Soud opět osvobodil mladíky obžalované z rasistického napadení muže v tramvaji

Obvodní soud pro Prahu 10 opět osvobodil trojici fanoušků fotbalové Sigmy Olomouc, kteří čelí obžalobě z napadení muže tmavé pleti v pražské tramvaji. Podle soudkyně Ivany Hynkové se stále nepodařilo prokázat, že skutek spáchali právě Štěpán Černín, Tomáš Satora a Josef Richard Uhlík. Rozsudek není pravomocný, státní zástupkyně se proti němu na místě odvolala. Mladíci vinu z ublížení na zdraví, hanobení rasy a výtržnictví odmítají.

Obvodní soud se případem zabýval již potřetí. Jeho dva předchozí osvobozující verdikty zrušil odvolací senát pražského městského soudu. Soudkyně uvedla, že je stále přesvědčená, že se útok skutečně odehrál, nelze však určit, kdo ho vedl.

„Není možné jen proto, že soud hluboce nesouhlasí s chováním fanoušků v tramvaji, rozhodovat paušálně,“ uvedla soudkyně. Pondělní líčení podle ní nepřineslo nic nového.

Incident se stal na podzim 2017

Programátor původem z Afriky, který žije v Praze přes deset let, utrpěl zranění 4. listopadu 2017. Jel tehdy tramvají, do níž přistoupila velká skupina olomouckých fanoušků mířících na zápas s pražskými Bohemians.

Podle obžaloby čelil nejprve rasistickým urážkám, kterých si nevšímal. Když na něj ale někdo z davu vymačkal citron, snažil se chránit a část fanoušků ho napadla pěstmi a kopy. Muž skončil na chirurgii se zhmožděnou hlavou a nosem, z incidentu si odnesl také posttraumatickou stresovou poruchu. Trojici mladíků hrozí až osmileté vězení.

„Upřímně řečeno mě rozhodnutí moc nepřekvapilo,“ řekla po skončení jednání státní zástupkyně Markéta Mizerová. Trestní senát soudkyně Hynkové podle ní obžalované odsoudit nechce. „Jsem přesvědčená, že to udělali a že na to máme dostatek důkazů,“ dodala. Mizerová navrhovala uložit trojici nepodmíněné tresty vězení.

Černína a Uhlíka požadovala poslat za mříže na dva a půl roku, Satora by měl podle ní zůstat ve vězení čtyři roky. Mladý muž se již výtržnictví a pokusu o ublížení na zdraví dopustil dříve.

Podle své zmocněnkyně napadený muž útočníky třikrát poznal

Zmocněnkyně poškozeného Petra Vytejčková označila verdikt za skandální. Obvodní soud podle ní naprosto nerespektuje rozhodnutí odvolacího senátu. Jednání se tak táhnou již třetím rokem. Soud je pro poškozeného podle Vytejčkové náročný, cítí ale podporu státního zastupitelství a veřejnosti. Podle zmocněnkyně muž své útočníky třikrát s chladnou hlavou poznal.

Advokáti obžalovaných mladíků ale tvrdí, že je napadený programátor nebyl schopen identifikovat. Například o Černínovi podle právníka prohlásil, že „pravděpodobnost, že ho napadl právě on, není příliš vysoká“. „Pokud si není jistý poškozený, nemůžete si být jisti ani vy,“ prohlásil směrem k trestnímu senátu.

Právníci zpochybnili i vyjádření státní zástupkyně a zmocněnkyně, že jsou jejich klienti pravicoví extremisté. Podle nich patří k tvrdému jádru fotbalových fanoušků. Není podle nich také zcela prokázáno, že byl útok rasisticky motivován. Naopak státní zástupkyně navrhla kvůli rasistickým pokřikům rozšířit obžalobu o trestný čin projev sympatií k hnutí směřujícímu k potlačení práv a svobod člověka.

Napadený muž chce po obžalovaných 300 tisíc korun za nemajetkovou újmu. Původně žádal dalších 304 tisíc korun jako náhradu ušlé mzdy, tento požadavek však nakonec stáhl – bál se toho, že by v souvislosti s údaji o platu obžalovaní zjistili jeho totožnost. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 5 hhodinami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 12 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Sněmovna vyzvala Pavla ke jmenování ministrů. Postoj Hradu nezměnila

Sněmovna vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby jmenoval ministry podle návrhů premiéra. Výzva se týká čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka, kterého Pavel kvůli jeho postojům a výrokům odmítl jmenovat ministrem životního prostředí. Hrad vzal usnesení na vědomí, sněmovna má ke stanovisku právo, nemůže ale prý prezidentovi ukládat povinnosti. Názor prezidenta dokument nezměnil, poznamenal Hrad.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026
Načítání...