli platit najatým firmám za prostoje, když nemohli kvůli aktivistům pracovat.
Okresní soud v Klatovech v červenci vydal předběžné opatření. V něm Hnutí Duha uložil, aby se zdrželo organizování pohybu, pobytu a jiné činnosti osob v lesích Národního parku Šumava, které by zabraňovaly provádění asanačního zásahu proti kalamitním škůdcům. „Hnutí Duha ale výzvy neuposlechlo a její členové organizovali nezákonnou blokádu,“ uvedl Pechoušek.
Ředitel Hnutí Duha Petr Machálek toto tvrzení odmítl. Rozhodnutí klatovského soudu podle něj hnutí dodrželo. „My jsme respektovali rozhodnutí soudu a přestali blokádu organizovat, pouze jsme ji komentovali, pomáhali s právní pomocí účastníkům blokády a vyjádřili jí podporu. Blokáda ale byla občanská akce, která vznikla spontánně, i když u jejího zrodu jsme stáli,“ konstatoval.
„Soudní rozhodnutí jsme obdrželi včera. Je to jen další důkaz toho, že aktivisté jednali celou dobu nezákonně,“ tvrdí mluvčí šumavského parku Pavel Pechoušek. To ale Machálek odmítl. Soud v Plzni podle něj také v žádném případě nerozhodoval o samotné podstatě sporu. „Jeho rozhodnutí nelze brát jako vyjádření k meritu věci, neříká nic o tom, zda se má kácet nebo ne. Krajský soud se nezabýval obsahem našeho odvolání a našimi argumenty vůči rozhodnutí okresního soudu,“ doplnil.
Aktivisty ovšem šumavská blokáda ještě může přijít draho. Národní park si totiž na pokyn soudu v Klatovech nechal spočítat škodu, která mu zastavením těžby dřeva vznikla, a náhradu ve výši 176 808 Kč bude požadovat právě po Hnutí Duha. Ekologické hnutí ale nic platit nehodlá. Ředitel Správy parku Jan Stránský k tomu poznamenal, že škody by jeho podřízení případně vymáhali po jednotlivích, nikoliv po organizaci jako takové.
V případě blokády kácení stromů v národním parku už soudy dříve rozhodovaly. Krajský správní soud například na začátku října konstatoval, že policie, která účastníky blokády vyváděla z místa těžby, jednala v rozporu se zákonem o shromažďování, jímž blokáda podle názoru soudu byla. Policie se brání kasační stížností.
Spornou lokalitu Na Ztraceném obsadili aktivisté 15. července, o deset dní později začali aktivně bránit těžařům při kácení napadených smrků. Na místě zasahovala i policie. Policejní opatření trvalo od 15. července do 12. srpna. Nejdříve spočívalo v posílení výkonu služby, od 25. července začali policisté zasahovat a vyvádět z prostoru označeném pro kácení osoby, které se tam zdržovaly.
Dřevorubcům se za tři týdny podařilo asanovat přes 5 000 stromů z celkových 130 000, které na lokalitě rostou, tedy necelá čtyři procenta. Zhruba 4 200 stromů se pokácelo, z dalších asi 1 300 stojících smrků kůru oloupali.
