Bratislava/Praha – Ministr financí Andrej Babiš (ANO) byl ve svazcích komunistické Státní bezpečnosti veden jako agent neoprávněně. Okresní soud v Bratislavě mu dal za pravdu ve sporu se slovenským Ústavem paměti národa. Pro opačný verdikt nebylo nalezeno dostatek důkazů. Žalobu na instituci, která na Slovensku spravuje archivní dokumenty Státní bezpečnosti, podal Babiš v roce 2012, tedy rok před předčasnými parlamentními volbami, v nichž skončilo jeho hnutí ANO na druhém místě. Samotný proces ale začal až loni v červnu. Ústav paměti národa už avizoval, že se proti verdiktu odvolá.
Soud očistil Babiše. Možná by se někteří lidé měli omluvit, řekl ministr
„Soud neměl za prokázané, že navrhovatel vědomě spolupracoval se Státní bezpečností a že byl jejím agentem,“ řekla soudkyně v odůvodnění verdiktu. Dodala, že samotná evidence Babiše v archivních svazcích StB neprokazuje jeho vědomou spolupráci s komunistickou tajnou policií. Zdůraznila rovněž, že neexistuje písemný závazek Babiše spolupracovat s StB.
„Dva roky mě tady uráží plno lidí. Já jsem věděl, že vyhraju, protože mám jednoduše čisté svědomí a nikdy jsem nic špatného neudělal,“ reagoval Babiš na verdikt a narážel například na místopředsedu TOP 09 Miroslava Kalouska, podle kterého se sice nenašly důkazy, Babiše však má stále za „estébáka“. „Možná by bylo načase, aby se mi někteří lidé omluvili,“ řekl ve vysílání ČT ministr Babiš.
Šéf ÚPN Ondrej Krajňák avizoval, že ústav se proti verdiktu odvolá. „Jsme tímto rozhodnutím soudu zaskočeni. Tento den pokládám za smutný den ve slovenské justici. Měli bychom (…) do budoucna nedovolit, aby nám historii přepisovali estébáci,“ uvedl Krajňák. Tvrdil, že archivní materiál týkající se „agenta Babiše byl hodnověrný, pravý a agent skutečně spolupracoval“.
Ústavu paměti národa se nelíbí, že soudkyně rozsudek částečně opřela o svědectví bývalých příslušníků StB, jejichž výpovědi vyzněly ve prospěch českého vicepremiéra. Za klíčovou se obecně považuje výpověď někdejšího důstojníka Júliuse Šumana, který popřel informace z archivních svazků, že v osmdesátých letech získal Babiše (vedeného pod krycím jménem Bureš) ke spolupráci (čtěte zde). Další bývalý důstojník StB Andrej Kuľha, který měl příslušný svazek na starosti, vypověděl, že dokumenty ukazují pouze na nevědomou spolupráci. Podle badatelů jsou ale tito muži jako svědci naprosto nedůvěryhodní.
Slovenský Ústav paměti národa (obdoba tuzemského Ústavu pro studium totalitních režimů) v průběhu líčení naopak předložil vícero archivních svazků, v nichž je jméno agenta Bureše zmiňováno. Badatelé přitom označili za málo pravděpodobnou možnost, že by evidence spolupracovníků StB byly vykonstruované, jelikož údaje o téže osobě obsahovalo nezávisle na sobě několik svazků (více zde).
Co se týče odvolání, statistiky ústavu příliš nadějí nedávají. Většinu podobných soudních sporů totiž v minulosti prohrál. Pokud krajský soud potvrdí rozhodnutí nižší instance i v tomto případě, Ústav paměti národa bude muset zveřejnit rozsudek na svém webu a doplnit tak Babišův záznam. Jméno Andreje Babiše ze seznamu agentů StB ale nezmizí.
Státní bezpečnost vznikla už za první republiky. Po druhé světové válce se stala nástrojem KSČ v boji s politickými oponenty a po únoru 1948 jedním z pilířů totalitní moci. Ještě v polovině osmdesátých let registrovala 12 500 zaměstnanců a 75 000 tajných spolupracovníků. Zanikla v únoru 1990.
