Sobotka: Nová vědecká centra nejsou riziko, ale příležitost

Praha - Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) končí inspekční kolečko po jednotlivých ministerstvech. Dnes se sešel s vicepremiérem pro vědu, výzkum a inovace Pavlem Bělobrádkem (KDU-ČSL). Po schůzce Sobotka mimo jiné řekl, že nová vědecká centra by se neměla vnímat jako riziko pro rozpočet, ale jako příležitost pro rozvoj vědy a inovací v Česku.

Sobotka tak reagoval na obavy veřejné sféry, jak se bude nově vybudovaná čtyřicítka špičkových center financovat, až skončí čerpání evropských dotací. Úkolem vlády nyní podle Sobotky není centra zavírat, ale tlak na to, aby byly efektivní. „Nová vědecká infrastruktura není jen rozpočtové riziko, ale je to veliká příležitost z hlediska rozvoje České republiky a záleží jenom na nás, jak dobře to dokážeme využít,“ uvedl Sobotka s tím, že nepochybně rozpočtová rizika existují.

Většina center už buď stojí, nebo se staví. Evropská unie na ně přispěla zhruba čtyřiceti miliardami korun, Česko je v řádu několika miliard spolufinancovalo.

Podle Sobotky je ale potřeba, aby se věda a výzkum v těchto centrech mohly dělat na kvalitativní úrovni a aby došlo k technologickému posunu a pokroku ČR. Zdůraznil, že Česko pro ně musí získat kvalitní vědce nejen české, ale i zahraniční. Aby se snížily náklady na na státní rozpočet a současně se centra propojila s průmyslovou základnou, která je v ČR velmi silná, zdůraznil.

„Vznikla řada nových vědeckých pracovišť, vybudovaly se nové ústavy, vybavily nové laboratoře za prostředky, které jsme získali z fondů EU. Já vím, že se velmi často o fenoménu diskutuje jako o rozpočtové hrozbě a je s tím spojena negativní publicita, kolik stát bude muset doplácet,“ poznamenal premiér. Po vědeckých a výzkumných centrech v současnosti jezdí skupina odborníků, která zjišťuje, zda budou dlouhodobě udržitelná.

  • Sobotka se má dnes sejít ještě ministrem financí Andrejem Babišem (ANO). Ukončí tak sérii bilančních návštěv jednotlivých ministerstev, které zahájil před měsícem. Sobotka uvedl, že to byla byla dobrá příležitost si se členem vlády v klidu promluvit ne pod tlakem vládní agendy a po půl roce od nástupu vlády zhodnotit práci. Vláda by měla podle něj být schopna včas odhadnout blížící se problémy.

I politici si někdy hrají. Podívejte se

Nahrávám video
„Jsme prostě umělci.“ Sobotka a Bělobrádek si hráli s chemií
Zdroj: ČT24

