Bellinzona/Praha – Ve Švýcarsku začal dlouho očekávaný proces kvůli privatizaci Mostecké uhelné společnosti. Pět Čechů a jeden Belgičan čelí obžalobě z podvodů, korupce úředníků nebo praní špinavých peněz. Protože do soudní síně dorazili pouze tři obvinění, rozhodl soudce celou věc rozdělit na dvě části - jedna se třemi účastníky poběží dál, nepřítomní pak dostanou nové předvolání na 10. června.
Justice helvétského kříže si posvítila na české miliardáře Antonína Koláčka, Oldřicha Klimeckého, Petra Krause, bývalého hudebníka kapely Tichá dohoda Marka Čmejlu, Jiřího Diviše a spolu s nimi i na Belgičana Jasquese de Grooteho. Na lavici obžalovaných měl usednout také Luboš Měkota, ten ale v březnu zemřel při golfu na srdeční příhodu. Soud dnes jeho stíhání zastavil, Měkotova konta ve Švýcarsku ale zůstávají zablokovaná.
Líčení tedy pojede dál s třemi přítomnými obžalovanými - s Jiřím Divišem, Markem Čmejlou a Petrem Krausem. Věc nepřítomných Antonína Koláčka, Oldřicha Klimeckého a Belgičana Jacquesa de Grooteho soudce vyloučil k samostatnému řízení. Měli by se dostavit 10. června, kdy se měl dnes zahájený proces odvíjet i podle původních plánů. To už ale Diviš, Kraus a Čmejla nemusí přijít, dostavit by se pak měli znovu 24. června, kdy se soud bude snažit obě části procesu opět spojit. Předseda tribunálu Jean-Luc Bacher tak reagoval na žádost advokátů nepřítomných obžalovaných o přerušení soudního jednání.
Obžaloba hodlá přesnou výši trestu navrhnout během procesu
Před zahájením jednání se obžalovaní nechtěli vyjadřovat k jeho průběhu. Kraus zopakoval, že se cítí nevinen: „Nevinný jsem přijel a věřím, že nevinný odjedu.“ Diviš zase očekává, že se vše konečně vyřeší: „To je naše velká naděje.“ Tribunál složený ze tří soudců ale po hodině a půl jednání přerušil. Nyní rozhoduje o žádosti zástupců nepřítomných Klimeckého a Koláčka o přerušení jednání soudu do doby, než se budou moci jednání účastnit všichni. Advokáti obou obžalovaných ale neudali konkrétní důvody jejich nepřítomnosti. Nemám specifické informace, předpokládám osobní důvody, prostě tu není, uvedl Koláčkův obhájce. Jeho klient se podle něj navíc domnívá, že se nyní může jednání obejít i bez něho. Právní zástupce de Grootea uvedl jako důvod nepřítomnosti zdravotní stav šestaosmdesátiletého Belgičana a požádal soud, aby jeho případ oddělil od ostatních.
Petr Kraus: „Budu se hájit osobně… Myslím si, že by v Čechách takto zpracovaná obžaloba neuspěla. Jsem rád, že i generální prokurátor švýcarské konfederace přiznal, že to pro ně bude velmi obtížná kauza.“
„Praní špinavých peněz obžalovaní zasvětili část svého profesního života. Právě z těchto aktivit pobírali pravidelný příjem. Lze tvrdit, že praní špinavých peněz bylo jejich hlavní profesí,“ uvádí se ve švýcarském obžalovacím spise. Jeden z obviněných exmanažerů Petr Kraus zdůraznil, že v tomto směru se švýcarská prokuratura zcela mýlí. Spis pro ČT označil za ne zcela srozumitelnou prokurátorskou konstrukci.
Vyšetřování ve Švýcarsku začalo po sporu poradce Alaina Aboudarama, který na celou kauzu upozornil po sporu s de Grootem kvůli půl milionu dolarů. Aboudaram tvrdil, že peníze de Grooteovi půjčil, ale ten to popíral s tím, že mu jeho společník částku dlužil. Finančník se neúspěšně snažil peníze získat i od společností, které de Groote v ČR řídil a jedna se měla podílet právě na privatizaci MUS. Na otázku, proč švýcarská prokuratura pokračovala v případu i po linii českých exmanažerů MUS, odpovídá Kraus přesvědčením, že Švýcaři už do vyšetřování investovali mnoho energie, aby od kauzy ustoupili.
