Jedna z největších antivirových firem se spojí s americkým NortonLifeLock. Český Avast vznikl na konci 20. století. Hrubý provozní zisk společnosti loni vzrostl na 495,5 milionu dolarů, tedy asi 10,75 miliardy korun. V minulosti čelila kritice, že předává údaje o aktivitách konkrétních uživatelů na internetu. Antivirový gigant reagoval uzavřením inkriminované divize. Na firmu jsou navázány také nadace. Tu nejnovější vede rodina generálního ředitele Ondřeje Vlčka.
Software zdarma začal Avast nabízet kvůli tlaku konkurence
Produkty Avastu využívá přes 435 milionů uživatelů po celém světě, z velké části bezplatně. Firma každý měsíc zablokuje miliardu útoků a zaměstnává více než sedmnáct set lidí. Podle objemu tržeb je druhou největší antivirovou firmou na světě. Hned za NortonLifeLock, s níž se nyní spojí.
Společnost Avast založili čeští výzkumníci. Pavel Baudiš, který je nyní jedním z nejbohatších Čechů, po studiu informačních technologií pracoval jako grafik ve vědeckém ústavu. Tam se v roce 1988 setkal s počítačovým virem Vienna. V témže roce vytvořil první bezpečnostní software a společně se svým kolegou Eduardem Kučerou si založili družstvo Alwil.
Z něj v roce 1991 vznikla společnost Alwil Software, jejíž antivirový program avast! se začal úspěšně prodávat, a to hlavně státním podnikům. Právě podle tohoto produktu se později společnost pojmenovala.
Zabezpečení zdarma
Kolem roku 2000 firmě hrozil kvůli změnám na trhu a příchodu konkurence krach, a tak změnila strategii. Svůj základní ochranný software začala nabízet uživatelům zdarma. Zpoplatňuje pak dodatečné nástroje a aplikace. Novou strategii přitom Avast „okoukal“ od svého tehdejšího rivala – společnosti AVG – kterého nakonec v roce 2016 převzal za 1,3 miliardy dolarů (téměř 32 miliard korun).
Avast zakoupil také vývojářskou softwarovou společnost Remotium z kalifornského Silicon Valley. Spolu plánovanými investicemi částka dosáhla více než 50 milionů dolarů (zhruba 1,2 miliardy korun). Vlastní také firmu Piriform, která vyvíjí nástroje pro optimalizaci a čištění počítače, a slovenskou mobilní vývojářskou firmu INLOOPX.
Letos v březnu Avast oznámil, že prodá svou divizi Family Safety Mobile zaměřenou na rodičovskou kontrolu mobilních telefonů americké firmě Smith Micro Software za 66 milionů dolarů (1,46 miliardy korun).
Strategie Avastu je v současnosti zaměřena na ochranný software nejen pro osobní počítače, kde růst již zpomaluje, ale také na mobilní zařízení a bezpečnostní řešení pro zákazníky z řad malých a středních firem. Avast proto rozvíjí i placené produkty, například na správu firemních mobilních účtů, na čištění disků nebo správu hesel.
Prodej osobních dat
Pod Avast dříve patřila také divize Jumpshot. Služby začala nabízet v roce 2015 s cílem „poskytovat marketérům trendové analýzy a statistiky týkající se nákupních zvyklostí, které jsou anonymní“. V lednu 2020 odborné časopisy PCMag a Motherboard upozornily, že informace, které Avast prodává třetím stranám, je možné zpětně spojit s konkrétními osobami.
Avast tehdy reagoval, že marketingovým společnostem nabízel jen anonymní informace a o této možnosti nevěděl. Přesto se firma zákazníkům omluvila a rozhodla se činnost Jumpshotu ukončit s okamžitou platností. V návaznosti na kauzu také přestala dělat veškerou datovou analytiku.
V roce 2019 se společnost stala terčem kybernetické špionáže. Pokus o ni byl odhalen na přelomu září a října. Avast na odvrácení útoku spolupracoval s policií a Bezpečnostní informační službou (BIS).
S akciemi firmy se obchoduje na pražské burze a od května 2018 i ve Velké Británii. Jednalo se o jednu z největších primárních emisí akcií technologické firmy na londýnské burze vůbec. Nabídková cena ohodnotila celý podnik zhruba na 2,4 miliardy liber (71,7 miliardy korun). Firma plánovala primární nabídku už v roce 2012 ve Spojených státech, ale kvůli podmínkám na trhu od plánu ustoupila. Zakladatelé Avastu ve firmě drží zhruba pětatřicetiprocentní podíl.
Nadační činnost
Na společnost jsou napojeny také nadace. Postižené nebo seniory finančně podporuje fond Avast, o který se starají manželky zakladatelů firmy Jarmila Baudišová a Milada Kučerová. Letos v březnu generální ředitel firmy Ondřej Vlček spolu s manželkou Katarínou založili rodinnou nadaci, do které vložili 1,5 miliardy korun. Fond pod názvem Nadace rodiny Vlčkových má pomáhat rodinám zasaženým závažným onemocněním jejich dítěte. „Každý rok se přes osm set českých rodin dozvídá, že jejich dítě se už neuzdraví,“ uvedl už dřívě Vlček.
Vybudovat chtějí také dětský hospic a středisko paliativní péče. V dubnu nadace oznámila, že pro tyto účely koupila chátrající usedlost Cibulka v pražských Košířích. Vzniknout by tam měla také kavárna či vzdělávací a komunitní prostory pro veřejnost. Cenu transakce nezveřejnila. Na rekonstrukci a obnovu Cibulky chce v příštích pěti letech vynaložit až 350 milionů korun.
O osudu nevyužité usedlosti se jedná od 90. let minulého století, několikrát ji obsadili squatteři. Majitel usedlosti Oldřich Vaníček původně oslovil radnici Prahy 5 s nabídkou odkupu, změnil ale názor a začal jednat s jiným zájemcem. Usedlost se bude podle Vlčka renovovat s respektem k historii areálu a svébytnému duchu místa, ve spolupráci s odborníky na památkovou péči i po diskusi s lidmi, kteří jsou s okolím spojeni.
„Jestliže jsem se měl rozhodnout mezi radnicí Prahy 5, která, jak jsem pochopil, ještě neměla jasný záměr, co s Cibulkou podniknout, a nabídkou Nadace rodiny Vlčkových, bylo moje rozhodnutí jasné,“ zdůvodnil dosavadní majitel nemovitosti Vaníček. Dodal, že původně měl v plánu se svým synem v usedlosti vybudovat hospic pro pacienty ve vysokém věku, z toho však sešlo v důsledku synovi smrti. „Tím, že se usedlost Cibulka změní na útočiště pro těžce nemocné děti, navíc zároveň vzdám i poslední poctu svému zemřelému synovi a jeho snaze pomáhat svým bližním,“ doplnil.
