Soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 1 Helena Králová nebude v kauze tzv. trafik přihlížet k pořízeným odposlechům. Zdůvodnila to tím, že policie se měla k informacím zkusit dostat jinak. Nasazení odposlechů je podle ní až nejzazší možností a není možné až při jejich využití zkoumat, zda se odposlouchávaný člověk dopustil trestného činu. Sama Králová ale čelila kvůli neuznání odposlechů kárné žalobě a několik měsíců nesměla soudit.
Soudkyně Králová odmítla odposlechy v kauze poslaneckých trafik. Podle ní jejich nasazení nebylo odůvodněné
Události: Soudkyně Králová odmítla odposlechy (zdroj: ČT24)
Králová poukázala na ustanovení trestního řádu, podle nějž může soud vydat příkaz k odposlechu jen tehdy, jestliže „lze důvodně předpokládat, že jím budou získány významné skutečnosti pro trestní řízení, a nelze-li sledovaného účelu dosáhnout jinak, nebo bylo-li by jinak jeho dosažení podstatně ztížené“. Podle soudkyně tyto podmínky nebyly naplněny.
Předsedkyně senátu také podotkla, že zdůvodnění odposlechů - tedy zjištění vzájemných vazeb mezi pachateli - bylo příliš obecné.
„Pokud se týká všech příkazů k odposlechu, které jsou založeny ve spise, dle názoru soudu se jeví jako příliš obecné, když je pouze odkázáno na skutečnost, že jde zejména o zjištění vzájemných vazeb a vztahů mezi pachateli, jakož i rozsahu prověřované trestné činnosti, ale není blíže konkretizováno na základě jakých skutečností sledovaného účelu nebylo možné dosáhnout jiným způsobem,“ uvedla Králová. Podle ní tyto odmínky nebyly naplněny, a proto neměl okresní soud v Ostravě povolení vydávat.
Spor o odposlechy může řízení protáhnout o další léta
Podle mluvčího ostravského okresního soudu Lukáše Delonga si ovšem soud za svým rozhodnutím stojí: „Odposlechy byly povoleny podle zákona.“ Dodal, že jak k nim pak soudce přistoupí při projednávání obžalob, je už jeho věcí. „Soud má na případné neakceptování odposlechů nárok,“ uvedl.
S interpretací Králové nesouhlasí ani státní zástupce Martin Brzobohatý. „Je to právní názor paní předsedkyně, aktuálně se s tím nedá nic moc dělat,“ řekl s tím, že si nedokáže představit, jakými jinými způsoby si měli kriminalisté důkazy o trestné činnosti opatřit. Dodal, že tento „nedostatek“ je v hlavním líčení nahraditelný provedením dalších důkazů.
Odposlechy jsou jedním z důležitých důkazů obžaloby expremiéra Petra Nečase, jeho manželky Jany Nečasové (dříve Nagyové) a bývalého náměstka ministra zemědělství Romana Bočka.
Bočkův advokát Petr Toman označil odmítnutí odposlechů za Pyrrhovo vítězství a předeslal, že stejný spor se bude opakovat v odvolacím řízení a poté možná u Nejvyššího a Ústavního soudu. „Díky tomuto postupu už vidím, že máme před sebou možná dalších pět let trestního řízení,“ poznamenal.
Soudkyně čelila dvěma kárným žalobám, už ale může opět soudit
Trojice obžalovaných měla podle státního zástupce v roce 2012 zprostředkovat třem poslancům ODS Marku Šnajdrovi, Ivanu Fuksovi a Petru Tluchořovi výhodné posty ve státní správě výměnou za to, že se vzdají mandátu, a umožní tak schválení vládního daňového balíčku.
Kauza je jednou z větví případu, kvůli němuž detektivové Úřadu pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) přesně před pěti lety provedli zásah na Úřadu vlády. Ten vedl k pádu kabinetu Petra Nečase.
Soudkyně Králová názor na odposlechy v minulosti měnila. Kvůli tomu na ni předseda nadřízeného soudu Libor Vávra podal kárnou žalobu. Kárný senát ji však v tomto ohledu žaloby zprostil. Králová pochybení popírala, šlo podle ní o nedorozumění, což jako možnost připustili i kární soudci.
V druhém kárném řízení proti Králové, které inicioval ministr spravedlnosti kvůli nerespektování názorů nadřízených soudů a prodlužování procesů, byla soudkyně potrestána snížením platu. Od dubna tak může opět soudit, ačkoliv navrhoval ministr její odvolání.