Justice chybovala, když nechala pět měsíců ve vazbě muže, kterému hrozil jen podmíněný trest. Důvodem vazby se staly výhrůžky, které adresoval kriminalistce a psychologovi. Plzeňské soudy tehdy ale věděly, že podle znalkyně je pravděpodobnost uskutečnění výhrůžek nízká. Ústavní soud (ÚS) teď s časovým odstupem vyhověl mužově stížnosti. Dávno už je na svobodě, teoreticky by ale mohl žádat odškodnění za vazbu nebo její část.
Podle předsedy Ústavního soudu Pavla Rychetského je vazba intenzivním zásahem do práv jednotlivce, jehož odděluje od blízkých, a často také stigmatizuje. Je tedy potřeba vždy pečlivě zvažovat její uvalení i prodlužování. Důvody vazby se přitom často s plynutím času snižují, uvedl Rychetský. Justice navíc v kauze dostatečně neodůvodnila, proč se obává uskutečnění mužových výhrůžek.
„Zcela obecné konstatování, že stěžovatel může ve vypjatých situacích reagovat agresivně, o takové hrozbě nevypovídá (zejména za situace, kdy se znalkyně opakovaně vyjádřila, že pobyt stěžovatele na svobodě není nebezpečný, a ani nenavrhovala ochranné léčení),“ stojí v nálezu.
Exmanželka se muže pokusila zabít
Muž se v roce 2012 nacházel v mimořádné osobní situaci. Přežil útok své exmanželky, která se jej pokusila ve spánku zabít nožem. V trestním řízení vystupoval jako poškozený a zaslal výhrůžnou SMS kapitánce, jež případ vyšetřovala. Posléze adresoval tři e-maily psychologovi, který zkoumal jeho stav. Později výhrůžky nijak nepopíral a oběma adresátům se omluvil.
V prosinci 2012 jej však Okresní soud Plzeň-město vzal kvůli výhrůžkám do vazby, a to alespoň do okamžiku, než jeho stav přezkoumají psychiatři. Stížnost proti vazbě zamítl Krajský soud v Plzni, který trval na jeho setrvání ve věznici i později, kdy už jej okresní soud chtěl pustit na svobodu.
Znalkyně z oboru psychiatrie tehdy uváděla, že muž sice ve vypjatých situacích může reagovat agresivně, ale jeho pobyt na svobodě nepovažovala za nebezpečný. Pravděpodobnost uskutečnění výhrůžek byla podle znalkyně nízká. Z vazby se muž dostal v květnu 2013, kdy mu Okresní soud Plzeň-město uložil sedm měsíců vězení s podmíněným odkladem na 18 měsíců.
Muž by mohl žádat o odškodnění ministerstvo spravedlnosti
V ústavní stížnosti uvedl, že byl ve vazbě pět měsíců pro přečin nižší společenské škodlivosti, a to i přes opakovaně vyjádřený názor znalkyně, že jeho pobyt na svobodě není nebezpečný. Za těchto okolností prý nelze považovat zásah do jeho osobní svobody za přiměřený, což potvrdil také ÚS. Vyhlášení nálezu se nikdo z aktérů kauzy nezúčastnil.
Nyní záleží na muži samotném, zda se obrátí na ministerstvo spravedlnosti se žádostí o odškodnění. Stížnostmi na vazbu v případě, že byl pisatel už na svobodě, se ÚS v minulosti nezabýval. Na základě judikatury Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku ale svůj přístup změnil, což je důležité zejména kvůli možnosti lidí, kteří byli nezákonně ve vazbě, žádat následně odškodnění.
