Schůzkou s vicepremiérem Andrejem Babišem (ANO) uzavřel předseda vlády Bohuslav Sobotka (ČSSD) sérii bilančních schůzek s šéfy jednotlivých vládních resortů. Správci státní kasy uložil za úkol zpřesnit pravidla pro čerpání evropských fondů a připravit zákon o kontrole veřejných financí. Znovu také společně jednali o osudu ministra dopravy Dana Ťoka (za ANO) – a znovu se na něm neshodli. Babiš v ČT označil bilanční schůzky za snahu odvést pozornost od prohry ČSSD v krajských volbách.
Kolečko bilančních rozhovorů zahájil Sobotka v polovině listopadu poté, co se kvůli slabému výsledku sociálních demokratů v krajských volbách rozhodl k vládní obměně. Andrej Babiš ovšem označil schůzky za marketingovou kampaň ČSSD a stejně jako lidovci odmítl změny na ministerstvech ovládaných svým hnutím. Koaliční smlouva podmiňuje změny u resortů ANO a KDU-ČSL souhlasem jejich předsedů.
Sobotka tak vyměnil jen ministry zdravotnictví a pro lidská práva, které drží ČSSD. Premiér se přitom opakovaně nechával slyšet, že by uvítal i odchod ministra dopravy Dana Ťoka (za ANO), jemuž vytýkal zejména vleklé řešení tendru na mýtný systém. Ačkoliv se Babiš i samotný Ťok vždy stavěli proti změnám v resortu dopravy, Sobotka svůj postoj zopakoval i na závěrečné bilanční schůzce s lídrem druhé nejsilnější vládní strany.
Babiš: Na ministry z ČSSD mám také svůj názor
„Atmosféru bych hodnotil jako věcnou,“ prohlásil Sobotka po jednání se svým vicepremiérem. „Neshodli jsme se na práci, kterou odvádí ministr dopravy Ťok. Upozornil jsem na rizika a otevřené záležitosti, které se týkají fungování ministerstva dopravy,“ uvedl předseda vlády.
Protože Babiš s výměnou ministra dopravy nesouhlasí, požádal ho premiér, aby na včasné splnění klíčových priorit tohoto resortu osobně dohlédl.
Podle Babiše situaci na ministerstvu dopravy v minulosti ovlivnilo i to, jak často se tam střídali ministři (samotné ANO má ovšem v úřadu už druhého nominanta). Nyní se ale podle něj zdejší práci daří. „Pan ministr zvládá svou práci a má konkrétní výsledky,“ konstatoval Babiš.
„Pan premiér má na pana Ťoka negativní názor. Já mám různé názory na ministry za ČSSD, ale mně nepřísluší je hodnotit,“ dodal místopředseda vlády a zapochyboval i nad smyslem celého setkání. „Nechápu podstatu bilančních jednání, protože dneska je 13. prosince a většinou se bilancuje, když je ucelený rok nebo výročí vlády.“
Bilanční schůzka se primárně věnovala činnosti Babišova resortu. Za hlavní úkol pro ministerstvo financí Sobotka označil zrychlení čerpání evropských fondů a dva legislativní záměry:
- Zákon o rozpočtových pravidlech by měl stanovit pevná pravidla pro poskytování dotací, a pomoci tak čerpat peníze z EU.
- Zákon o řízení a kontrole veřejných financí má dát úředníkům jasnou zodpovědnost za hospodaření s veřejnými financemi. Podle premiéra souvisí s politickou podporou pro rozšíření pravomocí Nejvyššího kontrolního úřadu. (Ty se vláda neúspěšně snažila vztáhnout i na obce.) Sobotka by byl rád, aby ministerstvo novelu připravilo a prosadilo do konce volebního období. Podle Babiše ministerstva zákon předloží do Legislativní rady vlády po ukončení připomínkového řízení.
