Premiér Bohuslav Sobotka vyzval před nadcházejícím summitem EU dopisem evropské lídry, aby při řešení migrační krize udělali vše pro zachování schengenského prostoru bez hraničních kontrol. Z dopisu citoval server Politico.
„Evropská unie v současné době čelí jedné z nejtěžších výzev ve své historii. Migrační a uprchlická krize donutila mnohé členské státy, aby dočasně znovu zavedly kontroly na svých vnitřních hranicích. V sázce je schengenský prostor - jeden z hlavních úspěchů evropské integrace,“ upozorňuje český premiér. „Musíme využít příležitosti, abychom během nadcházející Evropské rady zajistili jeho budoucí perspektivu.“
V listě, který dostali vrcholní představitelé osmadvacítky elektronickou poštou, varuje také před vzestupem extremistů: „Politici, kteří se až do nedávné doby pohybovali především v temnějších koutech našich demokracií, těží ze strachu a nejistoty, které pociťuje mnoho našich občanů.“
Evropa proto podle něj musí jednat rychle, aby obnovila důvěru občanů, jinak mohou být ochotnější „naslouchat nacionalistickým či dokonce xenofobním výkřikům falešných proroků“.
Sobotka: Musíme pomoct zemím na balkánské trase
Summit se uskuteční ve čtvrtek a v pátek. Podle mandátu, který pro poslední letošní jednání prezidentů a premiérů osmadvacítky schválila česká vláda, bude Sobotka v Bruselu trvat na posílení ochrany vnějších hranic Unie.
O ochraně hranic ostatně píše i ve svém listě; EU by se podle něj měla zaměřit na plné a efektivní využívání agentury Frontex nebo efektivní revizi schengenského hraničního kodexu, který by měl poskytovat účinný rámec pro řízení pohybů přes vnější hranici Evropské unie.
Český premiér požaduje také urychlení prací na konceptu „inteligentních hranic“ a provádění sjednaného rámce pro spolupráci s Tureckem a africkými zeměmi, jakož i posilování spolupráce a pomoci zemím na západobalkánské migrační trase.
Tuzemská diplomacie tuto pozici drží od vypuknutí migrační krize. Premiér proto po pondělním jednání kabinetu chválil nově oznámený záměr Evropské komise, podle níž by měla ostrahu hranic posílit nová evropská pohraniční a pobřežní stráž o síle až 1500 pohraničníků.
Schwarzenberg: Pohraniční stráž bez jednotné politiky? Pitomý obraz
Řadě evropských i českých politiků vadí, že návrh počítá s nasazením společné stráže i přes nesouhlas dotčené země; nejhlasitější výhrady vznáší Řecko. „Když nebudeme mít společnou bezpečnostní, obrannou a zahraniční politiku, ale zároveň bude moct jedna jednotka zasahovat na území státu, který s tím nesouhlasí, tak to je opravdu poněkud pitomý obraz,“ podotkl někdejší předseda Karel Schwarzenberg.
Prezident Miloš Zeman ovšem takové námitky považuje za nepatřičné a za pravdu mu v tom dává i ministr zahraničí Lubomír Zaorálek. „Obávám se, že když nedokážeme vytvořit takovou vnější hranici, která bude fungovat a moci garantovat všem občanům, že je chráněna, tak vnitřní volný prostor neudržíme,“ prohlásil šéf tuzemské diplomacie.
