Náčelník generálního štábu: Musíme se připravit na válku budoucí a posílit kybernetickou bezpečnost

Nahrávám video

Jednou z ambicí české armády pod vedením nového náčelníka generálního štábu Aleše Opaty je posílit složky zaměřené na kybernetickou bezpečnost. Podle jeho vyjádření pro ČT se totiž kyberprostor stává stejným bojištěm, jako moře nebo vzduch, a česká armáda by se měla připravovat „na válku budoucí, a ne na válku minulou“. Proto má v horizontu několika měsíců vzniknout nové specializované centrum.

Co je podle vás první a nejdůležitější úkol nového ministra obrany?

„Určitě nejsem v pozici, abych stanovoval úkoly ministrovi obrany. Je to spíš naopak. Každopádně pan ministr se vyjádřil velmi jasně, že chce pokračovat v modernizaci armády, v posilování schopností armády, náborů vojáků a aktivních záloh.“

Odcházející Karla Šlechtová čelila kritice veřejnosti a někdy až posměchu za své některé veřejné projevy. Jaká ale byla jako šéfka obrany?

„Jako vojákům, protože jsme striktně apolitická armáda, nám nepřísluší v žádném případě kontrolovat ministry a jejich vyjádření. Spolupráce armády a paní ministryně byla na dobré úrovni.“ 

V následujících sedmi letech bude česká armáda modernizovat své vojsko za sto miliard korun. Pro Mladou frontu jste řekl: „Abychom uspěli na soudobém válčišti, musíme umět reagovat rychle, klidně i v řádech dnů.“ Jak rychle je česká armáda schopná reagovat teď? To není v řádech dnů?

„Armáda České republiky je i teď schopná rychle reagovat v řádech dnů, ale bezpečnostní prostředí se vyvíjí. Dnes se bavíme o takzvaném komplexním bezpečnostním prostředí a reakční doby a postupy se významným způsobem zkracují. Pochopitelně musíme taky čelit hrozbám novým. Jedna z nich, v poslední době hodně diskutovaná, je kybernetická doména, takže se musíme připravovat na válku budoucí, a ne na válku minulou.“ 

Jak to soudobé válčiště, o kterém jste mluvil, vypadá a dá se vůbec předvídat?

„Pokud se bavíme o komplexním válčišti nebo o komplexním operačním prostředí, je to velice složité. Přirovnal bych to k infekci. Lidé se na podzim očkují proti chřipce, přijde jiný typ viru chřipky, nákaza se začne velice rychle šířit a zdravotníci už reagují na samotnou nákazu a už dělají jenom opatření, aby se nešířila dál, nebo aby se zpomalila. Velice podobné je to v komplexním operačním prostředí. Je těžko předvídatelné, a proto reakce musí být velice rychlé.“ 

Co všechno a jak se tedy bude v armádě za oněch sto miliard – což je obrovské číslo – měnit?

„Je to velice komplexní proces a je složité během krátké chvíle vše probrat, ale v podstatě se týká několika těch základních věcí. První věc jsou takzvané projekty okamžitého dopadu. To znamená, aby vojáci Armády České republiky dostali základní taktickou výstroj, balistickou ochranu, ruční zbraně a věci s tím spojené.

Druhá oblast je modernizace pozemních sil, specificky 7. mechanizované brigády, náhrada obrněného transportéru. Do této kategorie se dá řadit i pořízení děl a rozvoj letectva v oblasti nového radiolokátoru. Třetí oblast je rozvoj nových schopností. V rozvoji nových schopností je pro nás klíčová kybernetická doména a výstavba velitelství kybernetických a informačních operací. Pochopitelně je to i modernizace systému velení a řízení a v závěrečné fázi je to nábor personálu, rozšiřování aktivních záloh.“

Opata: Bez nových radarů bude do dvou let ve velkých potížích

Jak zásadní je v současné době pro bezpečnost země nákup radarů, který zpochybnila Karla Šlechtová a obrátila se kvůli němu dokonce na Vojenskou policii?

„Radar je pro nás důležitý v tom směru, že současná radarová technika, kterou používáme, je za hranicí životnosti. Daří se ji udržovat už jenom s vypětím všech sil a nový radar je důležitý pro získávání přehledu o vzdušné situaci do výšky tři tisíce metrů. V podstatě se dá říct, že pokud se nám radary do roku 2020 nepodaří nakoupit, dostaneme se do závažných problémů.“ 

Vy sám jste byl účastníkem několika zahraničních misí, byl jste na Balkáně, v Afghánistánu, dostal jste i francouzský válečný kříž. Mise jsou teď velkým tématem, protože v programovém prohlášení nové vlády se místo slov „budeme posilovat mise v zahraničí“ objevila slova „budeme pokračovat“. Je to zásadní změna nebo je to hra se slovíčky a nic zásadního se z vašeho pohledu měnit nebude?

„Osobně mezi slovy pokračovat a posilovat nevidím zásadní rozdíl. Pro nás jako vojáky je důležité to, že mandát je schválen na dobu dvou let s výhledem na rok další, takže prostředí pro nás je velice stabilní, jsme schopni plánovat a připravovat vojáky do zahraničních operací a zároveň dostát našim aliančním závazkům.“ 

Jakou pověst mají Češi, kteří jsou v zahraničních misích?

