V Krušných horách stojí solární elektrárna, která vydělává svým majitelům stovky milionů korun, ačkoli neměla podle práva vůbec vzniknout. Stavby si všimla sousedka, která ji pozorovala z okna své chalupy. V případu se objevuje jméno bývalého politika ODS Alexandra Nováka, odsouzeného již dříve za korupci. Na lavici obžalovaných sedí kvůli solární kauze dva jeho spolupracovníci. Natáčel Reportér ČT David Havlík.
Solární elektrárna na Moldavě vydělává stovky milionů, podle žalobců přitom vůbec neměla vzniknout
12 minut
Reportéři ČT: Solární soused
Ivana Ježková ze Spolku přátel zeleného údolí Muldy před několika lety nafotila, jak naproti její chalupě nedaleko obce Moldava roste přímo v srdci evropsky chráněné ptačí rezervace rozlehlá solární elektrárna. Její fotografie později pomáhaly policistům, když začali rozkrývat kauzu zřejmě nepovoleného solárního byznysu.
„Jedná se o jednu z větších fotovoltaických kauz, které naše státní zastupitelství prošetřuje. Jedná se o klasický případ elektrárny, o které se domníváme, že nebyla dostavěna ke konci roku 2010, případně že nebyla dokončena v době vydání revizní zprávy, v době provedení revizní prohlídky. Máme tedy za to, že licenční řízení proběhlo na základě nepravdivě předložených dokladů a že licence na provoz neměla být vydána,“ říká olomoucká státní zástupkyně Petra Lastovecká.
„Obžalováni byli zástupci investora. Byla obžalována paní z městského úřadu, která se zabývala vydáváním kolaudačního rozhodnutí, a byl obžalován revizní technik, který vydával revizní zprávu, na základě které byla následně udělena licence,“ uvedla státní zástupkyně.
Všem obžalovaným hrozí vězení od 5 do 12 let. O kauze solární elektrárny na Moldavě Reportéři ČT vysílali poprvé už před dvěma lety. Podle tehdy i dnes platných předpisů rozsáhlá stavba, která dnes zaměstnává soudy, neměla v horách nikdy vyrůst.
„Do územního plánu se dostala jenom proto, že byla dostavěna. Dostavěna byla jenom proto, že stavebník nerespektoval zákaz činnosti. To všechno podle mne nahrává tomu, že je to černá stavba, která má být odstraněna,“ domnívá se Ivana Ježková ze Spolku přátel zeleného údolí Muldy.
Solární elektrárna na Moldavě přes všechny popsané problémy stojí dál. Boj o její osud se v současnosti vede hned na dvou frontách. U soudu, který může rozhodnout o zabrání až miliardových budoucích výnosů této elektrárny, a také na místně příslušném stavebním úřadě, který v opakovaném řízení může nařídit odstranění elektrárny.
Na kameru s Reportéry ČT nikdo z odpovědných úředníků mluvit nechtěl. Mimo záznam ale potvrdili, že ve hře je i demolice elektrárny.
„Všichni na ten podvod přispíváme“
Do územního plánu byla solární elektrárna sice dodatečně zanesena, ale stále nemá platné stavební povolení. To původní totiž úřady v roce 2016 zrušily jako nezákonné a o novém povolení ani po třech letech ještě nerozhodly. Podle oslovených právníků je nepřijatelné, aby tady léta existovala stavba, která není řádně povolena.
„Stav, kdy zde stojí devět let stavba, která neměla v území vůbec vzniknout a která neměla být úřady povolena, nelze v demokratickém právním státu akceptovat. A tato stavba navíc generuje zisk. Takže je třeba si uvědomit, že vlastně podporujeme soukromé subjekty v jednání, které není v pořádku, protože nedisponují potřebnými povoleními, které měly získat už na počátku,“ komentuje kauzu vedoucí odboru stavebního řádu a životního prostředí Kanceláře veřejného ochránce práv Jana Gregorová.
„Pro to, aby byla stavba povolena, je potřeba získat všechny podklady. Osobně se domnívám, že tyto podklady nebude možné získat. Proto si myslím, že nebude možné stavbu v opakovaném řízení v tuto chvíli povolit a bude třeba nařídit její odstranění,“ doplnila Jana Gregorová.
