Sobotka křeslo obhájil. Dostal dvě třetiny hlasů

Nahrávám video

Bohuslav Sobotka obhájil svůj post předsedy České strany sociálně demokratické. Na 39. sjezdu strany o jeho vítězství rozhodlo 460 delegátů, proti bylo 201. Získal tak přibližně 67 procent platných hlasů. Ještě v roce 2015 měl přitom Sobotka podporu 606 ze 713 delegátů. Svou pozici prvního místopředsedy strany obhájil i Milan Chovanec.

  • 13:10

    SOUHRN: Sjezd ČSSD v Brně skončil. Na 700 delegátů zvolilo do čela znovu Bohuslava Sobotku, který získal 67 procent hlasů. Prvním místopředsedou zůstal ministr vnitra Milan Chovanec. Řadovými místopředsedy jsou Lubomír Zaorálek, Michaela Marksová, Jan Hamáček, Petr Dolínek a Jan Birke. Strana také schválila svůj dlouhodobý program.
    On-line přenos nyní končí.

  • 13:03
    Bohuslav Sobotka

    "Věřím, že z tohoto sjezdu odjíždíme s odhodláním volby vyhrát. Atmosféra našeho jednání byla velmi silně orientována na budoucnost a na úspěch," uzavřel Sobotka a členům popřál před volbami "odvahu, otevřenost a přímou debatu". 

  • 12:56
    Bohuslav Sobotka

    "Máme za sebou pozitivní a silný sjezd," zakončil Sobotka 39. sjezd ČSSD s tím, že katastrofické scénáře se nenaplnily. "Sociální demokracie se ukázala jako demokratická, sebevědomá a zodpovědná politická strana," dodal.

„Chtěl bych poděkovat. Je to pro mě velmi silný a důležitý okamžik,“ komentoval výsledek hlasování Sobotka. Předsedou ČSSD byl Sobotka zvolen již počtvrté. Ve svém projevu připomněl, že v novodobé historii se tento post podařilo tolikrát obhájit pouze Miloši Zemanovi.

„Je to opakovaná důvěra, kterou jste mi vyjádřili na čtyřech sjezdech Sociální demokracie, je to demokratický mandát, kterého si velmi vážím,“ řekl a dodal, že reprezentativní shromáždění podle něj vyjádřilo vůli celé strany. 

„Podařilo se mi získat hlasy dvou třetin delegátů v situaci, kdy je ČSSD ve vládě. Pokládám to za silný mandát, který mi umožňuje, abych se připravil do boje za Sociální demokracii do volby do Poslanecké sněmovny,“ uvedl Sobotka. „Samozřejmě stojím o to, aby byl zvolen soudržný tým, který bude mít tah na branku.“

Sobotka: Dvě třetiny hlasů pokládám za silnou podporu

Sobotka ve volbě stranického předsedy neměl protikandidáta. Předem uvedl, že přijme jakýkoli výsledek hlasování. Před volbami ale chtěl co největší podporu, ač přiznal, že si je vědom toho, že nezíská 90 procent hlasů. „Silný mandát se v té bitvě bude zatraceně hodit,“ připustil.

Nakonec získal podporu od 460 delegátů, proti bylo 201. Dalších 26 hlasů bylo neplatných a 4 hlasy zůstaly neodevzdané. Sobotka tak získal 67 procent platných hlasů. V roce 2015 měl přitom podporu 85 procent delegátů.

„Když se podíváte na další premiéry, kteří v historii kandidovali na sjezdu ČSSD a obhajovali svůj mandát, tak ty jejich mandáty byly ještě výrazně nižší. Dvě třetiny hlasů pokládám za silnou podporu,“ komentoval Sobotka srovnání s výsledkem minulé volby. „Je to mandát, se kterým se dá velmi dobře pracovat směrem k přípravě voleb.“

Dnes šestačtyřicetiletý politik a absolvent brněnských práv vstoupil do sociální demokracie v roce 1989 a o rok později stál u zrodu Mladých sociálních demokratů. Do Poslanecké sněmovny byl poprvé zvolen na jihomoravské kandidátce v roce 1996 a od té doby dolní komoru neopustil.

Zkušenost s exekutivou začal získávat v roce 2004 jako ministr financí, rok na to se stal i vicepremiérem a druhým mužem ČSSD. Z titulu této funkce stranu vedl po odstoupení Stanislava Grosse (2005–2006) i Jiřího Paroubka (2010–2011). Před šesti lety si ho pak delegáti brněnského sjezdu poprvé zvolili předsedou, když mu dali přednost před Michalem Haškem. Funkci obhájil v březnu 2013 a 2015.

Po říjnových volbách v roce 2013, které vyhrála ČSSD s nevýrazným ziskem, se část stranického vedení pokusila Sobotku odstavit od vyjednávání o vládě a vyzvala ho k rezignaci. Sobotka rezignaci odmítl a celou schůzku označil za vnitrostranický puč.

Následně získal podporu u krajských organizací ČSSD, usnesení předsednictva bylo zrušeno, a Sobotka sestavil koalici s hnutím ANO a KDU-ČSL. Od 17. ledna 2014 byl jmenován předsedou vlády.