Sobotkovy ministerské inspekce

  • Kultura: Premiér slíbil více peněz na opravy památek i na platy zaměstnanců. Šéfa resortu Daniela Hermana (KDU-ČSL) ocenil především za zavedení investičních pobídek pro filmaře.
  • Doprava: Ministr Antonín Prachař (ANO) dostal od Sobotky pochvalu za správné nastavení strategických priorit s ohledem na program vlády. Probírala se dostavba D11 a odstranění sesuvu na D8.
  • Školství: Ministerstvo školství dostalo za úkol připravit reformu základního i středního školství s ohledem na trh práce. Sobotka také ocenil energii a nasazení, se kterými se ministr Marcel Chládek (ČSSD) úřadu ujal.
  • Průmysl: Šéfa resortu Jana Mládka (ČSSD) Sobotka pochválil za aktivitu při jednání se zahraničními investory. Oba politici se shodli i na podpoře podnikání a dalším rozvoji jaderné energetiky.
  • Lidská práva: Při premiérově setkání s ministrem pro lidská práva a šéfem legislativní rady vlády Jiřím Dienstbierem (ČSSD) se bilancoval hlavně stav služebního zákona či názory na obecné referendum. Kladné body si Dienstbier vysloužil za boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení.
  • Zahraničí: Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD) dostal pochvalu za vytvoření lepšího obrazu ČR a její lepší srozumitelnosti za hranicemi. Podle premiéra se mu podařilo rozhýbat standardní jmenování velvyslanců nebo komunikaci s prezidentem a ministerstvy. 
  • Zemědělství: Premiér ocenil schválení novely zákona o potravinách a dotažení novely o spotřební dani. Šéfa resortu Mariana Jurečku (KDU-ČSL) požádal, aby Státní pozemkový úřad pečlivě přezkoumával všechny žádosti církví o vydání majetku.
  • Zdravotnictví: Ministr Svatopluk Němeček v očích premiéra začal rychle plnit vládní sliby, například navýšení plateb za státní pojištěnce nebo plánované zrušení regulačních poplatků. 
  • Spravedlnost: Na inspekční návštěvě ministryně Heleny Válkové (ANO) dostal premiér příslib, že všechny tři prioritní novely, tedy občanský zákoník, insolvenční zákon a exekuční řád, vláda dostane během tohoto roku. Válková také dostala pochvalu za poctivou přípravu zákonů.
  • Místní rozvoj: S ministryní Věrou Jourovou (ANO) premiér probíral zejména čerpání peněz z evropských fondů. V září a v říjnu by vláda měla začít vyjednávat o schválení nových operačních programů. Největším problémem je podle Sobotky dotahování skluzu v čerpání po minulých vládách. 
  • Sociální věci: Při setkání s ministryní Michaelou Marksovou hovořil premiér o postupu při rušení druhého pilíře důchodové reformy. Ministryni pochválil za valorizaci penzí a za prosazení porodného i na druhé dítě, upozornil také na pokračování smlouvy s firmou provozující systém na vyplácení sociálních dávek.
  • Životní prostředí: Po setkání s ministrem Richardem Brabcem (ANO) označil premiér za nejdůležitější problém čerpání evropských peněz.
  • Obrana: Ministra obrany Martina Stropnického (ANO) pochválil za úspory či prodej nepotřebného majetku; také přislíbil navýšit resortní rozpočet pro příští rok na 43,5 miliardy korun. 
  • Vnitro: Premiér a ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) se shodli, že Česká pošta by měla zůstat v rukou státu. Počet jejích regionálních poboček by se neměl snižovat; pošta by na jejich ztrátový provoz měla dostávat příspěvek od státu. Jeho výše bude ještě předmětem jednání.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoSpráva železnic opravila železniční zastávku, ke které roky nejezdí vlaky

Správa železnic opravila za půl milionu nádraží v Kostelci u Heřmanova Městce včetně perónu pro osobní dopravu. Na trati ale řadu let nejezdí žádné osobní vlaky a podle kraje ani v budoucnu jezdit nebudou. Zastávku nutně nepotřebuje ani starostka Kostelce u Heřmanova Městce Eva Jiráková (nestr). Od centra obce je vzdálená skoro kilometr. „My jednu zastávku máme. Na Písníku je zastávka, a tahle zastávka je trošku stranou,“ sdělila Jiráková. Správa železnic hájí rekonstrukci tím, že projekt vznikl v době, kdy ještě na trati provoz byl.
před 8 hhodinami

Klempíř odvolal šéfku Národní galerie Knastovou

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) ve čtvrtek odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Odborná veřejnost ji kritizovala kvůli stylu komunikace či minimalistickému výstavnímu programu. Podle ministra galerie potřebuje výraznější odborný rozvoj a ambici posunout se mezi přední evropské instituce. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková. Podle Deníku N hodlá ministerstvo v příštích měsících vypsat výběrové řízení na ředitele NGP.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 8 hhodinami

Pavel: Babiš by na summitu asi dokázal lépe vysvětlit, proč Česko neplní závazky

Je zřejmě pravda, že premiér Andrej Babiš (ANO) by dokázal lépe vysvětlit důvody, proč Česko neplní své závazky k NATO, řekl prezident Petr Pavel k české účasti na červencovém summitu Severoatlantické aliance (NATO). Uvedl také, že o tom, že by na summit měl jet Babiš spolu s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé), nikoli on jako prezident, se dozvěděl ve středu z médií. Očekává, že s premiérem bude o věci ještě hovořit.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Podívejte se, kolik kde přibylo aut a jak pomohly obchvaty

Intenzita dopravy na českých dálnicích se za posledních pět let zvýšila o dvanáct procent, denně po nich projede v průměru 34 400 vozidel. Nejvytíženějším úsekem je dálnice D1 mezi Chodovem a Průhonicemi, kde loni projelo za 24 hodin průměrně 106 976 aut, o třetinu více než v roce 2020. Data rovněž ukazují, že nové úseky dálnice D35 nebo obchvaty měst jako Jaroměř či Otrokovice výrazně odvádějí ze sídel tranzitní dopravu. Vyplývá to z předběžných výsledků celostátního sčítání dopravy, o kterých informovalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Marže čerpacích stanic se snižují, říká ministerstvo financí

Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku americko-izraelského útoku na Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před vypuknutím konfliktu a po něm stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...