Sněmovní komise k reorganizaci policie si na své poslední zasedání pozvala hlavní aktéry: policejního prezidenta Tomáše Tuhého, jeho bývalého náměstka Zdeňka Laubeho a také olomouckého vrchního státního zástupce Ivo Ištvana. Všichni tři už před komisí vypovídali, poslanci je však chtěli konfrontovat s výpověďmi svědků, kteří hovořili až po nich. Členové komise ale řešili také své případné výslechy ze strany GIBS: podle názoru sněmovních právníků by je ale museli poslanci nejdřív zbavit mlčenlivosti.
Policiejní prezident Tomáš Tuhý před komisí odmítl, že by se zajímal o živé kauzy: „Byl tam i dotaz, zda se pan policejní prezident ve své funkci zajímal o nějaké živé kauzy, zda se něco vyšetřuje, kdo je vyšetřován. Jinými slovy, zda se pokoušel to ovlivňovat tímto způsobem. Odpověď zněla, že nikdy a nijak,“ uvedl po výslechu předseda komise Pavel Blažek (ODS).
Tuhý zdůraznil, že právní normy i interní předpisy jasně stanovují, kdo a v jakém rozsahu má možnost se se živými případy seznamovat. Vždy se jedná o takzvané kontrolované dotazy. „Vždy jsme schopni dohledat, kdo se o tyto věci zajímá,“ uvedl policejní prezident.
Komise podle Blažka prověřovala různé výroky Tuhého i dalších funkcionářů, mezi nimiž mohl být rozpor. „Pan policejní prezident vše objasnil, myslím si, že rozpory byly odstraněny,“ řekl.
Ve čtvrtek se ale komise nezabývala „brutálním únikem informací“, z něhož Tuhého dříve nařkl někdejší detektiv zaniklého protimafiánského útvaru Jiří Komárek. Je znovu vyšetřován trestními orgány, upřesnil Blažek.
S obviněním, že policejní prezident předává informace z probíhajících policejních kauz, přišel bývalý šéf ostravské pobočky Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Jiří Komárek. Mimo jiné prý z telefonu, který používali Tuhého blízcí, odešla SMS varující před policejní razií. Jiří Komárek podal na Tuhého i trestní oznámení, jež však GIBS odložila. Tomáš Tuhý naopak od začátku odmítá, že by se úniku informací dopustil, a také vyšetřovací komise dala najevo pochyby, že údajná varovná SMS existovala.
Při vyšetřování komise se ale ukázalo, že zpráva z telefonu neodešla a naopak na něj přišla. Šéf olomouckých žalobců Ivo Ištvan to ve čtvrtek označil za trapnou chybu, která prý ale neměla vliv na vyšetřování případu.
Pavel Blažek také připustil, že závěrečná zpráva komise neodpoví na otázku, zda reforma negativně ovlivnila vyšetřování jednotlivých případů. Na to by totiž podle bývalého ministra spravedlnosti potřebovala komise delší čas. Právě před tím ovšem varovali někteří detektivové a žalobci.
Olomoučtí žalobci ukončili vyšetřování Tuhého a Laubeho
Ivo Ištvan kromě jiného novinářům řekl, že už olomoučtí žalobci ukončili prověřování policejního prezidenta Tomáše Tuhého i jeho bývalého náměstka Zdeňka Laubeho, které se týkalo sloučení protimafiánského a protikorupčního útvaru.
Oba podávali státním zástupcům vysvětlení v souvislosti se sloučením policejních útvarů letos 10. června. Žalobci v té době ověřovali, zda skutečným cílem změn v klíčových útvarech není místo zlepšení jejich práce spíš snaha odstranit tehdejšího ředitele protimafiánského útvaru Roberta Šlachtu. Šlachta kvůli změnám odešel, jeho útvar se poté stal součástí Národní centrály proti organizovanému zločinu.