Opozice: Vláda růst ekonomiky neovlivnila
Na práci ministerstva financí Sobotka ocenil, že úřad prosadil nový loterijní zákon. Má nastolit přísnější pravidla pro regulaci hazardu a přinést více peněz do rozpočtu. Jako další úspěch označil boj proti daňovým únikům a s tím související zavedení kontrolního hlášení, vznik Daňové Kobry a zavedené elektronické evidence tržeb. Podle ministra financí získal rozpočet od začátku koaliční vlády o 321 miliard víc.
Vládu jako celek pak premiér pochválil za hospodářský růst; jak výběr daní, tak růst ekonomiky ale zpochybnila opozice. „Daří se vybírat více daní, ale to je především proto, že jsou lidé aktivní, že díky jejich aktivitě ekonomika roste, a pak je logické, že je více peněz ve státní kase,“ prohlásil předseda ODS Petr Fiala.
„Chápu vládu, že ekonomický růst vydává za svou zásluhu. Faktem ale je, že to není zásluha hospodářské politiky vlády a především vnějšího prostředí – a hodně tomu přispívá intervence ČNB, která podhodnocuje korunu,“ doplnil šéf opoziční TOP 09 Miroslav Kalousek.„Efektivita výběru daní se nezvýšila. Nárůst výběru daní je z vyššího růstu ekonomiky a vyšší spotřeby domácností, ale není to díky vyšší efektivitě.“
Bývalý ministr financí a současný lidovecký poradce Ivan Pilip pak v Devadesátce ČT24 připomínal příliv dotací z Evropské unie, který je ovšem pouze dočasný: „Nezapomínejme, že je rozpočet výrazně zkreslen tím, že máme pozitivní bilanci, co se týče příspěvků z EU,“ což prý ale zhruba za čtyři roky odezní.
Jinak mají podle něho na současném ekonomickém růstu vliv především zahraniční vlivy, ale Sobotkova vláda to prý rozhodně nepokazila, spíše k tomu podle Pilipa mírně přispěla.
Vyhlížení rozvodu
Schůzka Babiše a Sobotky přišla v době vzrůstající rivality obou stran, které jsou nejsilnějšími politickými subjekty v parlamentu i ve vládě a podle všeho budou i hlavními soupeři ve sněmovních volbách, které Česko čekají příští rok na podzim.
Vzájemné pnutí a zaujímání protichůdných pozic se tak jako příprava na horkou fázi kampaně promítá do koaličních poměrů už nyní; známé jsou výhrady ČSSD vůči úlevám, které pro elektronickou evidenci tržeb navrhlo hnutí ANO jen pár dní před spuštěním celého projektu, oba subjekty se rozcházejí i v daňových plánech. Zatímco ČSSD žádá zavedení progresivního zdanění, hnutí ANO nesouhlasí. Andrej Babiš chce naopak úlevy na sociálním pojištění, což pro změnu odmítá Sobotka.
Střet se odehrává i u zákona o střetu zájmů, který reguluje podnikání ministrů a zakazuje jim provozovat média. Novela už prošla oběma komorami parlamentu, předseda hnutí ANO ho nazývá „lex Babiš“ a považuje ho za útok koaličních partnerů na svou osobu.
Podle politického analytika Lukáše Jelínka se sociální demokracie snaží vrátit pravolevé vymezení a udělat z Andreje Babiše a hnutí ANO svého pravicového protivníka. „Což je věc, která sociální demokracii historicky vyhovuje: když bojovala proti čitelné pravicové ODS, dokázala na to snadněji získat body, než proti širokospektrálnímu politickému hnutí,“ uvedl v pořadu Devadesátka ČT24.
Podle analytika Jana Herzmanna hrozí opravdu velký střet dvou silných partnerů o to, kdo bude tím rozhodujícím po příštích volbách. V jistém slova smyslu se tak dá mluvit o velké koalici. A v návaznosti na slova Lukáše Jelínka upozorňoval Herzmann na jedno riziko: „Jestliže se ČSSD posune hodně doleva, tak bude soupeřit o levicově smýšlející voliče s KSČM. Je pravda, že komunisté v podzimních volbách dopadli hodně špatně, ale do příštích voleb můžou zmobilizovat síly,“ konstatoval v Událostech, komentářích.