Loni v květnu Sobotka překvapivým ohlášením své demise reagoval na nejasnosti kolem podnikání a majetkových poměrů předsedy hnutí ANO a tehdejšího ministra financí a místopředsedy vlády Andreje Babiše. Záměr odejít z čela vlády, která by tím skončila celá, ovšem Sobotka po pár dnech změnil. Zdůvodnil to netradičním přístupem prezidenta Miloše Zemana, který přišel s výkladem, podle kterého by Sobotkovou demisí skončil ve funkci pouze premiér. Premiér poté poslal Zemanovi návrh na odvolání ministra Babiše, kterého 24. května nahradil Ivan Pilný.

Po skončení loňské vládní krize oznámily agentury několikrát výrazný propad ve volebních preferencích ČSSD. Po jednání užšího vedení strany 14. června Sobotka uvedl, že za tento pokles preferencí nese odpovědnost a reagoval na to odchodem z čela strany, jejíž vedení převzal statutární místopředseda Milan Chovanec. Volebním lídrem se stal ministr zahraničí a místopředseda strany Lubomír Zaorálek, Sobotka se rozhodl, že dokončí premiérský mandát a povede kandidátku ČSSD v Jihomoravském kraji.

Po loňských volbách do Sněmovny Sobotku jeho mateřská jihomoravská organizace ČSSD vyzvala ke složení poslaneckého mandátu kvůli špatnému volebnímu výsledku (ve volbách uspěli pouze dva kandidáti ČSSD z Jihomoravského kraje, Sobotka lídrem). Sobotka složit mandát poslance odmítl s tím, že se cítí zavázán preferenčními hlasy voličů a nenechá se „zastrašit ani odradit předem organizovaným nátlakem několika brněnských funkcionářů“.

Únorového sjezdu ČSSD, který zvolil novým předsedou strany Jana Hamáčka, se Sobotka nezúčastnil.

Bohuslav Sobotka
Zdroj: Kateřina Šulová/ČTK

Chovanec pokračuje jako první místopředseda ČSSD

Delegáti na sjezdu také volili statutárního místopředsedu. Post obhájil ministr vnitra Milan Chovanec, který získal 379 hlasů. Pro jeho protikandidáta, poslance Jeronýma Tejce, hlasovalo 280 delegátů. Bohuslav Sobotka tak dostal nejbližšího spolupracovníka, kterého si přál.

Před volbou Chovanec delegáty oslovil s přáním jednoty. Uvedl, že ve straně jsou i ti, „kteří sypou písek do soukolí a pak říkají: Kluci, vždyť nám to nejede“. Jedině týmovou spoluprací přitom podle něj může sociální demokracie něčeho dosáhnout. Stejně jako Sobotka považuje i Chovanec za jednu z priorit před blížícími se volbami boj proti ANO.

Tejc svůj proslov zahájil slovy, že je rebel, ovšem nikoli bez příčiny. „Nejsem spokojen s tím, co se v sociální demokracii děje. A nejsem sám. Za dva roky nás opustilo přes 2000 členů v době, kdy jsme vládní stranou. A já se ptám, jak chceme oslovit a získat nové voliče, když nedokážeme udržet vlastní členy?“ vyslovil svou kritiku. Strana by podle něj měla být pro úspěšné, slušné, poctivé a pracovité lidi.

Sobotka avizoval, že delegátům sdělí i svou představu o obsazení pozic řadových místopředsedů. Usilovat o pokračování nebude Martin Starec, který se v únoru ujal nově zřízené funkce ekonomického ředitele.

Jeroným Tejc při volbě statutárního místopředsedy
Zdroj: Václav Šálek/ČTK

Na sjezdu ČSSD probere i svůj dlouhodobý program

Kromě personálních otázek se bude sjezd zabývat také dlouhodobým programem, na jehož přípravě pracoval zhruba rok a půl Zaorálek. Z dokumentu bude vycházet program pro letošní volby.

Sociální demokraté z něj už představili především návrhy v oblasti daní. Bankovní daň a zdanění zaměstnanců i firem podle výše příjmů se setkaly s poměrně negativními reakcemi a i představitelé ČSSD připouštějí, že se mohou upravit některé parametry, například hranice u progresivního zdanění.

