Břeclav - Břeclavský soud dnes vynesl verdikt nad skupinou čtyř převaděčů, kteří pomohli minimálně třem desítkám nelegálních běženců dostat se na Západ. Gang se podařilo zadržet Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) letos v únoru nedaleko státních hranic na Břeclavsku. Hlava skupiny, Ashfag Muhammad, zůstane za mřížemi tři a půl roku. Původně převaděčům hrozil i desetiletý trest, státní zástupce se proto na místě odvolal. Případem se tak bude zabývat ještě brněnský krajský soud.
Trasa nelegálních migrantů vedla přes Srbsko, Rumunsko a Maďarsko do západní Evropy. „Nikdy jsem nezaložil organizovanou zločineckou skupinu, žádná taková struktura není,“ popřel dnes existenci gangu jeho údajný boss Ashfag Muhammad, který už byl v minulosti za převaděčskou činnost trestán. Předsedkyně senátu Petra Wolfová mu nakonec neuvěřila a poslala jej na tři a půl roku do vězení.
Tři obžalovaní převaděči jsou cizinci, čtvrtý muž z Česka pro skupinu pracoval jako řidič. „Na čerpací stanici mi dali do auta běžence, ale nesměl jsem se na to dívat,“ vypověděl v březnu český řidič Zóltan Kótai. Cílovou zemí pro dvanáct Pákistánců byla Itálie. „Za cestu jsem dostal 16 tisíc korun,“ přiznal Kótai, který dnes od soudu odešel jako jediný s podmínkou.
Odsouzení převaděči
- Ashfaq Muhammad - 3 a půl roku vězení s otrahou
- Mohsin Hassan Minto - 2 roky a 2 měsíce vězení s dozorem
- Laurentiu Ioan Nicolici - 3 roky vězení s dozorem
- Zóltan Kótai - 2 roky vězení s podmínečným odkladem na 3 roky
Gang si účtoval 1 800 euro za převoz jednoho migranta. „Kdybych měl příjem z běženců, tak bych nechodil uklízet a nejezdil bych v rozbitém autě,“ argumentoval v závěrečné řeči Mohsin Hassan Minto.
„Gang byl řízen osobami, které působí na území Evropy, ale původem jsou patrně nejspíše Pákistánci. Tyto osoby působí z Polska a Řecka,“ vysvětlil státní zástupce Jiří Zemek. Podle obžaloby fungovala skupina od února do října roku 2012. Za tu dobu napáchala trestné činy na území jedenácti států.
Systém převádění byl velmi důmyslný - zahrnoval i hlídky, které jely několik kilometrů před vozem s imigranty, aby dávaly informace hlavnímu řidiči. Přestože policisté z ÚOOZ zadrželi skupinu u hranic na Břeclavsku, Česká republika byla jen tranzitní zemí. Běženci směřovali například do Rakouska nebo Polska.
„Trestní řízení je vedeno na Slovensku, v Maďarsku, Polsku, Litvě a máme signály, že podezřelé osoby by se mohly zdržovat také v Řecku, Německu či Španělsku,“ vyjmenoval mezinárodní rozsah případu Zemek.
Nelegálních imigrantů u nás přibývá, meziročně o 15 procent. V roce 2013 se pokusilo nelegálně překročit české hranice 4 153 lidí. Drtivá většina neměla povolení k pobytu. Pět procent imigrantů, celkem 179 lidí, se pokusilo překročit hranici Schengenského prostoru na mezinárodních letištích. Nejčastěji policisté zadrželi imigranty z Ukrajiny, Ruska a Vietnamu.
