Vláda expremiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) držela konstrukci superhrubé mzdy při životě, myslí si předsedkyně strany TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. Superhrubá mzda měla podle ní skončit už k 1. lednu 2015. Řekla to v pořadu ČT Události, komentáře. Debaty se zúčastnili také místopředseda ČSSD Michal Šmarda a místopředseda rozpočtového výboru Milan Feranec (ANO).
Sobotkova vláda držela superhrubou mzdu při životě. Od roku 2015 měla být zrušena, tvrdí Pekarová Adamová
Události, komentáře: Superhrubá mzda (zdroj: ČT24)
„Vláda, která superhrubou mzdu držela při životě, byla ta Sobotkova. My bychom touto dobou už pět let mohli mít normální danění ve výší devatenácti procent. V současnosti podporujeme její zrušení,“ řekla předsedkyně strany TOP 09.
Uvedla to v debatě, která se věnovala tématu zrušení superhrubé mzdy. Vláda premiéra Andreje Babiše (ANO) ji totiž plánuje odstranit v příštím roce. Ministerstvo financí má v té souvislosti připraveno několik variant snížení daně z příjmů zaměstnanců, a to od patnácti do devatenácti procent.
Premiér Babiš chce přitom prosazovat patnáctiprocentní daň. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) zároveň usiluje o zrušení takzvané solidární přirážky. Tu hodlá nahradit progresivním zdaněním. Vláda chce zvýšit také důchody, penzisté si zřejmě polepší nad zákonnou valorizaci, která teď dělá 840 korun měsíčně.
Jako první s tímto návrhem přišla ČSSD, její poslanci navrhovali částku tři sta až čtyři sta korun. Babiš nejdříve mluvil o šedesáti korunách měsíčně navíc, minulý týden ale prohlásil, že chce důchodcům přidat pětistovku. Místopředseda ČSSD Šmarda se v pořadu za rozhodnutí Schillerové postavil.
Šmarda: Zrušení superhrubé mzdy nesmí poškodit městské a krajské rozpočty
„Věřím, že Schillerová má ten návrh promyšlený a doufám, že k němu přistupuje zodpovědně. Pokud s tím návrhem ale přichází, tak musí mít promyšleno, jakým způsobem reagovat na to, aby ty peníze v rozpočtu nechyběly,“ řekl Šmarda.
Podle něho je přitom nepřijatelné, aby snížení daní v rámci superhrubé mzdy poškodilo rozpočty měst a krajů nebo aby podvázalo fungování veřejných služeb. „Musí být ošetřeno, aby nepřestaly fungovat veřejné služby. Pokud ministerstvo financí ale nebude mít jiné řešení, navrhujeme zřízení sektorové, digitální nebo bankovní daně,“ dodal.
Michal Šmarda
Na sektorovou daň doplatí spotřebitelé a klienti, řekl Feranec
Předseda rozpočtového výboru Milan Feranec (ANO) se Šmardou nesouhlasí. „Sektorovou daň odmítáme. Doplatí na ni zejména spotřebitelé a klienti, jsme skeptičtí k jejímu zavedení. Digitální daň je zase otázka jednotného přístupu EU,“ uvedl v pořadu.
- Změny v superhrubé mzdě jsou pro vládu citlivým tématem i proto, že se dotýkají klíčových příjmů. Vloni stát na dani z příjmů fyzických i právnických osob získal bezmála 430 miliard korun. Inkaso pojistného na sociální zabezpečení bylo ještě o 122 miliard vyšší.
- Patnáctiprocentní daň ze superhrubé mzdy odolává už dlouho. Přečkala hned několik politických reprezentací. Zavedla ji v roce 2008 vláda Mirka Topolánka. Princip je takový, že lidé platí daň z příjmu nejen z hrubé mzdy, ale i ze sociálního a zdravotního pojištění, které za ně odvádí zaměstnavatel.
- V roce 2011 schválil zrušení superhrubé mzdy kabinet Petra Nečase. Odložil ale účinnost až na rok 2015. A pozdější Sobotkova vláda na zrušení nepřistoupila.
- Předloni navrhla zrušení ministryně financí Alena Schillerová. Kvůli nedostatku podpory tehdejší jednobarevné vlády hnutí ANO ale zamýšlený krok stáhla. Znovu to zkusila vloni v lednu. Ani tento návrh neuspěl.