Bohuslav Sobotka obhájil svůj post předsedy České strany sociálně demokratické. Na 39. sjezdu strany o jeho vítězství rozhodlo 460 delegátů, proti bylo 201. Získal tak přibližně 67 procent platných hlasů. Ještě v roce 2015 měl přitom Sobotka podporu 606 ze 713 delegátů. Svou pozici prvního místopředsedy strany obhájil i Milan Chovanec.
Sobotka křeslo obhájil. Dostal dvě třetiny hlasů
Sobotka v kandidátském projevu: Babiš chce pro sebe neomezenou moc (zdroj: ČT24)
On-line přenos
ON-LINE: 39. sjezd ČSSD
- 13:10
SOUHRN: Sjezd ČSSD v Brně skončil. Na 700 delegátů zvolilo do čela znovu Bohuslava Sobotku, který získal 67 procent hlasů. Prvním místopředsedou zůstal ministr vnitra Milan Chovanec. Řadovými místopředsedy jsou Lubomír Zaorálek, Michaela Marksová, Jan Hamáček, Petr Dolínek a Jan Birke. Strana také schválila svůj dlouhodobý program.
On-line přenos nyní končí. - 13:03
"Věřím, že z tohoto sjezdu odjíždíme s odhodláním volby vyhrát. Atmosféra našeho jednání byla velmi silně orientována na budoucnost a na úspěch," uzavřel Sobotka a členům popřál před volbami "odvahu, otevřenost a přímou debatu".
- 12:56
"Máme za sebou pozitivní a silný sjezd," zakončil Sobotka 39. sjezd ČSSD s tím, že katastrofické scénáře se nenaplnily. "Sociální demokracie se ukázala jako demokratická, sebevědomá a zodpovědná politická strana," dodal.
„Chtěl bych poděkovat. Je to pro mě velmi silný a důležitý okamžik,“ komentoval výsledek hlasování Sobotka. Předsedou ČSSD byl Sobotka zvolen již počtvrté. Ve svém projevu připomněl, že v novodobé historii se tento post podařilo tolikrát obhájit pouze Miloši Zemanovi.
„Je to opakovaná důvěra, kterou jste mi vyjádřili na čtyřech sjezdech Sociální demokracie, je to demokratický mandát, kterého si velmi vážím,“ řekl a dodal, že reprezentativní shromáždění podle něj vyjádřilo vůli celé strany.
„Podařilo se mi získat hlasy dvou třetin delegátů v situaci, kdy je ČSSD ve vládě. Pokládám to za silný mandát, který mi umožňuje, abych se připravil do boje za Sociální demokracii do volby do Poslanecké sněmovny,“ uvedl Sobotka. „Samozřejmě stojím o to, aby byl zvolen soudržný tým, který bude mít tah na branku.“
Sobotka: Dvě třetiny hlasů pokládám za silnou podporu
Sobotka ve volbě stranického předsedy neměl protikandidáta. Předem uvedl, že přijme jakýkoli výsledek hlasování. Před volbami ale chtěl co největší podporu, ač přiznal, že si je vědom toho, že nezíská 90 procent hlasů. „Silný mandát se v té bitvě bude zatraceně hodit,“ připustil.
Nakonec získal podporu od 460 delegátů, proti bylo 201. Dalších 26 hlasů bylo neplatných a 4 hlasy zůstaly neodevzdané. Sobotka tak získal 67 procent platných hlasů. V roce 2015 měl přitom podporu 85 procent delegátů.
„Když se podíváte na další premiéry, kteří v historii kandidovali na sjezdu ČSSD a obhajovali svůj mandát, tak ty jejich mandáty byly ještě výrazně nižší. Dvě třetiny hlasů pokládám za silnou podporu,“ komentoval Sobotka srovnání s výsledkem minulé volby. „Je to mandát, se kterým se dá velmi dobře pracovat směrem k přípravě voleb.“
Dnes šestačtyřicetiletý politik a absolvent brněnských práv vstoupil do sociální demokracie v roce 1989 a o rok později stál u zrodu Mladých sociálních demokratů. Do Poslanecké sněmovny byl poprvé zvolen na jihomoravské kandidátce v roce 1996 a od té doby dolní komoru neopustil.
Zkušenost s exekutivou začal získávat v roce 2004 jako ministr financí, rok na to se stal i vicepremiérem a druhým mužem ČSSD. Z titulu této funkce stranu vedl po odstoupení Stanislava Grosse (2005–2006) i Jiřího Paroubka (2010–2011). Před šesti lety si ho pak delegáti brněnského sjezdu poprvé zvolili předsedou, když mu dali přednost před Michalem Haškem. Funkci obhájil v březnu 2013 a 2015.
Po říjnových volbách v roce 2013, které vyhrála ČSSD s nevýrazným ziskem, se část stranického vedení pokusila Sobotku odstavit od vyjednávání o vládě a vyzvala ho k rezignaci. Sobotka rezignaci odmítl a celou schůzku označil za vnitrostranický puč.
