Krajský soud v Praze už sepsal rozsudek v kauze Davida Ratha, který nepravomocně dostal trest 8,5 roku vězení. V písemné verzi rozsudku soud konstatuje, že se musí řídit závěrem Nejvyššího soudu, podle kterého byly policejní odposlechy v případu platné. Kvůli odposlechům přitom zrušil původní verdikt osmi a půl roku vězení vrchní soud. Podle něj byly získané nezákonně. V příštím roce se případ – po Rathově odvolání – k vrchnímu soudu vrátí.
Soud o Rathových odposleších: Zásadní je, že je připustil Nejvyšší soud
Bývalý ministr zdravotnictví a později hejtman Středočeského kraje je podezřelý z podílu na korupci ve veřejných zakázkách. Zatím nepravomocný rozsudek krajského soudu zní: 8,5 roku vězení. Je to totožný verdikt jako v roce 2015, kdy stanul David Rath před krajským soudem poprvé.
Soudce Robert Pacovský zopakoval, že Rath „skutečně převzal finanční hotovost ve výši 16 011 186 korun jako svůj podíl z úplatků“, ale spor se tentokrát vedl především o něco jiného – odposlechy, o které se opírala obžaloba. Podle předchozího rozhodnutí Vrchního soudu v Praze byly získány nezákonně, a tedy jsou v soudním řízení nepoužitelné. Nejvyšší soud naopak konstatoval, že vrchní soud při kritice odůvodnění vytrhával některé pasáže z kontextu a označil první příkaz k odposlechu z roku 2011 za zákonný a dostatečně odůvodněný.
Na to také odkázal Robert Pacovský v písemném vyhotovení rozsudku. Podle něj se krajský soud musí řídit rozhodnutím Nejvyššího soudu, které je pro něj závazné. „Má svůj význam pro všechna další rozhodnutí , která budou po jeho vydání vynesena,“ stojí v písemném odůvodnění.
Obhajoba ale tvrdí opak. Verdikt Nejvyššího soudu je podle ní jen akademický. „Domnívám se, že – z mého pohledu, pokud použiju argumentaci, na kterou myslím – budou nepoužitelné,“ řekl o odposleších Rathův advokát Eduard Bruna. Sám Rath je potom přesvědčen, že „jakékoliv rozhodnutí Nejvyššího soudu nesmí mít dopad na tuto kauzu“.
Případ se nyní vrací k vrchnímu soudu. Proti tomu, že by měl jít na 8,5 roku za mříže, se David Rath odvolal, kromě neplatnosti odposlechů argumentuje také tím, že si Středočeský kraj ani oblastní nemocnice nenárokovaly škodu. Podle rozsudku přitom poškodili obžalovaní kraj a jeho nemocnice tím, že kvůli zmanipulovaným řízením nemohly dostat dotace z fondů EU. Krajský úřad však ČT s odkazem na analýzy sdělil, že mu žádná škoda nevznikla.
Pražský vrchní soud, který bude projednávat odvolání, by měl případ projednat počátkem příštího roku.