„Protože se neprokázala spojitost s kauzami, kde jsme poznatky získali, tak jsme v šetření dál nepokračovali,“ uvedl Ištvan. Podle něj se však při prověřování olomouckých žalobců objevily další informace. „Tento materiál jsme postoupili věcně a místně příslušnému státnímu zastupitelství k vyhodnocení, jestli v šetření bude dál pokračovat,“ doplnil Ištvan. Podle informací ČTK předali své poznatky kolegům z Prahy.
Právníci: členy komise může zbavit mlčenlivosti jen sněmovna
Kvůli únikům informací ale možná budou vypovídat i členové vyšetřovací komise, kteří jsou ovšem vázáni mlčenlivostí. Proto se ve čtvrtek řešila i otázka takových výslechů. Podle sněmovních právníků by o zproštění mlčenlivosti museli hlasovat poslanci. Novinářům to řekl předseda komise Pavel Blažek. Podle něj by o tom mohla sněmovna rozhodovat v lednu.
GIBS se musí kvůli případným výslechům nejprve obrátit na předsedu sněmovny Jana Hamáčka (ČSSD). O tom, zda členové komise budou moct podat inspektorům vysvětlení, by pak podle sněmovních právníků mělo hlasovat plénum.
Na čtvrteční jednání komise dorazila i pražská vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová. Ta uvedla, že se GIBS na komisi obrátila na základě jejího podnětu. Komise totiž v září přijala usnesení a dala podnět Nejvyššímu státnímu zastupitelství a GIBS, aby se prověřily úniky do médií.
Šlo například o odposlech, který komisi předložili bývalí detektivové ÚOOZ a který měl dokazovat, že policejní vedení chtělo odstranit Roberta Šlachtu. Tento odposlech se po jednání komise dostal na veřejnost. „Přímo Laube si zavolal Milana (Pospíška) a říkal: Dívej se, já, když jsem nastoupil do funkce, tak jsem dostal úkol odrovnat Šlachtu,“ stojí v přepisu ze schůzky K. Kadlece a I. Kyselého
Pokud by ale sněmovna mlčenlivost neprolomila, tak se podle Bradáčové nebude moci GIBS na nic ptát, ani žádat dokumenty, které by mohly policii pomoct při prověřování: „I negativní rozhodnutí je informací, která je zařazena do spisu, a tak se naplní dikce trestního řádu, která chce, abychom obstarali veškeré informace, které mohou být pro trestní řízení významné,“ dodala Bradáčová. Případné výslechy členů komise nepovažuje za neodkladné a přišly by na řadu až po ukončení činnosti komise.
Ve čtvrtek byl před komisí také předseda GIBS Michal Murín. „Je to zejména o tom, abychom se domluvili, z jakého důvodu mají být výslechy členů komise,“ uvedl místopředseda vyšetřovací komise Martin Lank (Úsvit). Lank upřesnil, že je třeba zajistit formální náležitosti výslechu. „Nemám co tajit. Na druhou stranu, nerad bych se dostal do situace, že bych říkal něco, k čemu nejsem oprávněn, protože jsem nebyl zproštěn mlčenlivosti,“ přiblížil.
Sám Michal Murín se k průběhu jednání s poslanci nechtěl vyjadřovat. „Je to pokyn dozorujícího státního zástupce, který je policejní orgán povinen splnit,“ řekl při odchodu. Večer by měla kvůli chystanému výslechu poslanců přijít i státní zástupkyně.
Vyšetřovací komise je sedmičlenná, každá sněmovní strana v ní má jednoho zástupce. Pracovat začala 11. července. První výslechy svědků následovaly v srpnu a některé se protáhly dlouho do noci. Původně měla komise pracovat do října, kdy jí však sněmovna prodloužila mandát až do ledna. Ve čtvrtek se její členové naposledy sešli k výslechu. Poté by měli začít sepisovat závěrečnou zprávu, aby byla v lednu hotová.
