Během tří let by měla armáda utratit 61 miliard korun, prohlásil ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO). Do konce letošního roku chce mít podepsané smlouvy na strategické zakázky: radary, vrtulníky a bojová vozidla pěchoty. O velkých armádních nákupech se přitom hovoří už dlouho, podpis smluv se ale neustále odkládá.
Podle Lubomíra Metnara je reálné podepsat smlouvy na nákup 12 nových víceúčelových vrtulníků a 200 bojových vozidel pěchoty do konce letošního roku. Na smlouvu na radiolokátory z Izraele pak mají přibýt podpisy do poloviny roku.
Několik dalších zakázek navíc už běží, upozornil ministr. Armáda dostane lehká obrněná vozidla pro chemické jednotky a protiletadlové raketové systémy.
Podle náčelníka generálního štábu Aleše Opaty objednala armáda také více než 3000 neprůstřelných vest. „Začali jsme postupně vystrojovat balistickou ochranou brigádu rychlého nasazení a jednotky v operacích,“ přiblížil.
Přišlo i 1500 nových přileb, které mají používat speciální síly, výsadkáři či letečtí návodčí. Zatím procházejí vojskovými zkouškami. „Pokud dopadnou dobře, nákup se bude týkat zhruba 30 tisíc kusů v horizontu tří až čtyř let,“ plánuje Opata.
Pro vojáky je důležitá i náhrada starých vozidel UAZ-469B. Armáda je zavedla již počátkem 70. let, konstrukčně přitom vycházejí z ještě starších „gazíků“ 69. Náčelník generálního štábu upřesnil, že se připravuje soutěž na dodavatele. Vojáci přitom nebudou mít žádné mimořádné požadavky. „Je to prostě auto v kategorii SUV, je pro nás klíčové, abychom po 40 letech vyměnili UAZe, které nevyhovují v ničem,“ podotkl Aleš Opata.
Lubomír Metnar při představování plánů obrany opakovaně použil slovo „ambiciózní“. Ministerstvo obrany má totiž dlouhodobé potíže s rychlostí nákupů. Armáda chce situaci zlepšit vytvořením nového akvizičního pracoviště, jehož nákupčí budou mít možnost pořizovat vybraný materiál, zatímco ministerstvo se bude soustředit hlavně na strategické zakázky.
„Pevně věřím, že po roce 2020 už nebudeme řešit, jestli máme ve skladě maskáče,“ poznamenal náčelník generálního štábu s odkazem na potíže z minulosti.
Pokračují nábory, vzniknou nové jednotky
Kromě nákupů techniky a výzbroje chce armáda pokračovat i v náborech. „Máme velmi ambiciózní cíl, a to je nabrat 2200 nových vojáků,“ vyčíslil ministr Metnar. Vojáci budou potřeba i pro nové jednotky, které začala armáda připravovat. K 1. lednu vzniklo tzv. organizační jádro, které bude připravovat vznik velitelství kybernetických a informačních operací.
S tím jde ruku v ruce i novela zákona o Vojenském zpravodajství, která podle Metnara umožní armádě „efektivně získávat poznatky o kybernetických hrozbách, detekovat, že ke kybernetickým útokům dochází nebo že nám hrozí, určit, odkud útoky přicházejí, a provádět aktivní obranu“.
Aleš Opata odmítl, že by se velitelství kybernetických operací dublovalo s již existujícím Národním úřadem pro kybernetickou bezpečnost. „NÚKIB řeší bezpečnost, armáda řeší obranu. Připravujeme se k vedení bojové činnosti v nově vzniklé kybernetické doméně a informačních operacích,“ srovnal.
