Spor o jmenování profesorů. Zeman se obrátí na Nejvyšší správní soud

Prezident Miloš Zeman se bude bránit proti rozsudku v kauze nejmenování profesorů. Podá kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu, uvedl právník Hradu Marek Nespala. Podle Nespaly jde o zásadní právní otázku ohledně postavení hlavy státu a její suverenity.

Pražský městský soud věc prezidentovi na základě žalob Fajta, Ošťádala a Univerzity Karlovy koncem dubna vrátil k dalšímu řízení. Upozornil na to, že žádný orgán výkonné moci nemůže po řádném řízení o jmenování profesorem sám znovu posuzovat, zda kandidát splňuje podmínky pro jmenování. Nepřípustně by tím totiž zasáhl do autonomie vysokých škol.

„Netýká se to primárně pouze jmenovacího procesu profesorů, ale vůbec právní povahy úřadu prezidenta republiky. To znamená – není to žádná osobní otázka, ale primárně otázka právní,“ zdůvodnil chystané podání kasační stížnosti Nespala. Na vznesení stížnosti má Hrad dva týdny, které plynou ode dne doručení rozsudku.

Podle soudu může prezident rozhodnout o nejmenování navrženého kandidáta profesorem jen tehdy, jestliže dospěje k závěru, že uchazeč neprošel řádným procesem ke jmenování nebo že tento proces vykazoval vady, kvůli nimž mohl být nezákonný. Takové rozhodnutí by však musel odůvodnit, což Zeman neudělal.

Zeman akademikům vytýkal prohřešky minulosti

Prezident v kauze argumentoval mimo jiné tím, že za výkon jeho pravomocí ho žádný jiný státní orgán nemůže volat k odpovědnosti. Senát soudkyně Viery Horčicové však tento výklad ústavy vyvrátil. Zdůraznil, že prezident je při výkonu pravomocí vždy vázán ústavními i ostatními zákony a jeho postup lze přezkoumat právě z hlediska zákonnosti.

Fajtův a Ošťádalův jmenovací dekret Zeman nepodepsal na jaře 2015 ještě společně s dekretem politologa Jana Eichlera. Zdůvodnil to vážnými prohřešky akademiků z minulosti. V případě Fajta poukázal na jeho údajnou žádost, aby mu banka prostřednictvím sponzorského daru poskytla doplatek k platu ředitele Národní galerie. U Ošťádala kritizoval kontakty s komunistickou Státní bezpečností. Své rozhodnutí Zeman oznámil v lednu 2016 dopisem tehdejší ministryni školství. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Vláda schválila novelu zpřísňující podmínky dočasné ochrany Ukrajinců

Vláda posílá soubor změn zpřísňujících podmínky dočasné ochrany Ukrajinců sněmovně. K dočasné ochraně bylo minulý týden v Česku registrováno přes 386 tisíc lidí, přičemž dávky pobíralo v březnu zhruba devadesát tisíc osob. K prodeji pardubické společnosti Explosia premiér Andrej Babiš (ANO) řekl, že zájem o nákup by měly tři české firmy. Zdůraznil přitom, že celá záležitost je teprve ve fázi úvah. Dalším tématem jednání vlády byla také regulace cen pohonných hmot – ta bude podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) pokračovat i v červnu.
05:31Aktualizovánopřed 3 mminutami

Koaliční rada projedná návrh zákona o veřejnoprávních médiích

Koaliční rada by se měla vpodvečer zabývat návrhem zákona o médiích veřejné služby. K návrhu ministerstva kultury přišlo okolo čtyř set připomínek od České televize (ČT), Českého rozhlasu (ČRo), komerčního sektoru, ale i resortu financí, vnitra a dalších ministerstev. Po dohodě v koalici předlohu dostane k projednání vláda. Podle dřívějších informací premiéra Andreje Babiše (ANO) by měla vzniknout pracovní skupina za účasti generálních ředitelů obou veřejnoprávních institucí.
08:49Aktualizovánopřed 6 mminutami

Duchovní ruské pravoslavné církve Ilarion byl zadržen v Česku, píší Novinky.cz

Duchovní ruské pravoslavné církve Ilarion byl zadržen v Česku pro podezření z převozu zakázaných látek, píší Novinky.cz. Telegramový kanál Ilariona uvádí, že duchovní považuje událost za provokaci. Policejní mluvčí Michaela Richterová potvrdila, že v neděli večer policisté zadrželi na čerpací stanici u dálnice D6 vozidlo, ve kterém byly tři sáčky s neznámou bílou látkou. Šlo o jednotky gramů. Zatím není nikdo obviněný, informovala Richterová.
15:21Aktualizovánopřed 31 mminutami

Sjezd sudetských Němců by se mohl konat střídavě v Česku a Bavorsku, navrhl Posselt

Sudetští Němci i Češi v pondělí na závěr sjezdu krajanského sdružení v Brně položili květiny k památníku obětí okupace v Kounicových kolejích. Zazněla modlitba i požehnání na cestu v obou jazycích. Také poslední akci sudetských Němců v Brně provázel protest, tentokrát poklidný. Předák sdružení Bernd Posselt pro bavorskou stanici BR navrhl, že by se v budoucnu akce mohla konat střídavě v Bavorsku a Česku. Příští rok se uskuteční v Norimberku.
11:11Aktualizovánopřed 33 mminutami

Koaliční poslanci navrhli rozšíření okruhu lidí, kteří nehradí poplatek pro ČT a ČRo

Televizní a rozhlasový poplatek by podle novely navržené skupinou koaličních poslanců v čele s místopředsedou sněmovny Patrikem Nacherem (ANO) neměli platit domácnosti seniorů nad 75 let nebo podnikatelé a firmy do padesáti zaměstnanců místo nynějších 24 pracovníků. Česká televize (ČT) a Český rozhlas (ČRo) by přišly podle odhadu předkladatelů o stamiliony korun.
14:05Aktualizovánopřed 41 mminutami

Státní zástupce obvinil jednoho z trestně stíhaných v bitcoinové kauze z praní peněz

Detektivové rozšířili trestní stíhání u jednoho z obviněných v bitcoinové kauze. Nově je stíhaný také za legalizaci výnosů z trestné činnosti. Informoval o tom vrchní státní zástupce Radim Dragoun. V případu jsou obviněni čtyři lidé.
14:08Aktualizovánopřed 57 mminutami

ERÚ uvolní blokovaný příkon, slibuje si miliardové úspory

Energetický regulační úřad (ERÚ) od příštího roku upraví tarifní strukturu na hladině vysokého napětí (VN) i velmi vysokého napětí (VVN). Změny mají v sítích uvolnit až 3300 megawattů (MW) příkonu, což je patnáct procent kapacity soustav. Úřad si od úprav slibuje omezení zbytečných investic, což by v budoucnu mohlo snížit výdaje na regulované platby až o tři miliardy korun ročně. Průmyslové svazy změny tarifů ERÚ uvítaly.
11:38Aktualizovánopřed 58 mminutami

Katastrof způsobených počasím v Česku přibývá, díky vědě ale ubývá tragédií

Jsou moderní katastrofy v Česku horší než ty v minulosti? Unikátní studie vědců z Akademie věd, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy zkoumala třináct největších tragédií souvisejících s počasím v českých zemích od roku 1851 do současnosti. Prokazuje, že navzdory stále častějším extrémům umírá v souvislosti s počasím díky lepším předpovědím a výstražným systémům méně lidí než v nedávné historii. Přesto je však třeba se mít nadále na pozoru především před přívalovými povodněmi.
před 1 hhodinou
Načítání...