Soud ve čtvrtek poslal do vazby podnikatele Jindřicha Špringla, který čelí obvinění v kauze zakázky ministerstva obrany na servis mikrovlnné sítě. Po neveřejném zasedání to novinářům řekl dozorující státní zástupce Adam Borgula. Soud se podle něj ztotožnil s jeho obavou, že by obviněný mohl pokračovat v trestné činnosti a také ovlivňovat svědky.
Soud poslal do vazby podnikatele Špringla stíhaného v kauze armádní zakázky
O návrhu na vazbu rozhodoval Obvodní soud pro Prahu 9. Špringla přivedli tři ozbrojení policisté v kuklách, zasedání zabralo tři hodiny. „Zdejší soud vyhověl návrhu státního zástupce a shledal u obviněného ty navrhované vazební důvody, tedy koluzní a předstižný – to znamená, aby pan obviněný nepůsobil na doposud nevyslechnuté svědky a současně aby neopakoval trestnou činnost,“ sdělil Borgula.
Špringlův advokát Lukáš Duffek doplnil, že si jeho klient ponechal lhůtu pro případné podání stížnosti proti čtvrtečnímu soudnímu rozhodnutí. Vinu odmítá.
Policie stíhá šest lidí a tři firmy, přičemž nikdo není z armády ani z ministerstva obrany. Případ se týká údajných pletich při tendru ze strany podnikatelů. Vazbu Borgula navrhl pouze pro Špringla. Ten je stíhaný i v kauze Dozimetr, jež zahrnuje ovlivňování tendrů v pražském dopravním podniku (DPP).
Veřejné zakázky
Vyšetřovatelé se podle informací médií zaměřili na zakázku, kterou Špringl získal v roce 2018. Dalšími obviněnými jsou podle novinářů Špringlova firma Analogia, společnosti Tesla a TTC Telekomunikace, manažeři z Tesly Pavel Birner, Michal Nováček a František Hála, dále Josef Šelepa za TTC Telekomunikaci a advokát Ján Pajer.
Všichni obvinění čelí stíhání kvůli jedinému trestnému činu – pletichám při zadání veřejné zakázky. Forma jeho spáchání je ale u jednotlivých obviněných různá. Z použité právní kvalifikace vyplývá, že podle vyšetřovatelů buď poskytli, nabídli či slíbili někomu prospěch za to, že se zdrží účasti v zadávacím řízení, nebo takový prospěch žádali či přijali.
Z kvalifikace zároveň plyne to, že žádný ze stíhaných není úřední osobou. U prospěchu velkého rozsahu hrozí pachatelům tři až deset let vězení. Aktuální znění trestního zákoníku definuje „velký rozsah“ jako nejméně desetimilionovou částku.
Případ podle médií souvisí s Agenturou komunikačních a informačních systémů a s pozáručním servisem mikrovlnných sítí, který v minulosti poskytovala firma Tesla. V tendru z roku 2021 ale neuspěla, zvítězila firma Jimi CZ, jež pak ale od zakázky odstoupila. Špringl se podle vyšetřovatelů s Teslou dohodl, že se jeho Analogia nebude o servis ucházet, a to výměnou za podíl ze zakázky.
Zároveň se tajně podle vyšetřovatelů domluvil se zástupci Jimi, aby do tendru podali vlastní nabídku. Když Jimi zakázku vyhrála, nabídl údajně Špringl Tesle, že zajistí odstoupení Jimi výměnou za subdodávku pro Analogii.
Podle dřívějších informací Deníku N čelí Špringlova Analogia od letošního června stíhání i v další vedlejší větvi Dozimetru. Server Lidovky.cz zase uvedl, že Špringlovi se ještě půl roku po policejní razii v kauze Dozimetr podařilo vyhrát zakázku za 45 milionů korun na rekonstrukci LAN sítě a bezpečnostního kamerového systému ve vozovnách Pankrác a Kobylisy a v garážích Řepy. Krátce poté dopravní podnik s jeho firmou podepsal ještě další půlmilionový kontrakt na instalaci držáků v metru.
Základem kauzy Dozimetr je stíhání skupiny kolem podnikatele Michala Redla, o níž policisté tvrdí, že systematicky obsadila klíčové pozice v DPP tak, aby dosazení spřátelení manažeři mohli ovlivňovat výběrová řízení. Cílem Redlovy skupiny bylo podle kriminalistů získání úplatků od firem, které zvítězily v tendrech. Vedle DPP se případ dotýká také Všeobecné zdravotní pojišťovny či zakázek Krajské správy a údržby silnic Středočeského kraje.