Obvodní soud pro Prahu 2 začal projednávat spor bývalého předsedy Jazzové sekce Karla Srpa a písničkáře Jaroslava Hutky. Srp požaduje omluvu za Hutkovo tvrzení, že na něj donášel Státní bezpečnosti. Hutka to uvedl poté, co chtěl loni prezident Miloš Zeman prosadit Srpa do čela Etické komise, která oceňuje účastníky protikomunistického odboje. Další jednání soud v pátek odročil na leden kvůli předložení důkazů.
Na projednávání sporu dorazila k obvodnímu soudu řada zájemců, justiční stráž proto rozdávala publiku lístky opravňující ke vstupu do soudní síně. Přišli i oba aktéři, při jednání za sebe nejprve nechali hovořit právníky. Po odročení soudu na příští rok ale okomentovali spor osobně.
„Jsem přesvědčený, že pan Srp udával. To hlavní podstatné bylo, že StB o mně neměla vůbec žádné informace. (…) A v tu dobu se u mě doma objevil pan Srp s tím, že mně půjčí dvě jazzové desky. Ani jsem neměl gramofon a jazz jsem neposlouchal. A byl příjemně zvědavý a všechno chtěl vědět. Považovali jsme ho za důvěryhodnou osobu, tak jsem mu v podstatě všechno řekl,“ uvedl zpěvák. Srp podle něj StB prozradil i to, že se písničkář chystá emigrovat.
„Pan Hutka lže. Absolutně to pravda není. On sám dal žádost o emigraci a vycestování mu povolil – ne na pas, ale jen na kus papíru – sám ministr vnitra. To už o něčem svědčí,“ kontroval Srp. Připouští, že byl evidovaný jako spolupracovník s krycím jménem Hudebník, avšak podle něj neoprávněně a bez svého vědomí.
Srp: Nevím, kdo to byla StB
„Jakou informaci jsem měl podávat? Já nevím, kdo to byla StB. Oni nenosili žádný odznak,“ poznamenal s tím, že se setkával s inspektory kultury a s pracovníky z oboru, a pokud byli pracovníky StB, nemohl to vědět. Podpořil ho i právní zástupce Adam Černý. „Žalobce je velmi velkorysý v tom, že požaduje pouze omluvu, a nikoliv zadostiučinění,“ uvedl.
Hutkův právník Jaroslav Svejkovský ale tvrdí, že mají dost důkazů o tom, že Hutkovy výroky na adresu Srpa jsou pravdivé. „Je naprosto ostudné, že lidé, kteří spolupracovali s StB, chtějí vstupovat do veřejného života. Že dostávají vyznamenání od současného prezidenta, má docela vypovídající schopnost,“ řekl před soudem.
Prezident Miloš Zeman se loni Karla Srpa pokusil prosadit do Etické komise, která oceňuje účastníky protikomunistického odboje. Proti tomu se ale ozvali členové komise i historici a bývalí disidenti, včetně Jaroslava Hutky. Srpovo jmenování nakonec nepodepsal premiér Bohuslav Sobotka.
„Mám ve svém estébáckém spise od Karla Srpa na sebe čtyři udání. Státní bezpečnost o mně neměla moc informací, on jim je pečlivě doplnil,“ uvedl loni v lednu na svém facebookovém profilu písničkář Hutka.
Srp v minulosti čelil obvinění, že donášel Státní bezpečnosti. Sám to ale odmítá a také soud v roce 2000 rozhodl, že byl jako spolupracovník StB veden neoprávněně. Po Hutkovi proto žádá omluvu.
Hutkovi Srp nejprve poslal předžalobní výzvu. Písničkář ale trvá na tom, že Srp s StB spolupracoval. Spor tak skončil u soudu. Srp tvrdí, že k udáním ve spisu Hutky ho připsala Státní bezpečnost bez jeho vědomí. Řekl mu to prý bývalý důstojník StB, kterého v minulosti vyhledal. V soudním sporu chce odkázat i na rozsudek, podle kterého ho StB evidovala neoprávněně.
Soud to tehdy zdůvodnil tím, že neexistuje originál Srpova vázacího aktu s StB, ale jen fotografický záznam, a nešlo tak ověřit pravost podpisu. Podle historiků je ale nyní jiná situace než v roce 2000. Teprve několik let po rozhodnutí soudu, v roce 2007, se zcela otevřely archivy a badatelé v nich objevili řadu nových dokumentů.
Agent Hudebník donášel i na Mertu
Případ Karla Srpa prostudoval badatel Miroslav Vodrážka. O tom, že Srp spolupracoval s StB, nepochybuje. Mělo jít o léta 1976 až 1983. Nejprve byl prý důvěrník, poté agent s krycím jménem Hudebník. Badatel prošel desítky dokumentů. Agent Hudebník byl podle něj vůči Státní bezpečnosti velmi aktivní.
„Ve vyhodnocení samotném se uvádí, že došlo ke 251 schůzkám s řídícími orgány a že bylo vypracováno na základě těchto schůzek 299 zpráv,“ řekl už dříve historik pořadu 168 hodin. Hlášení od agenta Hudebníka se objevují i na muzikanty Vladimíra Mertu nebo Mikoláše Chadimu.
Podle Vodrážky by proto měl soud o Srpově působení u StB proběhnout znovu. Na rozsudek z roku 2000 se přitom odvolával i prezident Miloš Zeman. V roce 2013 ocenil Srpa, který jej podpořil v první prezidentské kampani, medailí Za zásluhy. Po neúspěšné nominaci do Etické komise ho loni navrhl i do Rady Ústavu pro studium totalitních režimů. Srp ale jako bývalý člen Komunistické strany Československa nesplnil zákonné podmínky na člena rady.
Karel Srp koncem 60. let spoluzaložil Jazzovou sekci, ta původně působila v rámci Svazu hudebníků. Zprvu byl jejím místopředsedou, později předsedou.
Jako takový odpovídal za činnost organizace, která vydávala legální publikace, ale současně šířila samizdat a po léta se jí dařilo právní cestou bránit svému zrušení. Přesto byla nakonec v roce 1984 zrušena i s celým Svazem hudebníků. Karel Srp a další členové vedení Jazzové sekce byli v roce 1986 uvězněni.
Ve vězení strávil Srp 16 měsíců, poté znovu působil v Jazzové sekci, která nadále částečně působila v ilegalitě. V roce 1988 se zúčastnil spolu s dalšími disidenty snídaně s francouzským prezidentem Francoisem Mitterrandem při jeho návštěvě Československa.
Po revoluci obdržel Karel Srp několik vyznamenání včetně medaile Za zásluhy, kterou mu udělil prezident Zeman v roce 2013. Zároveň se ale bránil obvinění, že v 70. a 80. letech spolupracoval s StB. Údajná spolupráce s tajnou policií se v médiích poprvé probírala v roce 1999. Tehdy Karel Srp neúspěšně kandidoval za ČSSD do Senátu. V roce 2000 soud rozhodl, že Srp byl veden ve spisech StB neoprávněně.
Do politiky znovu vstoupil po necelých deseti letech. Spoluzakládal sdružení Přátelé Miloše Zemana, z nějž se později stala Strana práv občanů Zemanovci, kterou nynější prezident v roce 2010 vedl do voleb.