Za navržení Babiše do vlády málem zaplatil premiér pokutu
Diskuse o údajné spolupráci Andreje Babiše se Státní bezpečností se rozvířila koncem loňského roku, kdy se o šéfovi hnutí ANO začalo mluvit jako o kandidátovi na ministra financí. Babiš totiž nemá čisté lustrační osvědčení, které u všech členů předchozích vlád vyžadovala prezidentská kancelář (byť zákon tuto podmínku výslovně neuvádí a ani právníci se na interpretaci lustračního zákona neshodnou). Prezident Miloš Zeman ke jmenování Babiše do čela resortu financí nakonec svolil, podmínil ho ale schválením novely služebního zákona v prvním čtení. Ta by měla vnést jasno do požadavků na výkon státních funkcí.
Lustrační osvědčení vydává ministerstvo vnitra pro účely výkonu zákonem stanovených funkcí obsazovaných volbou, jmenováním nebo ustanovováním. Osvědčuje, zda lustrovaná osoba byla, či nebyla v období od 25. února 1948 do 17. listopadu 1989:
- příslušníkem Sboru národní bezpečnosti zařazeným ve složce Státní bezpečnosti
- evidována v materiálech StB jako spolupracovník ve smyslu ustanovení § 2 odst. 1 písm. b) zákona
Přijetím lustračního zákona v roce 1991 chtěli zákonodárci ochránit nově utvářené instituce před vlivem někdejší komunistické StB a lidí s ní spjatých. Původně měl platit jen pět let, jeho účinnost však byla prodloužena nejprve v říjnu 1995 o čtyři roky a koncem roku 2000 bylo omezení platnosti zrušeno úplně. Lustrace tedy v Česku existují dodnes. Na Slovensku přestal lustrační zákon platit v roce 1996.
Kvůli navržení Andreje Babiše členem vlády bez lustračního osvědčení dokonce dostal premiér Bohuslav Sobotka počátkem června v přestupkovém řízení pokutu 10 000 korun. Proti rozhodnutí se odvolal (celá zpráva). Pražský magistrát poté přestupkové řízení zastavil a pokutu, kterou udělil úřad první městské části, zrušil (čtěte víc).
PROFIL: Andrej Babiš (59)
Narodil se 2. září 1954 v Bratislavě; má české občanství. Vystudoval bratislavskou Vysokou školu ekonomickou, poté nastoupil jako referent do Chemapolu Bratislava (později Petrimex). Mezi roky 1985 až 1990 byl obchodním zástupcem v Maroku. V roce 1991 se do Československa vrátil a znovu působil v Petrimexu, podílel se na založení jeho české pobočky později přejmenované na Agrofert. Firmu postupně celou ovládl.
V současnosti patří holding Agrofert k největším firmám v Česku. Působí zejména v chemickém průmyslu, zemědělství a potravinářství. Podniká ale i v oblasti médií, kde mu patří mimo jiné Mladá fronta DNES, Lidové noviny či Rádio Impuls. Podle amerického časopisu Forbes disponuje Babiš jměním ve výši 2,4 miliardy dolarů (přibližně 48,6 miliardy korun), a je tak druhým nejbohatším Čechem po Petru Kellnerovi.
Před listopadem 1989 byl Babiš členem komunistické strany. Je veden i v tzv. Cibulkových seznamech jako spolupracovník Státní bezpečnosti. Sám však tvrdí, že s StB nikdy nespolupracoval.
Na podzim 2011 začal Babiš veřejně kritizovat korupční prostředí v ČR a posléze představil sdružení ANO 2011, jehož je předsedou. V předčasných parlamentních volbách loni v říjnu podpořilo ANO 18,65 procenta voličů; hnutí tak skončilo druhé, s malou ztrátou na vítězné sociální demokraty. Po volbách se Babiš stal poslancem a později také ministrem financí a vicepremiérem pro ekonomiku v Sobotkově vládě.
Bývá kritizován za to, že ve svých rukou koncentruje značnou politickou, ekonomickou i mediální moc. Na hrozící střet zájmů poukázala třeba členka výboru pro rozpočtovou kontrolu Evropského parlamentu Ingeborg Grässleová. Babiše vyzvala, aby se jako ministr financí vzdal svých firem (podrobnosti zde). K ukončení podnikání poté předsedu ANO vyzval i premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Babiš to ale odmítl.