„Armáda České republiky má u koaličních partnerů dobrou pověst. Specificky díky operacím v Afghánistánu a v Iráku, kde armáda stála pevně po boku našich koaličních partnerů, ať to byli Američané nebo Němci, a Armáda České republiky vždycky působila ve velice složitých prostorech a myslím si, že uspěla. Koneckonců, je to na ní i vidět.“ 

Opata se v pátek sešel s novým ministrem obrany Lubomírem Metnarem. Vedení armády ho seznámilo s hlavními úkoly armády nebo s její modernizací. Ministerstvo a armáda se dlouhodobě potýkají s problémy při pořizování techniky a se zpožďováním uzavírání smluv. Metnar řekl, že receptem na řešení bude, aby se jednotliví odpovědní lidé postavili k problému čelem a převzali jasnou zodpovědnost za jejich uzavření. Zopakoval, že v záležitosti klíčových akvizic plánuje krátkou revizi. 

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Opozice navrhla Ústavnímu soudu, aby zrušil část zákona o rozpočtové odpovědnosti

Zástupci sněmovní opozice navrhli Ústavnímu soudu (ÚS), aby zrušil část zákona o rozpočtové odpovědnosti. Vadí jim změny, které ve sněmovně prosadila vláda Andreje Babiše (ANO), a to navzdory vetu prezidenta Petra Pavla. Návrh, pod který se podepsalo 74 poslanců, před brněnským sídlem soudu představili zástupci ODS, STAN, Pirátů, KDU-ČSL a TOP 09.
11:02Aktualizovánopřed 32 mminutami

Výrazně přibývá dětí, které potřebují podpůrná opatření. Nestíhají školy ani poradny

Roste počet žáků, kteří při výuce potřebují speciální podpůrná opatření, ukazují data ministerstva školství. Celkem jich v Česku bylo v uplynulém školním roce bezmála 160 tisíc, v meziročním srovnání o dvacet procent víc. Nejvíc přibylo dětí s lehčími problémy. Takový nápor ale nestíhají pedagogicko-psychologické poradny (PPP), objednací lhůty se tak prodlužují o měsíce. Podle Asociace ředitelů základních škol je jedním z důvodů i postupné rušení odkladů školní docházky.
před 40 mminutami

Česko přijalo opatření v reakci na incidenty v Německu, uvedl Metnar

Česko přijalo bezpečnostní opatření v návaznosti na incidenty v okolních státech, u kterých je podezření na sabotáže a působení cizí moci, uvedl v pátek ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Neupřesnil, o jaká opatření jde. S útoky na infrastrukturu se v poslední době potýká především Německo, zodpovědnost za srpnový útok na letiště v Lipsku přisoudilo Rusku.
09:23Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Hygienici řešili na táborech žloutenku i noroviry, rozdali pokuty za 170 tisíc

Víc než 1330 kontrol dětských táborů mají za sebou hygienici po letošních prázdninách. Ani jeden tábor nemuseli přímo ukončit. V jednom případě na jižní Moravě o návratu domů rozhodli organizátoři sami kvůli nákaze dětí i dospělých noroviry. Pokuty se v krajích vyšplhaly na bezmála 170 tisíc korun, nejčastěji kvůli skladování potravin, pitné vodě nebo chybějící zdravotní dokumentaci. Vyplývá to ze zjištění České televize a z dřívějších vyjádření hygienických stanic.
před 5 hhodinami

VideoEvropa čelí ruským sabotážím. Terčem je infrastruktura i obranný průmysl

V reakci na sérii útoků v Německu si spojenecké země předvolávají ruské velvyslance. Incidenty se přitom neomezují jen na spolkovou republiku. Sabotáže proti klíčové infrastruktuře a obrannému průmyslu zaznamenalo za poslední měsíc sedm států Unie. V některých případech je podle vyšetřování ruská stopa prokázaná, v jiných vysoce pravděpodobná. Kreml obvinění a podezření evropských zemí odmítá.
před 6 hhodinami

Vojtěch chce centralizovat nejnáročnější chirurgii. Může to ohrozit dostupnost péče, říkají menší nemocnice

Ministerstvo zdravotnictví chce centralizovat nejnáročnější chirurgii. Ministr Adam Vojtěch (nestr. za ANO) plánuje nejtěžší operace, zejména onkologické, do roku 2030 postupně přesunout do specializovaných center, která jsou většinou ve větších městech. Zástupci menších nemocnic se obávají o dostupnost péče a rovněž poukazují na potenciální problém se zaměstnáváním nových lékařů. V pořadu 90´ČT24 o tématu s Vojtěchem diskutovali přednosta Urologické kliniky 2. lékařské fakulty UK Marek Babjuk a předseda Asociace českých a moravských nemocnic Michal Čarvaš.
před 6 hhodinami

VideoKrizové situace nanečisto. Virtuální realita naučí správně poskytnout první pomoc

Vytrénovat milion Čechů, aby dokázali poskytnout první pomoc a zasáhnout v případě ohrožení lidského života. To je cíl nového projektu Českého červeného kříže. Iniciativa #MocPomoc chce zapojit širokou veřejnost s pomocí moderních technologií. Konkrétně jde o virtuální realitu. Dobrovolníci si díky ní můžou vyzkoušet scénáře, které věrně kopírují reálné situace.
před 6 hhodinami

Macinka dal rozhovor přestrojeným aktivistům. Tvrdí, že o podvrhu věděl

Vicepremiér a ministr zahraničních věcí Petr Macinka (Motoristé) poskytl v srpnu rozhovor aktivistické skupině Detektivní parta. Ta se před ministrem vydávala za publicistu vystupujícího pod pseudonymem Thomas Paukner maskovaného kuklou. Skupina ve čtvrtek zveřejnila video, kde podle ní ministr podcenil bezpečnostní opatření jako chráněná osoba a jeho ochranka údajně ve studiu nepostřehla makety zbraní či výbušnin. Macinka na svém facebooku tvrdí, že o podvrhu věděl. Podobně se vyjádřil i odpoledne po jednání o změnách v návrhu státního rozpočtu na rok 2027.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.