Sám generální prokurátor Michael Lauber v rozhovoru pro švýcarský Le Temps přiznal, že případ patří k nejsložitějším v historii úřadu a že se na prokuratuře vedla v jednu chvíli interní debata, zda vůbec vyšetřovat případ českých dolů a manažerů, když peníze z transakcí přes Švýcarsko jen prošly. „Pokud proces vyhrajeme, ukážeme, že Švýcarsko přebírá odpovědnost na mezinárodní úrovni a že bojujeme proti nepravostem, k nimž došlo na našem území,“ prohlásil Lauber.
Kauza má i českou linii
V České republice to byl ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09), kdo podal na bývalé manažery MUS trestní oznámení. Na rozdíl od Švýcarů je ale česká justice neviní z praní špinavých peněz, nýbrž ze zneužití informací při obchodním styku a rozsáhlého podvodu při privatizaci. Konkrétně jsou bývalí manažeři podezřelí, že v 90. letech vyvedli z MUS přes 3 miliardy korun, které pak využili na nákup akcií firmy pro sebe. „U nás jde o ten zdrojový čin, to je jiná vina,“ odlišil pro Lidové noviny českou a švýcarskou linii dozorující olomoucký žalobce Petr Šereda. Roman Češka, který v době údajného zdrojového činu předsedal Fondu národního majetku, nemá pochybnost o tom, že si obvinění manažeři celou MUS koupili z peněz samotné společnosti, což bylo v rozporu s tehdy platnou legislativou.
Na každý pád ministerstvo financí hodlá proces v Bellinzoně bedlivě sledovat. „Budeme to pečlivě monitorovat, budou tam i naši právníci. Česká republika je označována ve spise jako poškozený,“ zdůraznil pro ČT mluvčí Kalouskova úřadu Ondřej Jakob. Ministr chce od bývalých manažerů zpět bezmála sedm miliard korun, o které měl stát v důsledku jejich počínání přijít.
Svědectví žádali policisté i od Zemana
Detektivové si k výslechu pozvali v souvislosti s kauzou i prezidenta Miloše Zemana, k privatizaci minoritního státního podílu MUS totiž došlo v době, kdy vládě předsedal právě on. Během tříhodinového výslechu, jehož záznam má ČT k dispozici, odmítl, že by stát na prodeji menšinového podílu nějak tratil.
Obžalovaní v kauze MUS. Kdo je kdo?
- Antonín Koláček - V roce 1995 jej jeho zaměstnavatel, Komerční banka, vyslala jako svého zástupce do dozorčí rady MUS. Už o tři roky později se stal skrytým spolumajitelem firmy. Z dolů odešel v roce 2008. Podle obžaloby měl ve struktuře Appianu původně 20 procent, později jeho podíl vzrostl na 40 procent. V roce 2005 spolu s nedávno zesnulým manažerem Měkotou získali každý čtyřicetiprocentní podíl v dolech, který posléze prodali Pavlu Tykačovi. Koláček se poté z byznysu stáhl a nyní se věnuje buddhismu a cestování. Podle obžaloby se měl podílet na praní špinavých peněz, podvodu na státu, porušení při správě cizího majetku. Celkem měl získat z dolů 5,5 miliardy korun.
- Oldřich Klimecký - V 90. letech byl generálním ředitelem MUS, později zasedal v dozorčí radě. Švýcarská prokuratura jej viní z praní špinavých peněz ve Fribourghu a v Curychu, z podílení na porušení povinností při správě cizího majetku, podvodu spojeného se zpronevěrou 2,5 miliardy korun a 150 milionů dolarů a z podvodu spojeného s koupí akcií MUS od státu. V současnosti už stojí mimo byznys.
- Jan Diviš - Od roku 1997 byl jednatelem švýcarské firmy Investenergy, přes ni mělo protéct 146,15 milionu dolarů z MUS. Ve struktuře Appianu měl nejmenší podíl, po prodeji podílů v dolech získal spolu s Markem Čmejlou 2,8 miliardy korun a k tomu i vlastnictví Škody Holding, kterou podle Švýcarů koupili za peníze zpronevěřené z MUS. Je obžalován z praní špinavých peněz, podvodů a falšování listin.
- Marek Čmejla - Ve struktuře Appianu měl pětinový podíl a v roce 2002 řídil vstup Appianu do Škody Holding. Švýcaři jej viní stejně jako ostatní z praní špinavých peněz, podvodů se zpronevěrou 2,5 miliardy korun a 150 milionů dolarů. V roce 2010 koupil Čmejla spolu s Jiřím Divišem a dalšími dvěma osobami dopravně strojírenskou Škodu Transportation. V současnosti žije v Monaku, figuruje ve statutárních orgánech několika českých firem. Kromě Škody Transpotation jde například o společnost Loterie Korunka a poskytovatele zdravotní péče Medicon.
