Školství neslo náklady pandemie víc, než bylo nutné, uvedl ministr Plaga

Nahrávám video

České školství neslo náklady brzdění epidemie opakovaně více, než bylo nutné, připustil ministr školství Robert Plaga (za ANO). Podle svých slov je rád, že dnes už nikdo netvrdí, že distanční výuka může plně nahradit tu prezenční. Plaga spolu s dalšími hosty v Událostech, komentářích hodnotlil završený školní rok.

Čeští žáci a studenti za sebou mají netypický školní rok, který poznamenala pandemie koronaviru, a Plaga je přesvědčen o tom, že jeho ministerstvo udělalo maximum, aby on-line výuka byla účinná; zmiňuje například peníze, které resort loni v létě investoval do počítačového vybavení.

„Číslo dětí, které měly problémy s připojením, pokleslo z 250 tisíc na 50 tisíc,“ uvedl. Dodal, že na základě průzkumu, který si ministerstvo nechalo vypracovat, i rodiče později během pandemie vnímali kvalitu distančního vzdělávání lépe. 

Zároveň však Plaga připustil některé problémy. „Je tu stále deset tisíc nepřipojených dětí, které byly –⁠ co se týká prezenčního vzdělávání –⁠ problematické i před covidem,“ řekl. 

„Mě –⁠ možná více než kohokoliv jiného –⁠ mrzí, že (školy) byly zavřeny takto dlouho,“ odpověděl na otázku, zda distanční výuka netrvala zbytečně příliš mnoho času. „České školství neslo náklady brzdění epidemie opakovaně více, než by bylo nutné,“ prohlásil s tím, že by nyní měl existovat závazek pro všechny politiky, aby školství tuto oběť nějakým způsobem v následujících letech vrátili. 

Plaga také mimo jiné uvedl, že je rád, že v současnosti už nikdo neříká, že distanční výuka může plně nahradit tu prezenční.

Baxa: Vládní politika vůči školám byla úděsná

„Podle mého názoru, přes všechny dobré úmysly, které možná pan ministr měl, tak vládní politika vůči školám byla opravdu úděsná,“ okomentoval problematiku člen školského výboru Poslanecké sněmovny Martin Baxa (ODS), který byl také hostem Událostí, komentářů. 

„Považuji za obrovskou chybu, že Česko má to smutné prvenství a v Evropské unii je zemí s nejdéle uzavřenými školami,“ dodal s tím, že je přesvědčen o tom, že k tomu dojít nemělo, a pokud vláda během pandemie tvrdila, že vzdělávání je prioritou, byly to podle Baxy pouze plané řeči. 

„Věřím tomu, že pan ministr Plaga měl dobré úmysly a snažil se prosazovat to, aby ta opatření nebyla tak přísná, ale podstatný je výsledek,“ poznamenal opoziční poslanec. 

Nedostatek praxe

Dalším hostem pořadu byl publicista a odborný konzultant neziskové organizace EDUIN Tomáš Feřtek. Ten poukázal na to, že pro odborné školy je v souvislosti s pandemií největší problém nedostatek praxe.

„Míra chaosu, která během pandemie a vládních opatření probíhala, byla tak velká, že do jisté míry se dá pochopit, že ministerstvo úplně nezaostřilo na některé detaily,“ dodal Feřtek s tím, že právě odborné školy a organizace odborného vzdělávání šly do značné míry stranou a v mnoha oblastech opatření selhávala. 

Vůči jeho slovům se ohradil Plaga, který tvrdí, že právě odborný výcvik patřil v návratovém scénáři mezi hlavní priority. „Zároveň jsme v kontaktu se školami prodloužili dobu, kdy mohou realizovat praktický výcvik,“ uvedl ministr.  

Feřtek poté na postoji ministra naopak ocenil, že se v mnoha případech dokázal vzepřít mínění vlády. „A to ve věcech, které byly odborně zcela mylné a on byl schopen držet nějakou odbornou linii,“ dodal publicista s tím, že výsledek vládní politiky ale bohužel šťastný nebyl.

Šteffl: Během pandemie se rozevřely nůžky

Situací ve školství se ve středu zabýval také pořad Interview ČT. Expert na vzdělávání a ředitel společnosti Scio Ondřej Šteffl v něm uvedl, že poslední rok velmi ostře nasvítil některé dlouhodobé problémy.

Například se rozevřely nůžky mezi dětmi, mezi učiteli, školami. „Věděli jsme, že ty rozdíly jsou velké, ale po koronakrizi se zdá, že jsou ještě větší,“ řekl. Dramatický dopad podle něj měla pandemie zejména na děti, které neměly podporu doma a ani škola během koronaviru nefungovala.  

„Druhá věc je, že jsme se toho taky spoustu naučili,“ dodal.  V té souvislosti zmínil fungování v on-line prostředí. „Otázka je, jestli přínosy vyváží škody… To samozřejmě ještě bude vyžadovat čas, abychom to uměli posoudit,“ poznamenal Šteffl. 

