Důstojník, který měl pro StB naverbovat Babiše, jej prý nezná

Bratislava – Bývalý příslušník komunistické tajné policie (StB) Július Šuman popřel informace z archivních dokumentů, že v 80. letech naverboval současného ministra financí Andreje Babiše ke spolupráci s StB jako agenta. Proces se týká Babišovy žaloby proti slovenskému Ústavu paměti národa (ÚPN) v souvislosti s archivními svazky, ve kterých je Babiš veden jako agent StB. Někdejší pracovník StB František Hakáč, který měl být údajně Babišovým styčným důstojníkem, zas popřel, že ho zná. Odvolává se na výpadek paměti v důsledku prodělané mozkové příhody. ÚPN naproti tomu předložil další, v pořadí již šestý spis, kde figuruje jméno agenta Bureše, pod kterým byl Babiš veden.

Šuman měl v roce 1982 podepsat s Babišem vázací akt, tedy klíčový dokument pro spolupráci s StB v roli agenta. Dokument se ale nedochoval, neexistuje tedy žádný materiální důkaz o tom, že se Babiš vědomě upsal tajné policii. „Zpráva o získání agenta Bureše není pravdivá. Naverbování se u Obuvníka (někdejší bratislavská restaurace) neuskutečnilo,“ prohlásil Šuman. Zprávu o údajném získání spolupráce Babiše s StB mu předložil jeho nadřízený, který mu prý spis týkající se Babiše předtím odebral. „Tuto zprávu jsem odmítl podepsat, ale na přímý příkaz náčelníka odboru jsem tak učinil,“ řekl Šuman.

Podle Šumanových slov se postup v celé věci dost vymykal běžným postupům. „Na tyto okolnosti si vzpomínám proto, že se vymykaly z běžného rámce (práce),“ tvrdil. Babiš v reakci na dnešní vývoj u soudu zopakoval, že spolupráci s StB nepodepsal a spis tajná policie vedla bez jeho vědomí. Šuman také uvedl, že v roce 1980 založil spis na Babiše coby důvěrníka StB, a to na základě výpovědí několika osob, nikoliv ovšem samotného Babiše. „Založil jsem ho k tomu, abych tento spis mohl v budoucnu využít,“ prohlásil. Dodal, že v roce 1983 složku ohledně agenta Bureše ovšem odevzdal svému nadřízenému.

Styčný důstojník nic neví

„Neznám jej (Babiše) osobně. Vzhledem k tomu, že jsem měl dvě mozkové příhody, mnoho věcí jsem zapomněl. Na zmiňované období si nevzpomínám,“ řekl Hákač soudu. Bývalý důstojník komunistické tajné policie si prý vůbec nevzpomíná ani na dobu, kdy u StB pracoval. Prodělal prý dvě mozkové příhody a v jejich důsledku prakticky ztratil paměť. Nepotvrdil ani pravost svého podpisu na dokumentech StB, které mu předložil právní zástupce slovenského Ústavu paměti národa (ÚPN), který čelí Babišově žalobě. Popřel, že by během svého působení v StB vytvářel fiktivní dokumenty. Na většinu dotazů soudkyně i právního zástupce ÚPN ohledně své činnosti v rámci StB Hákač odpověděl, že si „nepamatuje“. Odmítl ale na závěr u soudu grafologický rozbor, který by do celé věci vnesl jasno.

Babiš vědomou spolupráci s StB dlouhodobě popírá. Tvrdí, že za komunistického režimu coby pracovník československého podniku zahraničního obchodu Petrimex přišel do kontaktu s příslušníky StB, kteří se údajně zajímali o aktivity podniku. Šéf hnutí ANO a majitel Agrofertu ovšem popřel, že byl agentem komunistické tajné policie. Kvůli archivním svazkům podal žalobu na slovenský Ústav paměti národa (ÚPN), který svazky StB spravuje.

Šéf ÚPN Krajňák: Bývalí představitelé státní perzekuce dnes vystupují jako hodnověrní svědci

Ústav paměti národa předložil soudu další spis, v němž figuruje agent Bureš. Podle tohoto spisu měl tajné policii předat informace o možných úplatcích v tehdejší společnosti Petrimex, která se soustředila na zahraniční obchod a kde Andrej Babiš pracoval. Už koncem ledna předložil ÚPN soudu dva spisy, podle nichž agent Bureš informoval StB o svých spolupracovnících z Petrimexu. Krycí jméno Bureš je zmiňováno i v dalších nejméně třech svazcích StB. ÚPN už dříve za málo pravděpodobnou označil možnost, že by evidence spolupracovníků StB byly vykonstruované, když údaje o některé osobě nezávisle na sobě existovaly v několika svazcích

Šéf ÚPN Ondrej Krajňák v rozhovoru pro ČT netajil určitou míru zklamání z dění u soudu. Ústav podle něj nemá za úkol nikoho odsuzovat ani obviňovat. „Naší úlohou je ale dokázat, že svazky, které Ústav paměti národa eviduje, jsou důvěryhodné,“ uvedl. Posteskl si, že příslušníci StB, kteří stáli na straně mocenské perzekuce, dnes vystupují u soudních procesů jako hodnověrní svědci. Snaží se podle něj prostřednictvím soudního slyšení pouze očišťovat své jméno, což představuje nebezpečný precedens.

Vydáno pod