- Petr Kraus - Makléř, který v letech 1994 až 2002 řídil firmu Newton Financial Management Group. Podle obžaloby tato firma posloužila ke skupování akcií MUS. Kraus se měl podílet na praní špinavých peněz a zpronevěře. Ve struktuře Appianu měl původně 20 procent, později mu patřilo až 24 procent firmy. Odešel z Appianu v roce 2002 a za to získal půl miliardy korun prostřednictvím firmy Vendimatic. Kraus je prostřednictvím společnosti Eurogate, Ltd. jediným akcionářem holdingu Newton i v současnosti. Mimo jiné je členem dozorčí rady brněnské vysoké školy Newton College a do jeho majetku patří Hřebčín Favory na Benešovsku, který se zabývá chovem starokladrubských koní.
- Jacques de Groote - Bývalý vysoký manažer Světové banky a Mezinárodního měnového fondu. V lednu 2003 týdeník Ekonom napsal, že Grooteho působení v MMF bylo problematické a že kvůli němu tato organizace přijala ustanovení o střetu zájmů. V polovině 90. let byl zakladatelem Appian Group, která ovládla MUS a v jejímž čele Groote stál podle dostupných informací do jara 2003. Fakt, že se o privatizaci dolů začala zajímat švýcarská policie, souvisel podle Mladé fronty DNES s udáním, které na Grooteho pro jeho údajný milionový dluh podala švýcarská společnost Conseil Alain Aboudaram.
Jak běžela léta s kauzou MUS:
- Mostecká uhelná společnost (MUS) vznikla v listopadu 1993 spojením bývalých státních podniků Doly a úpravny Komořany, Doly Ležáky a Doly Hlubina. Část akcií MUS byla privatizována v rámci druhé vlny kuponové privatizace, další stát rozdal městům a obcím. V rukou státu tak zůstal zhruba 46procentní podíl, který držel prostřednictvím Fondu národního majetku. Ztratil ho ale v květnu 1998, kdy doly ovládla neprůhledná americká společnost Appian Group, která skoupila volně dostupné akcie MUS prostřednictvím firmy Investenergy. Té vláda o rok později prodala i zbylý státní podíl v dolech za 650 milionů korun.
- V listopadu 2003 přišla Česká televize s informací, že se privatizací MUS zabývá protikorupční policie. Ještě v tomtéž roce majetek Appian Group odkoupil investiční fond Appian Central European Development Fund spravovaný investiční bankou Credit Suisse First Boston. V létě 2008 případ policisté odložili.
- 11. března 2005 se novým majitelem mosteckých dolů stala Severočeská uhelná (SU), kterou ovládala čtveřice manažerů a členů statutárních orgánů Appian Group a MUS ve složení Antonín Koláček, Luboš Měkota, Vasil Bobela a Petr Pudil. Ti následně své podíly převedli na firmu Czech Coal N.V. se sídlem v Nizozemsku, kterou ovládali. Po třech měsících začala švýcarská policie prověřovat podezření, že z MUS byly nelegálně vyvedeny peníze, které byly následně „vyprány“ právě ve Švýcarsku. V této souvislosti švýcarští vyšetřovatelé zablokovali kolem 600 milionů švýcarských franků (přes 12,4 miliardy Kč).
- V květnu 2006 získala menšinový podíl (40 procent) v dolech na Kypru sídlící společnost Indoverse Czech Coal Investments Limited, za kterou stál finančník Pavel Tykač. Koláček a Měkota prodali své podíly o dva roky později svým dosavadním partnerům, Bobelovi a Pudilovi. V létě 2009 pak nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká oznámila, že na základě výsledků vyšetřování švýcarských orgánů nechala kauzu privatizace MUS znovu otevřít.
- V roce 2010 se Tykačova Indoverse Czech Coal Investments Limited stala stoprocentním vlastníkem dolů. V lednu 2011 přišla Mladá fronta DNES s tvrzením, že údajné milionové provize z privatizace MUS mířily k lidem z okolí někdejšího předsedy ČSSD Stanislava Grosse. Podezření začala prošetřovat protikorupční policie. V říjnu 2011 švýcarská prokuratura obžalovala z praní špinavých peněz a dalších machinací ve vztahu s MUS sedm lidí.
- 20. června 2012 oznámila česká policie, že začala stíhat Antonína Koláčka, Marka Čmejlu, Jiřího Diviše, Luboše Měkotu, Oldřicha Klimeckého a Petra Krause pro podezření, že vyvedli ze společnosti 150 milionů dolarů a použili je na nákup akcií této firmy. Policie pak obstavila exmajitelům MUS bankovní účty, cenné papíry a nemovitosti.
