Praha - Sociálním demokratům se nepodařilo ve sněmovně prosadit návrh, který by stanovil bohatým lidem povinnost dokládat původ svého majetku. Poslanci dnes předlohu zamítli hlasy koalice už v prvním čtení. Podle vládních poslanců byl návrh v rozporu s listinou práv a bylo by možné jej obcházet. K odhalení nezákonně nabytého majetku by prý stačilo více využívat platné zákony. Návrh zákona o přiznání k registrovanému majetku navrhují sociální demokraté opakovaně. Sněmovna zamítla i další návrh ČSSD, podle kterého by vysoké školy měly mít možnost odebírat tituly. Koaliční poslanci měli výhrady hlavně k úpravě přezkumného řízení. Záležitost chtějí řešit v celkové novele vysokoškolského zákona. Úřadující předseda ČSSD Bohuslav Sobotka rovněž na středeční tiskové konferenci oznámil, že se sociální demokraté rozhodli vyvolat mimořádnou sněmovní schůzi, na které by poslanci měli probrat mimo jiné zásah Vojenské policie v ČT. Žádost o mimořádnou schůzi musí podepsat nejméně 40 poslanců, sociálních demokratů je 56. Předsedkyně sněmovny Miroslava Němcová (ODS) bude muset schůzi svolat do deseti dnů od doručení žádosti. Sněmovna ale potom nemusí schválit její program.
„Jde o věc, která platí v jiných zemích západně od nás,“ uvedl jeden z předkladatelů návrhu o přiznávání původu majetku Jeroným Tejc (ČSSD). Předlohu sněmovna začala projednávat už v únoru, dnes k ní nebyla žádná debata. Návrh na zamítnutí podali již tehdy Helena Langšádlová (TOP 09) a Zbyněk Stanjura (ODS). Pro bylo 94 poslanců, 64 proti. Sociální demokraty i komunisty výsledek zklamal. Poukazovali mimo jiné na to, že vláda se zavázala bojovat s korupcí.
Lidé by podle návrhu museli dokládat výši příjmů, pokud si pořídí cenné papíry za více než pět milionů korun nebo nemovitosti dražší než 20 milionů korun. Pokud by nebyli schopni prokázat, že si na ně vydělali, zaplatili by na dani z dané částky 76 procent.
Novelu o odebírání titulů sněmovna neposvětila
Rektor vysoké školy by mohl podle novely zahájit řízení o odnětí titulu nejpozději pět let poté, co jej student získal. Rozhodla by pětičlenná komise. Předloha zároveň zužovala okruh lidí, kteří by mohli být rektorem či děkanem. Koaliční poslanci poukazovali na to, že předloha málo upravuje přezkumné řízení. „Nedovedu si představit, že bychom to ve výboru precizovali,“ řekl Walter Bartoš (ODS). Návrh na zamítnutí novely podal spolu s Annou Putnovou (TOP 09 a Starostové), podpořilo jej 98 poslanců, 66 hlasovalo proti. „Shodneme se na tom, že je tady problém. Vláda je tu devět měsíců a žádné řešení nenavrhla,“ postěžoval si Jeroným Tejc (ČSSD).
A koaliční poslanci, tentokrát spolu s KSČM, zamítli i další návrh ČSSD, a sice na zavedení institutu korunního svědka. Kritici se obávali například možného zneužívání. Vláda chystá rovněž vlastní úpravu. Nepůjde o korunního svědka, ale o zpřesnění institutu spolupracujícího obviněného. Podle ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila (ODS) ji vláda hodlá předložit na jaře.
Souhlas s dodatkem k Lisabonu i střídavou péčí
Sněmovna stejně jako horní parlamentní komora dala dnes vládě předběžný souhlas s vyjednáním změny dodatku Lisabonské smlouvy. Jejím cílem je vytvoření stálého krizového mechanismu pro zajištění finanční stability eurozóny (ESM), který by umožnil lépe reagovat na potíže jejích členů, jako byly finanční krize v Řecku či Irsku. Vznik ESM má řešit summit EU v příštím týdnu. Souhlas má zároveň umožnit českým zástupcům na summitu přistoupit na kompromis, který se nebude podstatně odchylovat od původního záměru. Zároveň by ale nesměli souhlasit s přesunem dalších pravomocí ve prospěch unie. Tyto mantinely si stanovila v návrhu rozhodnutí sama vláda.
Sněmovna dnes také podpořila poslanecký návrh, podle kterého by soudy měly častěji ukládat střídavou péči o děti po rozchodu rodičů. Kritici předlohy poukazovali na to, že nařídí soudům, jak mají za splnění podmínek rozhodovat. Děti by zase případně museli střídat školy a kolektivy. Zastánci úpravy argumentovali například příklady z jiných zemí. Novelu sepsanou Pavlem Staňkem (ODS) nyní putuje k posouzením ústavně právnímu výboru a stálé komisi pro rodinu. Soudy by podle novely ukládaly střídavou péči, když jsou oba rodiče k výchově dítěte způsobilí, mají o ni zájem a byla by i v zájmu dítěte. Podle současné právní úpravy soudy za takových podmínek ve prospěch střídavé péče rozhodnout mohou.