V sobotu by na sjezdu před závěrečným projevem předsedy měli vystoupit hosté. Sociální demokraty přijedou podpořit slovenský premiér Robert Fico a rakouský kancléř Christian Kern, dorazit by měl také předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. Zemana ČSSD na jednání nepozvala, stejně jako na poslední sjezd před dvěma lety.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoJaký je život za mřížemi? Věznice otevřely své brány veřejnosti

Věznice po celém Česku poprvé zpřístupnily veřejnosti své prostory za plného provozu. Zájem byl mimořádný. Prohlídky se kromě neděle uskuteční také ve středu 25. listopadu, kapacity už jsou ale vyčerpané. Vězeňská služba uvažuje o tom, že akci za rok zopakuje.
před 4 hhodinami

Protestující zaplnili Letenskou pláň, postavili se „silovému vládnutí“

Spolek Milion chvilek žádá vládu o stažení zákona, který ruší poplatky za veřejnoprávní média. Chce skutečný dialog a jiný styl vládnutí. Na demonstraci na pražské Letné to v neděli uvedl jeho předseda Mikuláš Minář. Vyzval také k odvolání šéfa hnutí SPD Tomia Okamury z čela Poslanecké sněmovny a odebrání ministerstva obrany jeho hnutí. Účastníci akce zaplnili všechny připravené sektory a přihlíželi průběhu i z přilehlého parku. Policisté na demonstraci nezaznamenali výrazné problémy.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoPřed 30 lety se konaly první volby do Senátu. Debaty o jeho potřebnosti trvají

Třicet let uplynulo v neděli od prvních voleb do Senátu. Lidé tehdy zvolili všech 81 zákonodárců. Od té doby se třetina horní parlamentní komory obměňuje každé dva roky a vždy ve spojení s jinými volbami. Ústava sice počítala se Senátem už od vzniku Česka v roce 1993, ale kvůli dlouhým debatám o smysluplnosti a potřebnosti tohoto orgánu se do něj poprvé volilo až v druhé polovině listopadu 1996. Voliči vybírali z 568 kandidátů, třetinu senátorů tehdy volili na šest let, třetinu na čtyři a třetinu na dva roky. Účast byla neočekávaně nízká, v prvním kole přišlo 35 procent voličů a v druhém 31 procent. V prvních volbách do Senátu byla nejúspěšnější ODS, následovaná sociálními demokraty a lidovci. Od té doby se do horní komory volilo už patnáctkrát. Debaty o její smysluplnosti a potřebnosti ale neutichly dodnes.
před 5 hhodinami

Macinka zpochybnil přínos demonstrací pro občany, Fiala ocenil aktivitu občanské společnosti

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) v Nedělní debatě zpochybnil přínos demonstrací spolku Milion chvilek pro demokracii pro občany. Expremiér Petr Fiala (ODS) naopak ocenil aktivitu občanské společnosti a hájil její právo pokojně protestovat. V souvislosti s blížícím se výročím 17. listopadu 1989 se politici věnovali také stavu a fungování české demokracie. Lídr TOP 09 Matěj Ondřej Havel upozornil na nedostatečnou kontinuitu při řízení některých ministerstev, zatímco předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD) připomněl svou snahu prosadit celostátní referendum a odvolatelnost politiků. Debata se dotkla rovněž zapojení Česka do zajištění případného míru na Ukrajině. Politickou část pořadu moderovala Jana Peroutková, diskusi s odborníky Jiří Václavek.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoSektorové daně jsou špatně, míní Skopeček. Murová argumentuje „nadziskem“ rafinerií

Vláda vážně zvažuje zavedení sektorových daní pro banky nebo zbrojařské a energetické firmy. Vynést to má nižší desítky miliard korun, kabinet by je rád využil zejména v roce 2028 ke snížení schodku veřejných financí. Podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) se u mimořádné daně pro rafinerie jedná o „nadzisk, o který se rafinerie nezasloužily vlastní činností“, jde spíše o postavení na trhu. Rozpočet prý počítá s výtěžkem z mimořádné daně ve výši 5,5 miliardy korun. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) namítá, že státní rozpočet může hledat další zdroje, jakým způsobem jej naplnit, aby neměl takové deficity. Sektorové daně jsou dle něj špatně, odkázal na „porušení principů spravedlivého a efektivního zdanění“. Debatou v Událostech, komentářích z ekonomiky provázela Vanda Kofroňová.
před 12 hhodinami

Téměř dvě třetiny lidí si myslí, že je dnes lépe než před rokem 1989, ukázal průzkum

Téměř dvě třetiny občanů se domnívají, že se v současném demokratickém režimu máme lépe než před rokem 1989, vyplývá z průzkumu agentury Kantar CZ pro Českou televizi. Za poslední dva roky se tento podíl zvýšil o čtyři procentní body. Podíl těch, kteří naopak soudí, že se jako společnost máme v současnosti hůře, se mírně snížil na zhruba jednu pětinu. Šest procent respondentů se nevyjádřilo. Průzkum se uskutečnil mezi 12. a 30. říjnem letošního roku. Celkem se ho zúčastnilo 1200 respondentů.
před 12 hhodinami

Sněmovna se pře o novely trestního zákoníku. Opozici vadí roztříštěnost

Ve sněmovně panují spory ohledně novel trestního zákoníku. Koalice předložila do dolní komory vládní i poslanecké návrhy. Chce tak třeba zpřísnit tresty za týrání zvířat. Celkem jich je pět. Opozici vadí, že se změnami nepřichází v ucelené podobě.
před 19 hhodinami

O čem plánujeme informovat v neděli 15. listopadu

Každý den ráno přinášíme přehled nejdůležitějších očekávaných událostí z domova i ze světa.
23. 3. 2024Aktualizovánopřed 20 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.