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Vláda žádá o vyloučení soudce Šámala z rozhodování o prezidentově kompetenční žalobě

Vláda navrhne Ústavnímu soudu (ÚS), aby zamítl nebo odmítl kompetenční žalobu prezidenta Petra Pavla, uvedl ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO). Zároveň zmínil, že vláda požaduje, aby byl z dalšího rozhodování ve věci vyloučený soudce zpravodaj Pavel Šámal. Podle Tejce při vydání předběžného opatření bezprecedentně projevil soudní aktivismus a zasáhl do ústavního postavení vlády.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Vláda podpořila navýšení penzí podle věku a zákaz mobilů ve školách

Lidem by mohl od jejich osmdesáti let od příštího roku každých pět let vzrůst důchod o 500 korun. Dosavadní přidání podle věku by se tak rozšířilo. Polepšili by si senioři a seniorky, jimž bude 80, 90 a 95 let. Penze by se od roku 2028 zas mohla zvedat za práci v důchodovém věku. Důchodovou novelu schválila v pondělí vláda a na síti X to oznámil ministr práce Aleš Juchelka (ANO). Zákon dostane k projednání sněmovna. Premiér Andrej Babiš (ANO) také oznámil, že vláda podpořila zákaz mobilů ve školách.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Rolnický fond podal žaloby na 28 firem Agrofertu, chce vrátit dotace

Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond (PGRLF) podal žaloby na 28 dceřiných firem z holdingu Agrofert. Důvodem je údajné porušení zákona o střetu zájmů v letech 2017 až 2021, kdy byl Andrej Babiš (ANO) jako vlastník Agrofertu poprvé premiérem. Fond chce vrátit podporu v souhrnné výši 22 milionů korun. Dceřiné firmy peníze dobrovolně nevrátily, fond proto podal žaloby. Fond o tom informoval na svém webu. Mluvčí Agrofertu Pavel Heřmanský sdělil, že jsou přesvědčení, že postupovali v souladu se zákonem.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Sovy hynou v trubkách i nádržích. Ornitologové varují před technickými pastmi

Kostry sedmi sov pálených našli ornitologové ve svisle postavených trubkách v zemědělské usedlosti na Mostecku. Upozorňují, že podobné technické pasti každoročně usmrtí řadu ptáků i dalších živočichů. Nebezpečné jsou také odkryté nádrže, sudy, okapy nebo šachty.
před 10 hhodinami

V Česku podle vědců přibývá nepůvodních hub. Škodí lesům i plodinám

Nepůvodních hub a takzvaných oomycet neboli řasovek poškozujících lesy i zemědělské plodiny v posledních desetiletích v Česku přibývá. Vyplývá to ze zjištění vědců, kteří sestavili souhrnný seznam těchto organismů pro tuzemsko. Mnohé z nepůvodních druhů se do země dostaly neúmyslně vlivem mezinárodního obchodu s živými rostlinami a rostlinným materiálem, uvedl Výzkumný ústav pro krajinu (VÚK).
před 14 hhodinami

Muž, který se pokusil o sebevraždu po střelbě v Praze 10, zemřel

Muž, který se podle policie pokusil o sebevraždu po střelbě v Herbenově ulici v Praze 10 z minulého týdne, zemřel. České televizi to sdělil mluvčí pražských policistů Jan Rybanský. Na místě byla tehdy nalezena také zavražděná žena.
před 18 hhodinami

VideoZubní pohotovosti část měst dotuje, půl roku platí nová pravidla

Před půl rokem se lékařské pohotovosti v Česku začaly řídit novými pravidly. Organizaci jejich práce převzaly zdravotní pojišťovny. U těch zubních musí zajistit o víkendech a svátcích péči nejméně po čtyři hodiny. Ve větších městech pak fungují centrální pohotovosti, v řadě regionů se ale služby mezi stomatology střídají. V tuzemsku existuje 37 centrálních zubních pohotovostí, někde je doplňují ještě takzvané rotující, v nichž se střídá několik ordinací. Pacienti si proto musí zjistit, kdo a kde zrovna slouží. Pro děti fungují tyto akutní služby od ledna povinně ve všech nemocnicích, které mají lůžkovou pediatrii. Pohotovosti pro dospělé pak většinou fungují při urgentních příjmech. Někde ale zůstaly v provozu i mimo nemocnice. Část měst jejich provoz dotuje, díky tomu mívají i delší ordinační hodiny.
před 21 hhodinami

VideoPřetížené kamiony ničí silnice, ministerstvo preferuje častější kontroly

Horko se na stavu silnic podepisuje podobně negativně jako zima – zejména když na měkký asfalt vjede přetížený kamion. Podle kontrolorů je nad limitem šest z deseti zastavených nákladních aut. Kromě poškození vozovek to znamená i vyšší riziko nehod. Maximální povolená hmotnost soupravy je nyní v tuzemsku 48 tun, tedy o osm více než v okolních státech. Někteří opoziční politici by to chtěli změnit. Ministerstvo dopravy ale zatím plánuje jen častější kontroly.
před 21 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.