Školství neslo náklady pandemie víc, než bylo nutné, uvedl ministr Plaga

Nahrávám video
UK: Ohlédnutí za pandemií poznamenaným školním rokem
Zdroj: ČT24

České školství neslo náklady brzdění epidemie opakovaně více, než bylo nutné, připustil ministr školství Robert Plaga (za ANO). Podle svých slov je rád, že dnes už nikdo netvrdí, že distanční výuka může plně nahradit tu prezenční. Plaga spolu s dalšími hosty v Událostech, komentářích hodnotlil završený školní rok.

Čeští žáci a studenti za sebou mají netypický školní rok, který poznamenala pandemie koronaviru, a Plaga je přesvědčen o tom, že jeho ministerstvo udělalo maximum, aby on-line výuka byla účinná; zmiňuje například peníze, které resort loni v létě investoval do počítačového vybavení.

„Číslo dětí, které měly problémy s připojením, pokleslo z 250 tisíc na 50 tisíc,“ uvedl. Dodal, že na základě průzkumu, který si ministerstvo nechalo vypracovat, i rodiče později během pandemie vnímali kvalitu distančního vzdělávání lépe. 

Zároveň však Plaga připustil některé problémy. „Je tu stále deset tisíc nepřipojených dětí, které byly –⁠ co se týká prezenčního vzdělávání –⁠ problematické i před covidem,“ řekl. 

„Mě –⁠ možná více než kohokoliv jiného –⁠ mrzí, že (školy) byly zavřeny takto dlouho,“ odpověděl na otázku, zda distanční výuka netrvala zbytečně příliš mnoho času. „České školství neslo náklady brzdění epidemie opakovaně více, než by bylo nutné,“ prohlásil s tím, že by nyní měl existovat závazek pro všechny politiky, aby školství tuto oběť nějakým způsobem v následujících letech vrátili. 

Plaga také mimo jiné uvedl, že je rád, že v současnosti už nikdo neříká, že distanční výuka může plně nahradit tu prezenční.

Baxa: Vládní politika vůči školám byla úděsná

„Podle mého názoru, přes všechny dobré úmysly, které možná pan ministr měl, tak vládní politika vůči školám byla opravdu úděsná,“ okomentoval problematiku člen školského výboru Poslanecké sněmovny Martin Baxa (ODS), který byl také hostem Událostí, komentářů. 

„Považuji za obrovskou chybu, že Česko má to smutné prvenství a v Evropské unii je zemí s nejdéle uzavřenými školami,“ dodal s tím, že je přesvědčen o tom, že k tomu dojít nemělo, a pokud vláda během pandemie tvrdila, že vzdělávání je prioritou, byly to podle Baxy pouze plané řeči. 

„Věřím tomu, že pan ministr Plaga měl dobré úmysly a snažil se prosazovat to, aby ta opatření nebyla tak přísná, ale podstatný je výsledek,“ poznamenal opoziční poslanec. 

Nedostatek praxe

Dalším hostem pořadu byl publicista a odborný konzultant neziskové organizace EDUIN Tomáš Feřtek. Ten poukázal na to, že pro odborné školy je v souvislosti s pandemií největší problém nedostatek praxe.

„Míra chaosu, která během pandemie a vládních opatření probíhala, byla tak velká, že do jisté míry se dá pochopit, že ministerstvo úplně nezaostřilo na některé detaily,“ dodal Feřtek s tím, že právě odborné školy a organizace odborného vzdělávání šly do značné míry stranou a v mnoha oblastech opatření selhávala. 

Vůči jeho slovům se ohradil Plaga, který tvrdí, že právě odborný výcvik patřil v návratovém scénáři mezi hlavní priority. „Zároveň jsme v kontaktu se školami prodloužili dobu, kdy mohou realizovat praktický výcvik,“ uvedl ministr.  

