Do ranního spoje cestující nastoupili jako obvykle, nic zvláštního se nedělo. Až během cesty, když autobus plný cestujících projel Jeřmanicemi na Liberecku, lidi vyděsila rána. Řidič spoje zkolaboval a autobus jedoucí stokilometrovou rychlostí nikdo neřídil. „Koukám, co se děje, pan řidič svalený v uličce, jeho sedadlo prázdné a autobus si to šine směrem na svodidla, kde je sráz,“ popisuje nebezpečnou situaci Ivo Raisr, který se duchapřítomně volantu chopil a zabránil neštěstí.
Skočil jsem na sedadlo, popadl volant a chtěl brzdit, líčí muž, který zachránil autobus po kolapsu řidiče
Silnice I/35 se za Jeřmanicemi směrem na Turnov několikrát klikatí. O to nebezpečnější byl kolaps řidiče, při proražení svodidel by se totiž autobus zřítil ze srázu. Nejblíž celému incidentu seděl právě Ivo Raisr, jenž v tu chvíli pracoval na počítači. „Skočil jsem na sedadlo řidiče, popadl volant a chtěl jsem brzdit, bohužel tam měl ale pan řidič zapletené nohy, jak omdlel,“ líčí Raisr první chvíle po kolapsu.
To, že v tu chvíli má v rukou životy desítek lidí, ho prý vůbec nenapadlo. Podle svých slov myslel jen na to, že autobus musí udržet na silnici a nesmí nikde narazit. „Viděl jsem, že auta, která jela za námi, tuší, co se děje, a nesnažila se nás předjet,“ vybavuje si.
Po chvíli se mu autobus, který jel zhruba stokilometrovou rychlostí, podařilo zkrotit a dostat pod kontrolu. Poté Raisr poprosil o pomoc další cestující, kteří řidiče v bezvědomí vytáhli. „Pak už jsme ujeli kilometr, kilometr a půl a tam byl sjezd na Hodkovice. Věděl jsem, že tam musíme zajet a autobus odstavit,“ pokračuje Raisr a dodává, že poškozené bylo rovněž řazení.
Všichni jsme jen lidi
Autobus ale úspěšně přibrzdil a zajel k benzinové pumpě. Mezitím se už stihl probrat řidič, který své nečekané náhradě poradil, kde najít ruční brzdu. „Pak už jsme se starali, jestli se nikomu nic nestalo. Naštěstí všichni říkali, že jsou v pořádku. Pan řidič měl nějaké odřeniny, jak spadl, ale vypadal celkem živě, tak jsme zavolali záchranku a policii,“ vzpomíná profesí softwarový specialista.
Jak reagoval řidič, když se probral a viděl, že jeho spoj řídí jeden z cestujících, Raisr netuší. „Koukal jsem dopředu, pamatuju si jen, že tam někdo říkal, že musíme zavolat záchranku.“ Když potom na pumpě záchranáře skutečně zavolali, vzpomíná, že mu mnoho cestujících děkovalo za záchranu života. „Bylo to dojemné,“ dodává Raisr.
Kromě záchranářů a policie také cestující volali na dispečink dopravce. „Paní mi mockrát děkovala a ptala se na pana řidiče. Tomu přeju, aby se z toho rychle dostal a aby si nekladl za vinu, co se stalo. Všichni jsme jen lidi,“ uzavírá Raisr a s úsměvem dodává, že jízdy zdarma na daném úseku mu zatím nikdo nenabídl.