„Není to záležitost jen našeho občanského sdružení, jenom mne samotné. Mám naproti chalupu a koukám se na to každý den, ale je to problém celé společnosti. My všichni na ten podvod přispíváme. To je špatně,“ říká Ivana Ježková ze Spolku přátel zeleného údolí Muldy.
Elektrárna, která dál vyrábí státem štědře dotovaný solární proud, vynesla svým majitelům už čtvrt miliardy korun. Vyplývá to z obžaloby, kterou se zabývá Krajský soud v Brně.
„Provozovateli elektrárny bylo dosud vyplaceno 268 milionů korun, což je škoda, která vznikla trestnou činností. Za dobu životnosti fotovoltaické elektrárny by byla provozovateli této elektrárny vyplacena až jedna miliarda korun, což je škoda, která by vznikla, pokud by tato trestná činnost nebyla odhalena,“ počítá státní zástupkyně Lastovecká. Budoucí výnosy elektrárny byly až do rozhodnutí soudu státem zmrazeny.
Obžalovaní spolupracovali s Novákem
Jedním z obžalovaných je solární investor Ahmad Raad, český podnikatel libanonského původu a bývalý vlivný regionální politik ODS z éry premiéra Mirka Topolánka, který se doposud skrýval za anonymní kyperskou firmou. K případu se odmítá vyjádřit. Podle jeho advokáta Milana Štětiny jsou vznesená obvinění naprosto nedůvodná.
Ahmad Raad investoval do elektrárny na Moldavě prostřednictvím firmy Talwin, kterou v inkriminované době vlastnil s bývalým politikem ODS Alexandrem Novákem. Během policejního vyšetřování se oba z vedení firmy stáhli. Podle státní zástupkyně se nepodařilo prokázat, že by se Novák na trestné činnosti svých spolupracovníků podílel. Proto sám obviněn nebyl.
Společnost Talwin ale dodnes sídlí v areálu v Pražské ulici v Chomutově, který je centrem většiny podnikatelských aktivit Alexandra Nováka a jeho manželky. „Je tady mnoho stop a silných indicií, že přestože pan Novák v tom solárním byznyse vidět není, tak ho ze zákulisí ovládá nebo přinejmenším ovlivňuje,“ tvrdí bývalý chomutovský novinář Jan Rödling.
Alexandra Nováka se Reportérům ČT zastihnout nepovedlo. Na opakované volání ani SMS zprávy nereagoval. Také jeho žena Eva Nováková odmítla případ pro Českou televizi komentovat.
Dalším obžalovaným je přitom Novákův spolupracovník Vladimír Čermák. „Dlouhodobě pro něj pracuje v jeho firmách, takže bezpochyby je to jeho blízký člověk nebo blízký kolega,“ upozornil Jan Rödling.
Také Čermák ale případné spojení s Novákem odmítá komentovat. „V téhle kauze to jméno neprobíhá, takže se nebudeme vyjadřovat,“ uvedl pouze Čermákův advokát Michael Kis.
Bývalý senátor ODS a exstarosta Chomutova. V roce 1999 město prodalo akcie Severočeské energetiky a Severočeské plynárenské společnosti za 317 milionů korun německé firmě – peníze za zprostředkování ale skončily na rakouském soukromém účtu Novákových. Za přijetí úplatku ve výši 43 milionů byl v roce 2010 odsouzen ke dvěma letům vězení a pokutě 5 milionů korun, po odvolání mu krajský soud trest zpřísnil na čtyři roky. Novák se vězení dlouho vyhýbal; až na jaře roku 2013 ho zadržela policie, která se obávala, že chce politik uprchnout do USA. V půlce trestu Nováka soud podmínečně propustil. Zaručil se za něj spolek Gryphons, který svou činnost dokládal zapůjčením čtyřkolky, pípy a pomocí při organizaci neckyády v obci Želenice. Podle kárného senátu NSS žalobce Kosán, jenž Novákovi pomohl na svobodu, porušil své povinnosti; stejně tak pochybil i chomutovský soud. Novák po propuštění z vězení koupil dva hotely v Chomutově, další nemovitosti pořídila jeho manželka. Už dříve nakoupili také rozsáhlé pozemky na severu Čech a několik domů.
Alexandr Novák
