Praha – Ani napodruhé se vítěz voleb ve Vsetíně a senátor Jiří Čunek (KDU-ČSL) nestal starostou. Lidovci totiž ani šest týdnů po volbách nedokázali složit koalici, která by měla většinu mandátů. Čunek si to vysvětluje tím, že někteří zastupitelé mu závidí vysoký počet preferenčních hlasů, které ve volbách získal. „Lidé, kteří mají velkou podporu u voličů, se u ostatních kandidátů netěší přílišné náklonnosti,“ prohlásil v Hyde Parku lidovecký politik.
Avizované spojení KDU-ČSL, ANO a STAN má v 21členném vsetínském zastupitelstvu jen deset hlasů. Zbylé strany shání Čunek do koalice jen obtížně (více zde). „Jsem pro politické soupeře protivníkem, jehož není třeba příliš zvýrazňovat,“ míní Čunek. V této souvislosti poukázal na vysoký počet preferenčních hlasů, které získal (celkem 4 661). Ve Vsetíně to byl absolutně nejvyšší počet preferenčních hlasů pro jednoho kandidáta.
Pat na radnici už prý místním vadí – Vsetín je posledním městem ve Zlínském kraji, které nemá jasno o svém vedení. „Už to přetahujeme. Ve Vsetíně je hodně lidí, kteří jsou z toho rozladění a říkají, že už nepůjdou k volbám,“ varoval senátor. Stále věří, že zastupitelé se dokážou dohodnout a vytvořit životaschopnou radu. Ambici stát se starostou Vsetína podle svých slov Čunek stále má. Byl jím ostatně už v letech 1998 až 2007.
Od roku 2006 je Čunek rovněž senátorem za vsetínský obvod. Ve stejném roce se dostal i do nejvyšších pater politiky – na pozici předsedy KDU-ČSL nahradil Miroslava Kalouska. Ve vládě premiéra Mirka Topolánka pak zastával v letech 2007 až 2009 (s půlroční přestávkou kvůli trestnímu stíhání) post ministra pro místní rozvoj.
Vláda se nevěnuje sociálnímu vyloučení Romů
Čunek proslul řadou kontroverzních kroků – například se radikálně vymezil proti zneužívání sociálních dávek a pozitivní diskriminaci romské menšiny. Známou se stala zejména kauza přestěhování 36 romských rodin ze Vsetína do místní části Poschlá. Kritikové Čunka obvinili z vytváření ghetta, jeho zastánci naopak argumentovali tím, že nové bydlení je v lepším stavu než zchátralý pavlačový dům, který město nechalo zbourat.
K sociální politice se Čunek vyjádřil i nyní. V Hyde Parku kritizoval předchozí kabinety i ten současný za to, že se dostatečně nevěnují problematice vyloučených lokalit. „Vláda České republiky schválila v roce 2012 zhruba stostránkový materiál, který já považuji za velmi dobrý. Přesně popisuje, jak se se sociálně vyloučenými má pracovat,“ připomněl senátor, podle něhož se však současná vláda strategií téměř nezabývá.
"Když přišel do vlády Jiří Dienstbier (ministr pro lidská práva a rovné příležitosti – pozn. red.), tak začal řešit nějaké jiné věci, které se týkají práv homosexuálů, adopce dětí těmito páry a tak dále. To znamená věcí, které nejsou v prioritách České republiky tak důležité jako řešení otázky sociálního vyloučení," je přesvědčen Čunek.
Vyústěním nedostatečného zájmu centrální vlády o problematiku menšin je podle něj například i koalice ČSSD a Dělnické strany sociální spravedlnosti v Duchcově, která vyvolává pnutí mezi místní sociálnědemokratickou buňkou, krajskou organizací a pražskou centrálou (čtěte víc). K jejímu uzavření by prý nedošlo, kdyby vláda dostatečně řešila otázky sociálního vyloučení.
Za přístup k řešení sociálního vyloučení kritizoval Čunek i Evropskou unii jako celek. Ta přitom často kárá Česko, například za segregaci romských dětí do tzv. praktických škol (více zde). „Já tvrdím, že nejen Česká republika, ale ani Evropská unie neumí pracovat se sociálně vyloučenými menšinami, především s romskou komunitou. Projel jsem většinu států s tímto problémem, takže ho velmi dobře znám. Nikde ho neumí dobře řešit,“ uzavřel Čunek.