Následně získal podporu u krajských organizací ČSSD, usnesení předsednictva bylo zrušeno, a Sobotka sestavil koalici s hnutím ANO a KDU-ČSL. Od 17. ledna 2014 byl jmenován předsedou vlády.
Loni v květnu Sobotka překvapivým ohlášením své demise reagoval na nejasnosti kolem podnikání a majetkových poměrů předsedy hnutí ANO a tehdejšího ministra financí a místopředsedy vlády Andreje Babiše. Záměr odejít z čela vlády, která by tím skončila celá, ovšem Sobotka po pár dnech změnil. Zdůvodnil to netradičním přístupem prezidenta Miloše Zemana, který přišel s výkladem, podle kterého by Sobotkovou demisí skončil ve funkci pouze premiér. Premiér poté poslal Zemanovi návrh na odvolání ministra Babiše, kterého 24. května nahradil Ivan Pilný.
Po skončení loňské vládní krize oznámily agentury několikrát výrazný propad ve volebních preferencích ČSSD. Po jednání užšího vedení strany 14. června Sobotka uvedl, že za tento pokles preferencí nese odpovědnost a reagoval na to odchodem z čela strany, jejíž vedení převzal statutární místopředseda Milan Chovanec. Volebním lídrem se stal ministr zahraničí a místopředseda strany Lubomír Zaorálek, Sobotka se rozhodl, že dokončí premiérský mandát a povede kandidátku ČSSD v Jihomoravském kraji.
Po loňských volbách do Sněmovny Sobotku jeho mateřská jihomoravská organizace ČSSD vyzvala ke složení poslaneckého mandátu kvůli špatnému volebnímu výsledku (ve volbách uspěli pouze dva kandidáti ČSSD z Jihomoravského kraje, Sobotka lídrem). Sobotka složit mandát poslance odmítl s tím, že se cítí zavázán preferenčními hlasy voličů a nenechá se „zastrašit ani odradit předem organizovaným nátlakem několika brněnských funkcionářů“.
Únorového sjezdu ČSSD, který zvolil novým předsedou strany Jana Hamáčka, se Sobotka nezúčastnil.
Bohuslav Sobotka
Chovanec pokračuje jako první místopředseda ČSSD
Delegáti na sjezdu také volili statutárního místopředsedu. Post obhájil ministr vnitra Milan Chovanec, který získal 379 hlasů. Pro jeho protikandidáta, poslance Jeronýma Tejce, hlasovalo 280 delegátů. Bohuslav Sobotka tak dostal nejbližšího spolupracovníka, kterého si přál.
Před volbou Chovanec delegáty oslovil s přáním jednoty. Uvedl, že ve straně jsou i ti, „kteří sypou písek do soukolí a pak říkají: Kluci, vždyť nám to nejede“. Jedině týmovou spoluprací přitom podle něj může sociální demokracie něčeho dosáhnout. Stejně jako Sobotka považuje i Chovanec za jednu z priorit před blížícími se volbami boj proti ANO.
Tejc svůj proslov zahájil slovy, že je rebel, ovšem nikoli bez příčiny. „Nejsem spokojen s tím, co se v sociální demokracii děje. A nejsem sám. Za dva roky nás opustilo přes 2000 členů v době, kdy jsme vládní stranou. A já se ptám, jak chceme oslovit a získat nové voliče, když nedokážeme udržet vlastní členy?“ vyslovil svou kritiku. Strana by podle něj měla být pro úspěšné, slušné, poctivé a pracovité lidi.
Sobotka avizoval, že delegátům sdělí i svou představu o obsazení pozic řadových místopředsedů. Usilovat o pokračování nebude Martin Starec, který se v únoru ujal nově zřízené funkce ekonomického ředitele.
Jeroným Tejc při volbě statutárního místopředsedy
Na sjezdu ČSSD probere i svůj dlouhodobý program
Kromě personálních otázek se bude sjezd zabývat také dlouhodobým programem, na jehož přípravě pracoval zhruba rok a půl Zaorálek. Z dokumentu bude vycházet program pro letošní volby.
Sociální demokraté z něj už představili především návrhy v oblasti daní. Bankovní daň a zdanění zaměstnanců i firem podle výše příjmů se setkaly s poměrně negativními reakcemi a i představitelé ČSSD připouštějí, že se mohou upravit některé parametry, například hranice u progresivního zdanění.
V sobotu by na sjezdu před závěrečným projevem předsedy měli vystoupit hosté. Sociální demokraty přijedou podpořit slovenský premiér Robert Fico a rakouský kancléř Christian Kern, dorazit by měl také předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. Zemana ČSSD na jednání nepozvala, stejně jako na poslední sjezd před dvěma lety.
Události: Sobotka byl znovu zvolen předsedou ČSSD (zdroj: ČT24)