Feřtek poté na postoji ministra naopak ocenil, že se v mnoha případech dokázal vzepřít mínění vlády. „A to ve věcech, které byly odborně zcela mylné a on byl schopen držet nějakou odbornou linii,“ dodal publicista s tím, že výsledek vládní politiky ale bohužel šťastný nebyl.

Šteffl: Během pandemie se rozevřely nůžky

Situací ve školství se ve středu zabýval také pořad Interview ČT. Expert na vzdělávání a ředitel společnosti Scio Ondřej Šteffl v něm uvedl, že poslední rok velmi ostře nasvítil některé dlouhodobé problémy.

Například se rozevřely nůžky mezi dětmi, mezi učiteli, školami. „Věděli jsme, že ty rozdíly jsou velké, ale po koronakrizi se zdá, že jsou ještě větší,“ řekl. Dramatický dopad podle něj měla pandemie zejména na děti, které neměly podporu doma a ani škola během koronaviru nefungovala.  

„Druhá věc je, že jsme se toho taky spoustu naučili,“ dodal.  V té souvislosti zmínil fungování v on-line prostředí. „Otázka je, jestli přínosy vyváží škody… To samozřejmě ještě bude vyžadovat čas, abychom to uměli posoudit,“ poznamenal Šteffl. 

Nahrávám video
Ředitel společnosti Scio hostem pořadu Interview ČT24
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoSpráva železnic opravila železniční zastávku, ke které roky nejezdí vlaky

Správa železnic opravila za půl milionu nádraží v Kostelci u Heřmanova Městce včetně perónu pro osobní dopravu. Na trati ale řadu let nejezdí žádné osobní vlaky a podle kraje ani v budoucnu jezdit nebudou. Zastávku nutně nepotřebuje ani starostka Kostelce u Heřmanova Městce Eva Jiráková (nestr). Od centra obce je vzdálená skoro kilometr. „My jednu zastávku máme. Na Písníku je zastávka, a tahle zastávka je trošku stranou,“ sdělila Jiráková. Správa železnic hájí rekonstrukci tím, že projekt vznikl v době, kdy ještě na trati provoz byl.
před 8 hhodinami

Klempíř odvolal šéfku Národní galerie Knastovou

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) ve čtvrtek odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Odborná veřejnost ji kritizovala kvůli stylu komunikace či minimalistickému výstavnímu programu. Podle ministra galerie potřebuje výraznější odborný rozvoj a ambici posunout se mezi přední evropské instituce. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková. Podle Deníku N hodlá ministerstvo v příštích měsících vypsat výběrové řízení na ředitele NGP.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 9 hhodinami

Pavel: Babiš by na summitu asi dokázal lépe vysvětlit, proč Česko neplní závazky

Je zřejmě pravda, že premiér Andrej Babiš (ANO) by dokázal lépe vysvětlit důvody, proč Česko neplní své závazky k NATO, řekl prezident Petr Pavel k české účasti na červencovém summitu Severoatlantické aliance (NATO). Uvedl také, že o tom, že by na summit měl jet Babiš spolu s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé), nikoli on jako prezident, se dozvěděl ve středu z médií. Očekává, že s premiérem bude o věci ještě hovořit.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Podívejte se, kolik kde přibylo aut a jak pomohly obchvaty

Intenzita dopravy na českých dálnicích se za posledních pět let zvýšila o dvanáct procent, denně po nich projede v průměru 34 400 vozidel. Nejvytíženějším úsekem je dálnice D1 mezi Chodovem a Průhonicemi, kde loni projelo za 24 hodin průměrně 106 976 aut, o třetinu více než v roce 2020. Data rovněž ukazují, že nové úseky dálnice D35 nebo obchvaty měst jako Jaroměř či Otrokovice výrazně odvádějí ze sídel tranzitní dopravu. Vyplývá to z předběžných výsledků celostátního sčítání dopravy, o kterých informovalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Marže čerpacích stanic se snižují, říká ministerstvo financí

Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku americko-izraelského útoku na Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před vypuknutím konfliktu a po něm stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...